Průvodce tajemnem po Čechách – Rusalky, vodní démoni 4.56/5 (9)

Záhady Zajímavosti

Jedny z tajemným bytostí našich legend jsou i temní vodní démoni ženského principu – rusalky. Dají se považovat za protipól vodních víl, které byly lidem spíše nakloněny a leckdy jim i pomáhaly. Rusalky ne. Ty zase lidem škodily.

Pověsti o rusalkách je vykreslují různě. Shodují se v tom, že se jedná o velmi nebezpečná stvoření se kterými není radno se setkat, natož zahrávat. Pokud přistihnou někoho v nočních hodinách v blízkosti svého místa výskytu, zaženou jej mezi sebe, kde ho utancují k smrti. Také prý rozčesáváním svých dlouhých vlasů, rozpoutaly povodeň. V těch vlasech je údajně skryta temná síla vody.

Kromě utancování k smrti, v jiných podáních bývají ještě krutější a nebožáka rozsápou, leckdy i vykousají z jeho těla kousky masa. To je leckdy spojuje i s vampyrickými bytostmi, jako třeba Mora.

První zmínka o použití slova rusalka je poměrně mladá a pochází až ze 16. století. Soudí se, že je to dle dlouhých „rusých“ vlasů těchto bytostí. Po rozšíření křesťanství i ve slovanských zemích a upevnění jeho moci dochází ke splynutí vodních víl a rusalek v jednu bytost, jelikož původní pohanské víly, které naši předkové uctívali jako ochránkyně pramenů a vod vůbec, byly považovány kleriky za pekelná stvoření, jako vše co nepocházelo z křesťanství, nebo alespoň z judaismu.

Zahánění temných sil bylo součástí všech kultur, té naší nevyjímaje. Rusalkám byl proto zasvěcen svátek Rusalje, který se shoduje s oslavou křesťanských letnic a vzpomíná se při nem na mrtvé.

Ústředním prvkem Rusaljí byl průvod mladíků, kteří o Svatodušním pondělí, vedeni „králem“ a za doprovodu zpěvu a tance obcházeli vesnici a koledovali. Účastníci se zdobili květy, král i korunou, a bývali oděni v bílém. V některých oblastech byli mladíci nahrazeni dívkami či dívky měly vlastní obchůzku. Častým prvkem byla také figurína, ve východoslovanském prostředí představující právě rusalku, jinde nahrazující živého „krále“ která byla na konci obchůzky topena. Někde se mladíci ozbrojili dřevěnými meči a byly předváděny rituální souboje. Topením figuríny se Rusalje podobají západoslovanskému vynášení smrti, které se provádí před Velikonocemi, podobný obřad se objevoval i ve východoslovanských Kúpadlech, slavených 23. června. Často se také stavěla májka. Podle některých legend a svědectví ve spojení s již popsanými vampyrickými praktikami vznikla též představa rusalek jako duší dívek, které předčasně zemřely, utopily se nebo spáchaly sebevraždu. Zde je opět spojení s tradičními vampýry. V upíra se také mohl přeměnit člověk buďto upírem napadený, nebo sebevrah. Stejně jako v tomto případě. S rusalkami byly též spojované mavky, zvané též majky, navky nebo navje, které vznikaly podobným způsobem a pokud nebyly do sedmi let osvobozeny z prokletí, stávaly se rusalkami. Jejich jméno se odvozuje od praslovanského výrazu pro „mrtvý“.

Tolik legendy.

Nakolik jde o představy našich předků, nebo reakci na setkávání s těmito bytostmi, které nepřinášely zrovna štěstí je otázka. Jedna věc je ale fakt. Je mnoho svědectví o různých zjeveních duchů a podobných událostech. Proč by mezi ně neměly patřit i rusalky? Hrozí nám tedy u vody nějaké nebezpečí, když se tam vyskytneme ve špatnou chvíli?

(redakce)

foto: Miroslav Neumaier Pallas Press

Ohodnoťte, prosím, tento článek