Ačkoliv byl souboj D. Trumpa s levicovou kandidátkou H. Clintonovou do poslední chvíle nerozhodný, USA a svět se dočkaly pravicového republikána. Co to vlastně znamená? Co tím chtěli američtí voliči říci? Že mají strach z radikálního islámu, z přílivu hispánských přistěhovalců z nichž se rekrutuje obrovská členská základna kriminálních gangů, že mají dost politické korektnosti, která je v příkrém rozporu se svobodou slova na níž stojí demokracie.
Co může znamenat D. Trump v čele USA? Dost možná zmírnění napětí mezi USA a Ruskem, možná i obrat ve válce proti IS.
Podle listu The Wall Street Journal dokázal Trump získat podporu venkovské a dělnické oblasti země. Nelze se ani divit, jelikož v jeho proklamacích bylo i návrat mnoho výroby do Spojených států a tím návrat mnohých pracovních příležitostí, zatímco Clintonová nedovedla oslovit ani velké městské regiony, které jsou tradičně demokratické. Clintonová nedokázala zopakovat silnou podporu prezidenta Baracka Obamy mezi černošskými obyvateli, což se negativně projevilo ve velkých průmyslových městech.
Co tato událost světu přinese je samozřejmě zatím předčasné hodnotit. Jedno je však jisté. Vítězství Donalda Trumpa je povzbuzením všech konzervativních sil i v Evropě a USA i Evropa bude muset přehodnotit své vzájemné vztahy a to nejen v oblasti politické, ale i vojenské. Evropské vlády si zvykly, že USA za ně tahá kaštany z ohně a v případě konfliktu budou umírat hlavně američtí chlapci. Ostatně to je vidět i na stavu armád členských států NATO. Početnější bojeschopné armády má v Evropě snad jen Spojené království, Francie a možná i Německo a Polsko. Však i Angela Merkelová si svého času uvědomila, že v případě teoretického ruského útoku na Evropu mezi hranicemi RF a Berlínem stojí jen několik polských brigád. Američtí daňoví poplatníci zase nechápou, proč mají američtí vojáci bránit ekonomicky výkonnější a co do počtu obyvatel silnější Evropu, která na svou obranu sama rezignovala.
Co bude, ukáže čas.
(msn)
