Jak se bránit sledování? 4.33/5 (6)

Celá ČR Zajímavosti

Paranoidní pocity ze sledování má řada občanů. Na kolik jsou ale skutečně paranoidní? Když vyjdeme ze svých domovů, sledují nás desítky kamer. Co se však děje s výstupy těchto kamer? Kam jdou nahrávky? Archivují se? U státních institucí je to celkem jasné. Ty jsou povinny respektovat zákon 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů. Jsou dle tohoto zákona povinny své sledovací zařízení registrovat

„Registrační povinnosti podléhá každé zpracování osobních údajů prováděné správcem, na které není možné aplikovat některou z výjimek z této povinnosti podle § 18. Záleží však na tom, zda se skutečně jedná o zpracování osobních údajů ve smyslu zákona. Provozování kamerového systému je považováno za zpracování osobních údajů, pokud jsou vedle kamerového sledování pořizovány obrazové příp. i zvukové záznamy. V tom případě je nutné splnit oznamovací povinnost podle § 16 zákona,“ říká Tomáš Paták z Úřadu na ochranu osobních údajů.

Jenže tu pak máme spousty kamer, které nepatří státním institucím a přesto sledují dění na ulicích. Komu patří? Co se děje s jejich výstupy?

„Kontrolu takových to zařízení můžeme provést na základě podnětu od občana. Pokud ten má pocit, že ta daná kamera je v rozporu se zákonem, tak může podat stížnost na náš úřad,“ dodává Paták.

Soukromé kamery by měly zabírat jen pozemek jejich vlastníka a nikoliv dění na veřejném prostranství. V takovém případě je dle vyjádření ÚOOÚ na místě jejích odstranění. Což je přesně případ kamer umístěných na domech a sledujících ulici. A je naprosto jedno, zda se jedná o skutečně záznamové zařízení, či jen maketu.

„Pokud má občan oprávněný pocit, že jej takto někdo sleduje, je to zásah do soukromí,“ sděluje ÚOOÚ.

Ovšem nebezpečí sledování už není jen v urbanizovaných oblastech.

Po České republice jsou rozesety desítky tisíc fotopastí. Kdo je kam umisťuje není vůbec zřejmé. Některé mají ochranáři přírody, jiné myslivci a další majitelé lesů. Člověk vstoupí do lesa a hned je zachycen. Jde vykonat na výletě malou či velkou potřebu a už je o tom doklad. Či se někdo s partnerem rozhodne na letní mezi si užít milostných chvil a už o tom někdo ví.

U kamer tušíme komu patří. Tedy aspoň u těch, které vidíme. Ale ony fotopasti? Asi by nebylo nikomu příjemné, kdyby třeba na Facebooku objevil svou fotografii jak v lese na výletě vykonává velkou potřebu.

„ Je to jako u těch kamer. S takovým záznamem majitel fotopasti nemá oprávnění nakládat, resp. dál jej zpracovávat. Měl by proto takový záznam vymazat. V některých případech mohou jít sankce až do výše pěti milionů korun,“ říká Tomáš Paták na závěr.

Vše je tedy jen na podnětech od občanů, jelikož ÚOOÚ nemá ani potřebné lidské kapacity, aby prováděl fyzikou kontrolu v terénu.

(msn)

Ohodnoťte, prosím, tento článek

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *