Slunce není beránek 4.43/5 (7)

Věda Zajímavosti

 

Častokrát někdo přijde s teoriemi, či proroctvími o zániku lidstva, Země či jiném druhu konce světa. Mluví o tom Bible, nebo i pohanské kulty. Jaká je ale vědecky známá realita? Alespoň zatím známá? Jisté je, že se tak opravdu stane cca za 5 miliard let, až Slunci dojde jeho vodíkové palivo a z naší hvězdy se stane červený obr. Ten při svém rozpínání zničí vnitřní planety (Merkur, Venuši a Zemi) a tudíž i život na naší planetě. Ale hrozí nám i jiná nebezpečí, pokud pomineme ty, která si tvoříme sami v podobě hromadění zbraní hromadného ničení, či vývoje nových smrtelných chorob?

Podívejme se na některá z nich.

Obří sluneční erupce

Slunce je hvězda a ne a to je nutné si uvědomit. Pro mnohé lidi je to jen zdroj tepla a světla a malíř krásného dne. Jenže hvězda je jako hladový tygr v kleci. Nemáme ji pod kontrolou. Díváme se na ni a ona nás může v příští minutě zabít. Slunce produkuje silné magnetické pole, které vytváří působivé sluneční skvrny, někdy i několikanásobně větší než Země. A to už je průvodní jev aktivity, která může být velmi nebezpečná. Když jsou skvrny, jsou i sluneční erupce. Sluneční erupce je prudký výbuch v chromosféře, což je sluneční atmosféra. Dá se srovnat s výbuchem miliard megatun TNT. Výbuch všech jaderných náloží, co má lidstvo k disposici, je jen jako poplašňák. Při sluneční erupci dojde k výronu obrovského množství nabitých částic. Běda, pokud je tento výbuch namířen na nás. Pokud částice jsou drženy v šachu magnetickým polem Země, může to způsobit krásné světelné efekty v podobě polární záře. Ale když je erupce silná, může také ovlivňovat družice, internet, způsobit výpadky proudu. Série opravdu silných erupcí by dokázala ochromit chod naší civilizace, tím, že vyřadí z provozu počítačovou síť, na které už závisí i dodávka vody do domů. Zkolaboval by celý systém a nastal chaos. Poslední taková sluneční bouře zasáhla Zemi v roce 1859. Jenže tehdy ještě nemělo co kolabovat.

Dopad asteroidu

Už se to stalo. Sluneční soustava je plná komet, úlomků, meteroroidů a menších větších planetek. Čas od času se nějaká dostane i na dráhu která ji přivede k Zemi Těsné průlety jsme mohli v posledních letech sledovat dost často. Malá planetka o průměru několika set metrů dokáže místo svého dopadu a jeho širé okolí přeměnit na pustinu bez života. Kdyby dopadla řekněme na Prahu, dá se říci, že Česká republika a drtivá většina její populace bude historií.

Před menšími kameny nás chrání atmosféra, ale ty větší jí stejně prolétnou a po jejich dopadu jim říkáme meteority. Ovšem před těmi velkými nás nezachrání nic. Až se objeví, můžeme se jen dívat. A bude to poslední, co jsme viděli.

Výbuch supernovy

Supernova je konečné stádium vývoje velké hvězdy. Jedná se o její totální kolaps spojený s výbuchem. Asi jako přetopený parní kotel, jelikož jádro hvězdy vyrobilo naráz tolik energie, kterou už její obal nebyl schopen ustát. Kdyby supernova byla od nás vzdálena jen několik málo světelných let, viděli bychom velký ohňostroj a pak už nic. Konečná. Smetlo by to celou naši sluneční soustavu. Kdyby byla 50 světelných let od Slunce, s největší pravděpodobností by síla výbuchu zničila ionosféru a tím vystavila život na Zemi smrtícímu přívalu záření. Ovšem toto je jen teoretizování. Nejbližší adept na supernovu je hvězda Betelgeuse v Orionu a ta je od nás 642 světelných let. To znamená, že pokud by dnes vybouchla, dozvíme se to za 642 let. Ale ona už třeba vybouchla před několika staletími. Nebude díky své vzdálenosti nebezpečná? Nebo přeci jen ano?

Záblesky gama

Záblesk gama záření je astronomický jev který vzniká buď při výbuchu supernovy, nebo při srážce dvou neutronových hvězd. Jedná se o úzce směřovaný proud fotonů, které mají vysokou energii. Je to tak intenzivní záření které dokáže velmi efektivně ničit živou hmotu, při větší intenzitě by spálilo veškerý života. Před škodlivým zářením nás sice chrání atmosféra. ale pokud by tento jev nastal v dostatečné vzdálenosti, nic by nás nebylo schopno ochránit. Pokud k něčemu takovému dojde do vzdálenosti 3000 světelných let od Slunce a zasáhne nás to, nejprve bychom viděli něco jako je mlhavé světlo, pak by obloha ztemněla a za několik dní by k Zemi dorazila sprška velmi intenzivního a velmi nebezpečného záření, která by zničila pozemský život. To, že by gama záblesk mohl nastat v těsné blízkost naší hvězdy nikdo stoprocentně vyloučit nemůže. Již bylo dokonce zjištěno působení jednoho z větších gama záblesků na nejsvrchnější vrstvy naší atmosféry.

Toto je malý výčet toho, čím nás může obdarovat Vesmír. Ovšem podobnými likvidačními dary nás může obšťastnit i naše planeta. A je opravdu naše? Nebo my jsme její.

(redakce)

Ohodnoťte, prosím, tento článek

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *