Vraťme se k našim kulturním kořenům 4.62/5 (13)

Kultura Záhady Zajímavosti

Poznání rodné kultury a jejího pohledu na svět je naším dědictvím. Pohroužení se do vlastního kulturního pole a probuzení rodové paměti, nám umožní získat celistvou představu o světě a dosáhnout navrácení ztracené návaznosti. Tím se staneme silnějšími a začneme žít v jednotě se svými předky, Otcem (vesmírem), a Matkou (Zemí).

Probouzením rodové paměti se propojujeme s vlastní kulturou, posilujeme životadárné proudy, rozšiřujeme si vědomí a překračujeme své hranice, které jsme do té doby měli a které nám byly násilně vnuceny dnešní společností, zavrhující své kořeny.

Když si uvědomíme, co se děje s člověkem, zbaveným své rodové paměti, pochopíme proč na nás některé mocenské kruhy tlačí, abychom se své kultury zřekli.
Strom, který zbavíte kořenů, uschne a zahyne. To samé probíhá i s člověkem, zbaveného propojení se svými předky a rodovou pamětí. Zpřetrhání vláken souvislostí vede k oslabení a zániku. Vzpomeňme si, jak se cítíme když jsme nuceni se vystěhovat někam do cizího prostředí, mimo okruh své rodiny.

Samotné pochopení, že současný stav věcí není v pořádku, nestačí. Mnoho lidí se snaží současný marasmus řešit „útěkem“. Budují si poklidné místo mimo všechno dění (jak ve světě, tak v duši) a věří, že tohle je ochrání. Jenže chyba lávky. Odtržení od svých kořenů je přivede k odcizení a zkáze. Ani hledání cizích duchovních prvků není ta správná cesta.

Naopak ten, komu se podaří probudit svou rodovou paměť, začne žít v souladu se svým svědomím, kulturou a přírodou a je připraven pokračovat v díle předků, tomu je poskytnuta jejich veškerá síla, znalosti a požehnání bohů.

K probuzení a otevření rodové paměti, pochopení své niterné podstaty, pomáhá v první řadě návrat člověka ke kultuře svého národa a vcítění se do její rozmanitosti. Je potřeba odmítnout vnucovaná multikulturní dogmata o národech bez kořenů a bez ukotvení ve svém kulturním poli. Stejně tak se musíme postavit i tvrzení sociálních inženýrů ohledně přeměny člověka ve světoobčana bez původu.

Jakmile dá člověk najevo svoji ryzí snahu, dostane se na cestu poznání. Dávná a působivá minulost jej volá. Hledáme své místo v životě, tím dochází k posílení naší intuice a rozšíření znalostí. Když procházíme zkouškami lží (pastí), které jsou spojené s poznáváním, neztotožňujeme se s povrchními učeními a svědomitě poctivě směřujeme k cíli, otevře se nám v pravou chvíli potřebná část rodové paměti. Pokud budeme pokládat správné a přesné otázky, budeme si tím budovat nové „stupínky“ svého chápání světa a život nám bude poskytovat čím dál tím přesnější odpovědi.

Pokračováním ve své cestě získává člověk větší jistotu, posiluje svoje spojení se souhrnem duchovních a materiálních hodnot své společnosti a začne se k ní navracet – tak jako se syn navrací do náruče své matky. Život sám bude každému kráčejícímu ukazovat jeho cestu. A každý z nás má svou vlastní. Rozevírající se kniha paměti ve spojení s kulturou začne člověka učit o základních pravidlech a tradicích. Ten bude pak schopen pochopit různé stránky bytí, protože klíče k pochopení jsou uloženy v této paměti. Když se člověk vrátí do lůna své kultury a otevře v sobě rodovou paměť, pocítí obrovskou sounáležitost se svým rodem, národem a etnickou skupinou; s těmi, kdo po tisíciletí budovali prostor, ve kterém žije a ujme se svého následnictví. Před ním se otevřou hlubiny dávné minulosti ve světle přítomnosti a bude schopen přenést své poznatky do důstojné budoucnosti. Získaná síla mu pomůže prohlédnout jakoukoliv lež nebo past, které jej mají svést z cesty.

Každý se nachází na své úrovni, má své chápání světa a svoji cestu objevování a hledání. To nejdůležitější máme ale všichni společné, je to snaha o získání poznání a pochopení.

zdroj:pandoraopen.ru

Ohodnoťte, prosím, tento článek

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *