Kurdský národ má zmizet z mapy světa. A kdo je na řadě dál? 5/5 (3)

Jako malý národ je dobré být v nějakém konfliktu spojencem velmoci. Velmoc vás podporuje v boji, vytváří vám do jisté míry zázemí. Ovšem jen do té doby, do kdy je to v jejím zájmu a ne v tom vašem. Český národ se o tomhle přesvědčil ve své historii několikrát. Nyní tuto životní zkušenost získal národ Kurdů. Dokud nesl hlavní tíhu pozemního boje s Islámským státem, byl na šachovnici politiky Blízkého a Středního Východu potřebnou figurkou. Ovšem toto již pominulo. V oblasti operují tři silní hráči se svými zájmy. USA, Rusko a Turecko.

Turecko má zájem na vyhlazení Kurdského národa. Má v podobné práci již zkušenost, kdy se na tuto činnost nacvičovalo na Arménech, což Turkům sice pár lidí vyčítá, ale oni to vehementně popírají a v podstatě to nikdo moc neřeší. Je to už dávno a 1,5 milionu lidí není zřejmě zas taková položka.

Od počátku se vědělo, že Turecko Islámský stát podporuje. Materiálně, finančně a posléze i vojensky. Sloužilo jako překupník ukradené ropy, přes turecko – syrskou hranici, která v té době byla hranicí mezi IS a Tureckem přecházely posily a zbraně z Turecka. Opačným směrem zase šli do tureckých nemocnic ranění džihádisté a ropa do rafinérií a trh. Když do oblasti vstoupila ruská vojska, tak tato špinavá věc vyšla najevo, i když byla demokratickým Západem (tedy i námi), Tureckem a samozřejmě i veškerými silami bojujících proti Sýrii popírána. Turci v domnění vlastní nepostižitelnosti zašli tak daleko, že zaútočili i na ruské ozbrojené síly a sestřelili ruský bombardér. Jenže v tu chvíli všichni okolo Turecka pochopili, že to už bylo za čárou, jelikož i když Rusko války obvykle nezačíná, tak je končí. O tom by mohli vyprávět Napoleon, či třeba Adolf Hitler.

Turecko nakonec vojensky zaútočilo na jedinou pozemní armádu, která vedla účinný boj s tolik hýčkaným Islámským státem. Na Kurdské milice. Tato událost tak nějak zapadla ve víru událostí jiných. Pro Evropu je to stále daleko a že pod zásahy tureckých děl umírají lidé, kteří byli předem odepsání jí nezajímá. Stejně tak k tomu mlčí neziskové organizace hájící lidská práva. Ti Kurdové jsou sice muslimové, ale takoví ti špatní muslimové. Ti z IS jsou přeci lepší, pravověrnější. Ty je potřeba chránit.

Válka s IS už vlastně skoro skončila. Omezená ochrana USA Kurdům přestala platit s Ruskem si Kurdové žádnou dohodu nesjednali a tak Turci zaútočili s plnou vervou. Druhá největší armáda NATO zahájila útočnou invazi na území jiného státu. O podrobnostech nechme mluvit dvě reportérky, které byly přímo na místě v posledních dnech. Lenka Klicperová , novinářka a fotografka popisuje situaci takto:

„Kurdové zažívají asi poslední okamžiky svobody. Turecká armáda útočí na oblasti západně od Kobaní a u Tel Abyad (Gire Sipi) východně od Kobaní. Je evidentní, že tento pás, přiléhající právě k už tureckému Jarabulusu, bude chtít dostat pod svou správu stejně jako Afrín. Lékaři bez hranic už se z oblasti stáhli. USA tajně odvážejí zahraniční vězně Islámského státu do sousedního Iráku. Proč? Takzvaní spravedliví bojovníci FSA proti Asadovi se již společně s tureckou armádou chystají k útoku – stejně jako tomu bylo v případě Afrínu. A první, co udělají, bude propuštění všech vězňů z IS z kurdských věznic. Úplně vidím ten samolibý úsměv isisáka, s kterým jsme s Markétou Kutilovou dělaly v Kobaní rozhovor… Turecko zavede v dobytých územích svou správu okamžitě. USA Kurdy nepodpoří, vše nasvědčuje tomu, že jsou dávno na tomto postupu dohodnutí. Turecko chce totiž od Američanů kupovat zbraně – stíhačky Raptor, to je obrovský miliardový kšeft. A Trump chce obchodovat. Až Turecko ovládne srdce kurdských oblastí, zlikviduje předně všechny, kdo jsou nějak napojeni na obranné jednotky YPG, YPJ. To je v Rožavě skoro každý. Turecku jde předně o to zlikvidovat zkušené velitele a inteligenci. Stejná strategie jako kdysi dávno v jednom útvaru, který se jmenoval Protektorát Čechy a Morava… Česká média o situaci nereferují, aspoň já jsem zatím nic nezaznamenala, když tak mě opravte.“

