Tip na výlet – Královna Českého středohoří 5/5 (3)

Milešovka je nejvyšší hora Českého středohoří. Tato dominanta má v sobě několik zajímavostí. Je to místo s nejdrsnějším podnebím u nás, proto na jejím vrcholu byla v roce 1905 postavena meteorologická stanice, jejíž součástí je 19 metrů vysoká rozhledna. Stanice dnes patří Ústavu fyziky atmosféry, který je součástí Akademie věd ČR. Za příznivého počasí je rozhledna přístupná veřejnosti, ve věži je umístěna stálá expozice, výstup je obvykle provázen odborným výkladem o historii a výsledcích meteorologických pozorování.

Původní název Milešovky je Donnersberg, neboli Hromová hora. Název odkazuje na jméno boha hromu Donnara, což je pojmenování jižních Germánů pro Thora. Thor je bohem nejen boje, ale i prostého lidu, obyčejných rolníků. Jeho symbolem je Mjölnir – Thorovo kladivo, jímž podle legend pobíjí trolly a obry nepřátelské bohům a lidem.

Na Milešovku se vydávala celá řada významných a známých osobností jako např. pruský král Bedřich Vilém III., německý spisovatel Heinrich Kleist, Alexander von Humboldt nebo brazilský cestovatel Dekamera, podle něhož je rozhled z Milešovky nejkrásnějším a nejvznešenějším. Netřeba se divit, vždyť ve dnech s výbornou dohledností lze z Milešovky spatřit nejen okolní České středohoří a táhnoucí se pás Krušných hor, ale na východě a severovýchodě také Krkonoše, Jizerské hory a Lužické hory a na jihozápadě také až Český les.

Na vrchol se dá stoupat z několika směrů. Asi nejsnažší cesta je po modré z obce Černčice. Tato stezka směřuje do Velemína přes vrchol Milešovky. Další cesta je červené z Bílky, která je lemovaná novodobými menhiry. Také se dá jít po žluté z průsmyku Paškapole, nebo opět po modré z Velemína. Poslední cesta je po červené v opačném směru a to z Milešova. Není vhodné si s sebou brát kolo, byť horské. Terén u vrcholu je značně kamenitý a patří k poněkud náročnějším.

Kdo vydrží a vystoupá na královnu Českého středohoří bude náležitě odměněn již zmiňovaným výhledem a občerstvením.

Milešovka je vulkanicky již mrtvá. Alespoň dle tvrzení geologů. Ale Bohuslav Balbín, kronikář ze 17. století popisuje, že místní obyvatelé mluvili od dunění které se ozývalo z nitra hory. O čem to lidé tehdy mluvili?

(redakce)

Ohodnoťte, prosím, tento článek