Rum – pití opředené legendami 4/5 (4)

Celá ČR Videa Zajímavosti

Rum. Krátké slovo a přitom plné dojmů a představivosti. Nemáme však na mysli rum tuzemský, ale rum skutečný. Při vyslovení tohoto slova naskakují vzpomínky na dobrodružné romány a příběhy z dob Henryho Morgana a Černovouse. Leckdo při vyslovení slova rum si vzpomene na knihu či film Ostrov pokladů, někomu se zase vybaví ztřeštěný Jack Sparrow. Je málo druhů alkoholických nápojů, které jsou opředeny tolika příběhy a legendami.

Co je vlastně rum? Jaká je jeho historie?

Rum je alkoholický nápoj destilovaný z melasy nebo ze šťávy získané z cukrové třtiny. Název rumu je prý odvozen od slova rumbellion, což je anglicky „velký ruch“.

Ačkoliv vlast tohoto nápoje jsou Západoindické ostrovy, tak se výroba rozšířila všude tam, kde je rozvinuto zpracování cukrové třtiny, jako je Austrálie, Indie, francouzský ostrov Réunion v Indickém oceánu a další místa.

Nejvíce producentů karibského rumu je na ostrovech jako Jamajka, Kuba, Portoriko, Barbados a další. Originální karibské rumy vděčí za svou chuť osvědčeným recepturám i mnohaletému zrání v dubových sudech. Dělí se na světlé (Blanco) a tmavé a konzumují se samostatně nebo jako součást míchaných nápojů.

Rum má velmi zajímavou historii. Dlouho se hledalo, čím odměnit a napojit námořníky na lodích a také čím případně je omámit pří ošetřování zranění. Víno nestačilo a hlavně bylo určeno jen pro důstojnictvo, pivo bylo brané jako potravina a bylo také slabé. A tak se vymýšlelo. Další příčina byla i potřeba osadníků na nových anglických a francouzských koloniích v Novém světě. Již tehdy známá whisky byla sice dobrá, ale její příprava byla poněkud náročná na nedostatkové suroviny a tak se v její výroba v Novém světě poněkud prodražila, takže to nebyla ta cesta, kterou bylo nutno jít. Pálenka pro potřeby lodníků a chudých osadníků musela být levná a snadno dostupná. A pak se na Barbadosu objevila nová pálenka.

Dle dokumentu z roku 1651 byl popsán nápoj vyrobený destilací cukrové třtiny a byl označen jako „kill – devil.“ Toto označení dokazuje, že první pokusy o výrobu kvalitního destilátu byly nejspíše neúspěšné.

Jelikož poptávka po cukru byla v 17. a 18. století obrovská bylo zapotřebí značného množství levné a zejména odolné pracovní síly. Vznikl nechvalně proslulý trojstranný obchod s otroky. Evropané přiváželi do Afriky zboží jako oblečení, sůl a zejména zbraně. Zboží bylo vyměněno s černošskými obyvateli pobřeží za otroky, které tito obratní chlapci pochytali ve vnitrozemí.. Ti byli přivezeni na karibské plantáže cukrové třtiny a prodáni plantážníkům. Lodě byly pak naloženy cukrem, tabákem a dalšími surovinami produkty západoindických kolonií a celý náklad směřoval do mateřské země.

S rumem je spojený i jeho denní příděl pro námořníky. Původně se jednalo o příděl rumu s obsahem 70% alkoholu v neředěné formě nebo s přidáním citrónové šťávy. To mělo zaručit vyšší odolnost námořníků proti nemocem a také vyšší výkonnost. Dle dostupných informací se denní dávka pohybovala 0,5 litru rumu. V případě, kdy došlo na moři k bojovému konfliktu, byla dávka zvýšená a dalších 0,5 litru rumu. Ovšem na následky požívání velkého množství alkoholu námořníci často umírali, tak admirál v roce 1740 dal proto anglický viceadmirál Edward Vernon svým námořníkům pít rum zředěný horkou vodou. Později se nápoj doplňoval cukrem a šťávou z citrónů. Jelikož se admirálovi přezdívalo „Old Grog“, jelikož nosil často pláštěnku z grogrénu, hrubé látky z hedvábí a vlny, tak došlo ke vzniku známého nápoje „grog“ . Podle původní receptury se grog připravoval:

Jeden díl rumu a tři díly vody, v níž byly předem rozpuštěny tři lžíce cukru a půl citronu. To je dávka pro jednoho muže. Zvětši dle potřeby, máš-li uspokojit celou posádku.

Tato zvyklost se v námořnictvu Jeho Veličenstva udržel až do 31 července roku 1970, kdy admiralita rozhodla, že válečné lodi královského námořnictva jsou příliš sofistikované na to, aby byl jejich posádkám podáván alkohol. Ale toto rozhodnutí neplatí na válečných lodích Jejího Veličenstva na Novém Zélandu. A tak zde tento starý krásný zvyk platí dodnes..

U nás se rum dlouhou dobu nedal obstarat. Po roce 1989 se ale i u nás objevila první vlaštovka. Bylo jí známé Malibu. Malibu ale není samotný rum. Je to drink z bílého rumu a kokosové šťávy. Později se sem začaly vozit i další značky, jako známý Captain Morgan či rumy od firmy Bacardi a dalších. Dnes si již můžeme vybrat z různých druhů tohoto původně „sprostého pití“, které je dnes již značkovým nápojem. Ten, komu není líto peněz si může opatřit láhev za desítky tisíc, ten kdo má hlouběji do peněženky, či je mu líto vypít takovou láhev, má možnost koupit levnější. A dokonce už i z tuzemské výroby. Jedním z nich je třeba rum Bandita, pocházející z Moravy. A aby byl dojem úplný, tak k dobrému rumu patří i dobrý doutník, nebo dýmka s kvalitním tabákem.

(redakce)

foto: Miroslav Neumaier

Ohodnoťte, prosím, tento článek