Piráti a jejich poklady – díl 3. 4.5/5 (8)

Cestování Věda Zajímavosti

Isla de Coco je malý a osamělý ostrov v Tichém oceánu patřící Kostarice. Je to celkem nehostinné území. Jedná se o vulkanický ostrov, porostlý bujnou tropickou vegetací, navíc plný jeskyní. Díky vlhkému klimatu se zde daří obtížnému hmyzu. Nikdy neměl stálé obyvatele, ačkoliv je zde několik pramenů pitné vody. Snad pro svou odlehlost a nehostinnost která odrazovala případné osadníky to bylo místo které přitahovalo piráty a jiné dobrodruhy.
Předpokládá se, že jsou zde na různých místech ukryty nejméně tři velké pirátské poklady. Svou kořist tu měl koncem 17. století zakopat korzár Edward Davis a v roce 1819 i pirát Benito Bonito. Nejslavnějším zdejším pokladem je však tzv. limský poklad, který roku 1821 na ostrově ukryli námořníci z lodi Mary Dear britského kapitána Williama Thompsona.

V době války v Peru, kdy se tato španělská kolonie hodlala osvobodit, španělští obchodníci a duchovní z města Limy, aby zachránili své peníze a také chrámový poklad před blížícími se oddíly jihoamerických bojovníků za nezávislost, oslovili kapitána Thompsona s prosbou o pomoc o záchranu pokladu. Ten se skládal z bohoslužebných a uměleckých předmětů ze zlata a stříbra zdobeného drahokamy nashromážděných v katedrále v Limě za elou dobu její existence. Mezi klenoty vynikala zejména dvoumetrová socha Panny Marie z ryzího zlata.
William Thompson, pokládaný v Limě za spolehlivého a schopného obchodníka, se svým nákladem úspěšně vyplul z obléhaného přístavu Callao. Pak však on i jeho posádka ukázali co jsou opravdu zač, že jsou krve Drakeovy a Morganovy, pozabíjeli španělský doprovod pokladu a vydali se k opuštěnému Kokosovému ostrovu, kde poklad zakopali, prý ve 12 velkých truhlách.

Jenže štěstěna je vrtkavá a tak i tyhle piráty opustila a vydala je do rukou Španělů.. Posádka byla bez milosti popravena, jen Thompsona a prvního důstojníka Jamese Forbese Španělé ušetřili, pod podmínkou, že je dovedou k pokladu. Údajně se oba muži opravdu s vojáky vypravili na ostrov, ale tam uprchli a ukryli se v džungli, odkud je prý zachránili velrybáři.
Kapitán Thompson se usadil na Newfoundlandu. Díky své chudobě se pro svůj poklad už nikdy nevypravil. Roku 1845, těsně před smrtí, vše vypověděl Johnu Keatingovi. Ten ihned zorganizoval výpravu na Kokosový ostrov, kde se spolu s blízkým přítelem Boagem podle Thomsonovy mapy vydali hledat poklad. Celý příběh je jako z knížky Ostrov pokladů. Posádka o ničem nevěděla, tedy oba muži si to alespoň mysleli. Poklad prý skutečně našli, a tak na lodi vypukla vzpoura a vzbouřenci chtěli svůj podíl.
Keating s Boagem tedy následovali příkladu kapitána Thomsona a ukryli se v ostrovní džungli. Vzbouřeni nakonec odpluli a nechali své dva velitele svému osudu.

Co bylo dál, je zahaleno tajemstvím. Když po nějaké době u Kokosového ostrova přistála jiná loď, našla jen jednoho muže, Johna Keatinga. Boag se prý utopil v moři, ale málokdo tomu věří. Spíše se předpokládá, že jeho kosti dodnes dokreslují kolorit pirátských pokladů střežených mrtvými.

Do dnešních dnů ho hledaly více než tři stovky expedic z celého světa! Zatím neúspěšně, jelikož mapa, kterou po sobě kapitán Thompson zanechal je zřejmě záměrně chybná. Údajně se dá dohledat v záznamech britské admirality, ovšem je pravděpodobně neúplná, nebo k ní případný šťastlivec, který si chce vyzvednout pirátské zlato potřebuje ještě něco. A notnou dávku štěstí.

(redakce)

 

Ohodnoťte, prosím, tento článek

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *