Incident VELA – co se doopravdy stalo? 5/5 (2)

 

Na světě je několik států, které disponují jadernými zbraněmi. Patří k nim tradiční velmoci jako USA, Rusko, Čína, Velká Británie, Francie. Tyto země mají celý jaderný arsenál, ale dokud je ve své podstatě riziko použití těchto zbraní je nízké. Pak jsou tu státy, co mají několik jaderných hlavic, či jen jednu. Tam ale obvykle vládnou režimy, které mají problémy se svým okolím a tak použití jaderných zbraní v těchto konfliktech je reálné.

Všechny státy vlastnící nukleární zbraně prováděly i zkoušky na svých střelnicích. Tyto zkoušky byly ale předem nahlášené a vědělo se kde proběhnou.

Jenže roku 1979 se stalo něco, co není dodnes objasněno. Incident Vela.

Nejprve si povězme něco i programu Vela. Vela byl systém družic vypuštěných Spojenými státy. V důsledku uzavření dohody PTBT (Partial Test Ban Treaty – dohoda o částečném zákazu testování [jaderných zbraní). Družic bylo vypuštěno dvanáct. Veškeré družice vyráběla TRW Inc. a vypouštěla je ve dvojicích, buď na raketách Titan III-C nebo Agena. Byly umístěny na orbity ve vzdálenosti 118 tisíc kilometrů, daleko nad Van Allenovy pásy. První dvojice družic byla vypuštěna 17. října 1963, týden poté, co vstoupila v platnost dohoda PTBT a poslední v roce 1965. Navržená životnost byla půl roku, ale ve skutečnosti operovaly 5 let. Družice rozšířeného návrhu (Advanced Vela design) byly vypuštěny v letech 1967, 1969 a 1970. Ty měly životnost navrženu na 18 měsíců, později zvýšenou na 7 let, nicméně, poslední družice byla vypnuta v roce 1984 – necelých 15 let po vypuštění prvního satelitu. Družice zjišťovaly náhlé změny v intenzitě gama a rentgenového záření a zároveň zjišťovaly tzv. double flash, průvodního jevu použití jaderné zbraně. Během nukleárního výbuchu se totiž nejprve objeví jeden záblesk, který je velmi jasný, ale trvá krátkou chvíli. Poté následuje druhý záblesk, již méně intenzivní a trvá déle.

Družice měly kontrolovat dodržování dohody ze strany Sovětského svazu a dalších jemu spřátelených zemí. Jak jsme již řekli, poloha nukleárních střelnic jaderných mocností je známá a byla známá i tehdy. Jaderný výbuch prostě utajit nelze. Jenže v roce 1979 satelity Vela zjistili na jižní polokouli blízko pobřeží Antarktidy jasné známky jaderného výbuchu. Tento incident se odehrál v blízkosti souostroví Prince Edwarda, které jsou ve správě Jihoafrické republiky. Vzhledem k tomu, že se odehrál na místě mimo jakoukoliv jadernou střelnici, nastal poprask. Spojené státy na tuto událost okamžitě reagovaly vyslání leteckých sil do oblasti, které měly prověřit co se zde stalo. Těchto misí bylo 25. Ovšem nic nezjistily. Jak je to možné?

Každý jaderný výbuch provázejí známé jevy, jako radioaktivita, seizmické vlny. Na místě se pak dají zjistit zcela charakteristické stopy použití jaderné nálože. Ovšem letadla s týmy vybavenými přístroji na zjištění právě těchto jevů nic nenalezla. Přitom družice Vela zaznamenaly do této doby 41 jaderných testů a to naprosto neomylně.

Podle expertů zde ale k jadernému výbuchu skutečně došlo. V době incidentu radioteleskop na Portoriku zaznamenal neobvyklou aktivitu v ionosféře a výzkumná loď nacházející se poblíž dané oblasti byla zasažena radioaktivním spadem. Je samozřejmě otázkou, jak je možné že týmy vojenského letectva Spojených států na místě výbuchu nezjistily vůbec nic. Dodnes se spekuluje o co vlastně šlo. Jedna z teorií podpořená zprávou od amerických výzvědných služeb je, že se jednalo o utajený pokus nové neutronové bomby patřící Izraeli. Ten se měl dohodnout s tehdejší vládou Jihoafrické republiky, která poskytla své celkem odlehlé území k testu, který měl proběhnout v příhodném načasování, aby nad místem výbuchu nebyla žádná z aktivních družic. Ovšem Izrael ani JAR se k tomuto aktu nikdy nepřiznaly.

Existují ale i jiné teorie. Je totiž opravdu velmi podivné, že výzkumníci na místě výbuchu nenalezli vůbec nic, ačkoliv najít měli. A tak se spekuluje i se zatajenou mimozemskou havárií, či dopadem utajovaného satelitu s nukleárním zařízením. Pokud ale mělo těch 25 misí celou věc zamaskovat, byla to značně naivní a amatérská akce. Stačila by mise jedna.

Takže, co se tam tehdy doopravdy stalo? Dozvíme se to někdy?

(redakce)

foto: archiv

Ohodnoťte, prosím, tento článek