Druhá z reportérek, Markéta Kutilová mluví podobně:
„Turecko útočí na další oblasti v severní Sýrii kolem Kobaní. Pod těžkou palbou tureckých děl jsou vesnice západně od Kobaní. Je to oblast, která je pod kontrolou Kurdů, kteří ji ubránili před Islámským státem. Kobaní a vesnice kolem byly totálně zničené během bojů s IS. Kurdové si je postavili znovu a teď je ostřelují Turci. Už jsou hlášené první oběti na životech mezi civilisty.
Naše zdroje z místa k tomu správně podotýkají že vše teď záleží na Američanech a na tom, co dohodli mezi sebou Trump a Erdogan. A to nikdo neví. Oficiálně USA, které kurdsko-arabské jednotky SDF otevřeně podporují, vyjádřily znepokojení.
Může se opakovat podobná situace jako nedávno v Afrínu napadaném a anektovaném Turky, Kurdské oblasti na východ od Eufratu ještě nedávno USA deklarovaly jako zónu, kam by Turecko nemělo zasahovat (nějak to připomíná smlouvy s Indiány).
Erdogan považuje syrské Kurdy za teroristy a snaží se kurdské oblasti přičlenit k Turecku. Turecko už kontroluje cca 10 000 km2 na severu Sýrie – od Jarabulusu až po Afrín. Afrín Turecko Kurdům vzalo letos počátkem roku a spáchalo tam velké množství válečných zločinů. NATO i svět k tomu mlčel. Bude se stejný scénář opakovat i nyní s Kobaní a dalšími kurdskými oblastmi v Sýrii? Nechají USA Kurdy Turkům? Dovolí další salvu válečných zločinů jen proto, že je Turecko naším spojencem v NATO?
V této oblasti, která je nyní pod tureckou palbou, leží i škola, kterou nám čeští lidé pomohli vybudovat prostřednictvím sbírky SOS Kobaní. Možná na ni už v tomhle okamžiku dopadají turecké rakety.
Kurdové vybojovali válku s opravdovým teroristou, s Islámským státem, který Erdoganův režim podporoval. Teď Erdoganova armáda útočí na ty, kteří se největší teroristické hrozbě posledních letech dokázali statečně bránit a ubránit.
Ano, Islámský stát Kurdové v Sýrii skutečně porazili, s obrovským nasazením a za obrovských ztrát. A také s pomocí Američanů, kteří je vyzbrojili. Ale svoboda? Práva žen? Demokracie – to vše, za co bojovaly proslulé kurdské bojovnice a za co tyhle holky zemřely? NIC, nebude nic. Alespoň tomu vše nasvědčuje.
Trump se podle všeho dohodl s Erdoganem a přenechá diktátorskému Turecku tuhle část severní Sýrie obývanou Kurdy. USA zaprodají svoje spojence, ty kteří za celý svět porazili ISIS. Zaprodají je jak psy, jen proto, že Turecko chce od USA nakupovat další letadla a zbraně – jasně partner v NATO. Půlku Sýrie má Rusko a Asad a tak USA raději hodí Kurdy Turecku – hlavnímu nepříteli Kurdů? Turecko už zabralo kurdský Afrín a pás kolem města Jarabulus a Azaz a nenasytně pokračuje dál. Budování Osmanské říše se Erdoganovi daří stejně nastolení totálního diktátorského režimu v Turecku. To, že se Sýrie rozpadne, bylo jasné, ale to, že Kurdy nechají velmoci Turecku, to je scénář nejčernější. Špinavá odporná hra velmocí v níž lidský život neznamená vůbec nic.
Dnes s Lenkou Klicperovou pláčeme. Čest památce všech, kdo prolili svoji krev v boji s ISIS.“

Ano, Turecko je pomyslné závaží na misce vah v v regionu. Po své podpoře palestinských radikálů došlo k roztržce s Israelem, hlavním spojencem USA v oblasti. To byl první Edoganův krok. Pak se začal odcizovat samotným USA a začal se sbližovat s Ruskem. Ani jedna z velmocí nechce Turecko naštvat. Pokud si ho udrží na své straně USA, bude mít tak vliv v oblasti Západ. Pokud si jej získá Rusko, je další vývoj nasnadě. Navíc, Turci drží klíče od mořských bran Dardanely a Bospor. Pro USA vstup na Černé moře a pro Rusko vstup do Středozemního moře. Kdo zvítězí? Koho si Turecko vybere za nevěstu? Nějací Kurdové v tomto zápase nemají žádný význam. Alespoň ne na šachovnici geopolitické hry velmocí. To je signál pro všechny malé národy. Tedy i pro nás.

(redakce)

foto: Lenka Klicperová

Ohodnoťte, prosím, tento článek