Unikátní umění v Teplicích – Beuronská kaple 4.29/5 (7)

Kultura Ústecký kraj Zajímavosti

V severočeských Teplicích se nachází jeden z uměleckých unikátů naší vlasti. V rámci areálu gymnázia je zde zachována původní kaple s jedinečnou beuronskou výzdobou. Tato kaple byla původně součást kláštera sester Boromejek založeného roku 1865. Dnes budova kláštera tvoří část prostor teplického gymnázia.

Po České republice je asi šedesát beuronských památek, ovšem teplická kaple je jediná plně dochovaná. Bohužel díky neprůchodnosti zákona nebyla tato unikátní památka zařazena na seznam kulturních památek a ani nejspíš nebude, což naší redakci potvrdil i Mgr. Tomáš Brož z Národního památkového ústavu:

„Návrh na prohlášení beuronské kaple v bývalém klášteře milosrdných sester Karla Boromejského, v kterém v současnosti sídlí Gymnázium Teplice, za kulturní památku podalo občanské sdružení PRO ARTE BEURONENSI – Společnost pro obnovu kaple Gymnázia Teplice v roce 2007.
Ministerstvo kultury shledalo návrh jako odůvodněný a zahájilo řízení o prohlášení. Na jeho konci však bylo rozhodnutí o neprohlášení za kulturní památku.
Důvodem neprohlášení spočívá v tom, že současná legislativa neumožňuje prohlášení části objektu za kulturní památku. Podle § 2 zákona č. 20/1987 Sb. lze za kulturní památku prohlásit věc či soubor věcí. Kaple je však pouze místností v budově a není samostatnou věcí.“
Řešením by bylo prohlášení celé budovy bývalého kláštera. Budova jako taková však podmínky pro zapsání do seznamu kulturních památek nesplňuje a památkový význam kaple tuto ztrátu kulturních hodnot dostatečně nekompenzuje. Z tohoto důvodu Ministerstvo kultury ve věci prohlášení kaple rozhodlo negativně. Díky tomuto rozhodnutí stát na opravu této památky nedal ani korunu. Proto veškeré restaurátorské práce prováděli studenti restaurátorských škol, jako možnost si své „řemeslo“ osahat v praxi.

Proč se tomuto umění říká beuronské? Beuronská umělecká škola byla založena na konci 19. století mnišským řádem benediktinů v beuronském arciopatství u jihoněmeckého Sigmaringenu. Díky církevní politice kancléře Bismarcka byli mniši roku 1880 z Beuronu vyštváni. Na pozvání kardinála Schwarzenberga se tedy přestěhovali do Emauzského kláštera v Praze, kde působili až do roku 1918 a tak se tedy v roce 1888 přišli mniši z Beuronu i do Teplic a rok zde pracovali. Zdejší kapli vymaloval Fridolín Steiner jehož řádové jméno znělo páter Lukáš, který byl spoluzakladatel beuronského umění.

Beuronský styl se uplatnil hlavně ve výzdobě kostelů a církevních staveb jako barevné fresky a mozaiky. Zakladatelem byl Peter Lenz z Hohenzollernu, známý jako Peter Desiderius Lenz.

Styl maleb vychází ze starověkých vzorů které se používaly v Egyptě, starém Řecku a tak podobně. Z těchto vzorů přejímá například symboliku barev. Například ve Starém Egyptě mala každá barva svůj magický význam. Červená byla barvou krve, tudíž i života. Zase okrová připomínala barvu písku, pouště kde se umíralo a tak byla užívána i jako barva smrti. Kromě symboliky barev se také kladl důraz na čísla, což je pro sakrální umění příznačné.

Na kompletní opravu by gymnázium a nadšenci z PRO ARTE BEURONENSI potřebovali 10 000 000 korun. Takže opravy unikátních maleb probíhaly po troškách a kouskách jak se zrovna sehnaly peníze.

„S údržbou jsme začali hned, jakmile Teplické gymnázium získalo budovu původního kláštera s Beuronskou kaplí koupí od města Teplice v roce 1994 za symbolickou cenu. Získal jsem grant, ze kterého se uhradila nová vitrážová okna (asi 430 tisíc Kč). Byla důležitá, protože do té doby byl v oknech jen přitlučen igelit. Okna vyrobil jeden pražský ateliér dle fotografií a zachovaných zbytků. Ty zbytky byly ostatně do nové vitráže zakomponovány. Paradoxně nám v získání peněz pomohl i někdejší ministr dopravy Aleš Řebíček,“ říká RNDr. Zdeněk Bergman, ředitel gymnázia.

Díky tomu roce 2008 získalo Teplické gymnázium investiční prostředky od Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a také od Ústeckého kraje za které byla vybudována nová podlahu s podlahovým topením. Provedly se i další práce spočívající v opravách omítek a štukatérských prvků. Ze školního rozpočtu bylo zainvestováno 121 000 Kč do osvětlení kaple diodovými podlahovými světly.

„V letech 2011 až 13 bylo ze školního rozpočtu také hrazeno restaurování výmalby odborníkem v rozsahu 20 000 Kč ročně,“ dodává ředitel školy. Další práce byly placeny z grantů, které získali studenti, z darů od sponzorů či výtěžku veřejné sbírky. Pan ředitel velice oceňuje zaujetí studentů školy – bývalých i současných, kteří toho pro obnovu kaple vykonali opravdu hodně. Kromě vlastní práce v kapli organizují spoustu akcí, kterými kapli oživují a propagují.

V posledních letech každé letní prázdniny je kaple otevřená pro návštěvníky – jako turistická atrakce. Průvodci jsou samozřejmě studenti. Naštěstí město vychází občanskému sdružení vstříc a přispívá na kulturní akce, které se v kapli dějí. Tepličané mají ve svém městě umělecký unikát a proto toto místo stojí za návštěvu.

(redakce)

foto: Miroslav Neumaier Pallas Press

Ohodnoťte, prosím, tento článek

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *