Drobná kriminalita a její dopady 5/5 (2)

Nezařazené Zajímavosti

Zná to skoro každý. Drobné krádeže, rozbitá okna, kapsářství, vykradená auta. Drobná kriminalita, proti které jediná spolehlivá obrana je plošná deratizace od jejích pachatelů. Ovšem to bychom se posunuli někam do hitlerovského režimu. Takže zbývá se s její existencí jen smířit, jelikož není v silách policie ji vymýtit. Ovšem je také chybou ji přehlížet. To je zase druhý extrém.

V jakých případech jde jen o přestupek a kdy už se jedná o trestný čin? A jak správně ohodnotit škodu?

Nemálo poškozených dnes Policii nehlásí drobné krádeže v domnění, že se bude díky malé škodě vždy jednat jen o přestupek, za který pachateli v případě dopadení hrozí zhruba stejně vysoký trest jako za špatné parkování. Ovšem tomu tak není. Hranice 5 000 Kč není magická, i když si řada pachatelů myslí že ano.

Trestní zákoník (č. 40/2009 Sb.) rozděluje škody do 5 tříd (§ 138):

  • Nikoliv nepatrná/malá: 5 000 – 24 999 Kč
  • Nikoliv malá: 25 000 – 49 999 Kč
  • Větší: 50 000 – 499 999 Kč
  • Značná: 500 000 Kč – 4 999 999 Kč
  • Velkého rozsahu: 5 000 000 Kč a více

Do 4 999 Kč se tak jedná o škodu nepatrnou, která není trestným činem, ale pouze přestupkem. Ovšem pozor. Pokud pachatel svůj čin spáchá vloupáním, nebo si bezprostředně po činu se pokusí uchovat si věc násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí, se už dopouští trestného činu. Stejně tak, když:

  • byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán
  • čin spáchá na území, na němž je prováděna nebo byla provedena evakuace osob
  • čin spáchá na věci, kterou má jiný na sobě nebo při sobě

Takže, pokud nám někdo vykrade auto či chatu, nebo nám z kapsy vybere peněženku, dopustí se trestného činu vždy a to i v případě, že si lupič odnese jen balíček žvýkaček.

Pokud ovšem chceme náhradu škody, je věc nutno vždy nahlásit policii.

Zaprotokolovaná výše škody je hlavním parametrem pro výpočet náhrady od pojišťovny (jsme-li pojištěni) a také se spolupodílí na klasifikaci závažnosti trestného činu (či přestupku). Čím vyšší škoda, tím vyšší pojistné plnění okradenému a více let rekreace za mřížemi pro pachatele. Optimálně by tak hodnota škody měla zahrnovat všechny náklady, které souvisí s uvedením poškozené věci do původního stavu.

Bohužel, dle současné praxe hodnota škody vychází pouze z ceny ukradených a poškozených věcí (navíc ponížených o amortizaci, pokud nejsme pojištěni na novou cenu). Reálně je ale způsobená škoda vždy výrazně vyšší. Teoreticky správně ohodnocená škoda by v sobě měla zahrnovat:

  • odcizené/poškozené předměty
  • náklady na uvedení odcizených/poškozených předmětů do původního stavu (např. při vykradení auta strávíme minimálně půlden sháněním nových věcí – to je hodnota poloviny naší denní mzdy)
  • náklady Policie na zdokumentování škody (třeba paušálně 2 000 Kč za každou započatou hodinu výjezdu – hasiči také fakturují výjezd pojišťovně či pachateli)

Na straně poškozených by rázem nebyl pouze samotný okradený, ale i Policie (musela krádež zdokumentovat, což ji stálo určité náklady) a třeba i stát (díky neplacenému volnu okradeného na odstranění škod stát přišel o daň z příjmu a sociální a zdravotní pojistné). Toto není science fiction, takto vysoká škoda každou krádeží reálně vzniká a měla by být celá přičtena na vrub pachatele. Dnes jsou 3 ukradená amortizovaná autorádia téměř vždy Policií ohodnocena jako škoda nepatrná (do 5 000 Kč). Ale se vším všudy by z toho rázem byla škoda nikoliv malá (25 000 Kč a více). Už by tak aktivisté z neziskovek a další lidskoprávníci nemohli jednoduše obhajovat každého sobeckého a bezohledného lumpa „těžkým dětstvím a náročnými životními podmínkami v moderní komplikované společnosti“. Prostě by si šel sednout (a společnost by si na nějaký čas oddechla).

Daňové slevy za krádeže?

Daňový poplatník si platí Policii a Justici, aby ho chránila před kriminálníky. Nahodilá krádež by se ještě dala tolerovat, ale pokud Vám zaparkované auto na sídlišti vykradou 3x do roka a vždy si odnesou identické věci, již se nemůže jednat o nahodilou událost, ale o systémovou chybu (kterou by stát měl buď napravit nebo ji občanům kompenzovat – např. slevou na dani).

Proti vykrádání aut se není jak moc jak bránit. Havarijní pojištění kryjící vandalismus a vykradení vozidla bez spoluúčasti žádná pojišťovna nenabízí (min. spoluúčast je vždy 2-5 000 Kč, což je právě hodnota průměrné škody způsobené pouličním zlodějem). Počet lupičů v ulicích neklesá, neboť díky směšně nízkým postihům nelze ve vězení dlouhodobě izolovat ani recidivistu, který se trestné činnosti věnuje desítky let na plný úvazek (drobné škody, byť s vysokou frekvencí, nejsou brány jako závažná trestná činnost, přestože je dopad na společnost velmi nežádoucí).

Řešením by byla sleva na dani z příjmu ve výši odcizených a poškozených věcí. Možná by pak státní orgány začaly věci řešit komplexněji.

zdroj: Banky.cz

Ohodnoťte, prosím, tento článek

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *