Je víkend a leckde začínají jarní prázdniny. Ty, kdo je nepojedou trávit do Alp, Tater, či na Kanárské ostrovy, zveme tedy na prohlídku expozic různých muzeí. Například Národní technické muzeum v Praze překvapí moderním pojetím svých sbírek. Najdeme zde ukázky vývoje architektury a stavitelství, techniky a průmyslu. Nechybí stálé expozice Měření času, Chemie kolem nás, hutnictví, Interkamera a Technika hrou, a sbírka polygrafie, expozice televizního studia nebo expozice kontaktních čoček. V expozici věnující se astronomii uvidíte výstavu jedinečných astronomických přístrojů z od dob Rudolfa II až po současnost, doplněnou originálními dokumenty, výkresy a mapami. Na funkčních modelech pochopíte principy historických měřících a pozorovacích zařízení.
Pro milovníky motorů je zde připravena historie automobilu, motorek, lodí, železnice a letadel v našich zemích. Je zde k vidění letadlo Kašpar JK, na kterém Jan Kašpar roku 1911 vykonal první dálkový let. V kontrastu je zde i další letecká legenda Supermarine Spitfire LF Mk.IXE stíhačka RAF na které se domů vrátili naši chlapci bojující proti Němcům za II. světové války.
Na své si přijdou i příznivci fotografování. V expozicích uvidí jak dlouho cestu musela fotografická technika urazit, aby se jim do ruky dostal současný digitální fotoaparát. Za nejcennější exponát v této výstavě je považována tzv. kynžvartská daguerrotypie, fotografie Zátiší v ateliéru z roku 1839, která je do Národního technického muzea dlouhodobě zapůjčena ze zámku Kynžvart. Jejím autorem je samotný vynálezce fotografie J. L. M. Daguterre.
Expozice Chemie kolem nás a Měření času je koncepčně pojata jako příběh potkávání člověka a chemie během dne. Cílem expozice je poukázat na souvislosti, které si řada lidí vlastně vůbec neuvědomuje. Řada předmětů, které bereme denně i několikrát do ruky, mnoho dějů, které považujeme za běžné, pochází od chemiků ve výzkumných, vývojových, technologických a průmyslových laboratořích. Nová expozice Měření času prezentuje hodinářské sbírky v Národním technickém muzeu a zobrazuje technický vývoje chronometrie. Vedle elementárních časoměrných přístrojů jako jsou sluneční, vodní, ohňové a přesýpací hodiny a mechanických kolečkových hodin, kterým je v expozici dán velký prostor, jsou zde dokumentovány také formy využití elektřiny, elektroniky a nakonec též aplikace kvantových fyzikálních jevů při konstrukci hodin.
Co jistě stojí ke shlédnutí je maketa rudného a uhelného dolu dosahující rozlohy 350 metrů čtverečních a už sama o sobě tvoří unikátní soubor sbírkových předmětů a věrohodně ztvárněných dioramat. V doprovodu lektora v dole na vlastní kůži pocítíte reálné prostředí dolů, když sfáráte důlní šachtou a na cestu vám posvítí karbidové lampy. Dále zde spatříte rekonstrukci slovanské železářské hutě z devátého století, původní strojní vybavení kovacího hamru, modely dřevouhelných vysokých pecí z počátku devatenáctého století či model Vojtěšské huti v Kladně s prvními koksovými vysokými pecemi z roku 1856.
Novinkou je expozice Historie kontaktních čoček, která mapuje historii kontaktních čoček a představuje světový přínos českého vědce Otto Wichterleho, který stál za vynálezem vhodného materiálu a způsobu výroby měkkých kontaktních čoček. Expozice vznikla ve spolupráci s Ústavem makromolekulární chemie Akademie věd ČR.
(redakce)