Ústím nad Labem proplul obří tanker 5/5 (2)

 

Ve vzduchu poletuje sníh a teploty se drží okolo nuly. Vítr je pocitově snižuje dokonce pod bod mrazu. To ale nic nemění na tom, že asi deset minut po osmé hodině se roztočily lodní šrouby dvou remorkérů, které začaly manévrovat s trupem říčního tankeru, který byl loni v létě spuštěný na vodu v lovosických loděnicích. Tato nová loď je chemický tanker určený pro vnitrozemskou plavbu stavěný pro nizozemského rejdaře. Slabě po půl deváté byl 5,5 metru vysoký a 110 metrů dlouhý trup vmanévrován do velké plavební komory Masarykových zdymadel v Ústí nad Labem. Ačkoliv je tato komora stavěna na opravdu velké lodi, bylo to zde opravdu o chlup, jelikož šířka lodi činí 13, 5 metru. To jej určuje jako jednu z největších lodí, které u nás byla kdy postavena.

Na proplavení se byl podívat i provozně technický náměstek ředitele Povodí Labe s.p. Ústí nad Labem Petr Plessney.

„To, že jsme dostali takovou loď po Labi dál je důležité pro plavbu jako takovou, jelikož od května loňského roku na celé pololetí plavba ustala a nebylo možné sem proplavit žádnou nákladní ani osobní loď. Tahle akce je ale také důležitá pro naše loděnice, které jsou schopné takové lodě postavit.“

Jak Petr Plessney zmiňuje, tak pro pokračování plavby je nutnost děčínských jezů na Labi, jelikož ekology navrhovaná prohrábka dna nic neřeší, protože s vybagrováním dna se o to samé opět sníží i hladina (vzhledem k tomu, že ekologičtí odpůrci plavby jsou často vysokoškolsky vzdělaní lidé, tak neznalost fyziky základní školy je velice překvapivá – pozn. red.).

„Stále platí, že lodní doprava je ta nejekologičtější a nejekonomičtější způsob přepravy nákladu na dlouhé vzdálenosti. Bohužel ke stavbě jezu na Labi stále není schválena EIA, takže jeho výstavba je pořád v nedohlednu. Zesplavnění našeho úseku Labe je hlavně v zájmu České republiky a je nezbytná pro náš export,“ dodává Petr Plessney na závěr.

Pro proplavení takhle velikého tankeru bylo nutné vystavit povolení pro přepravu nadměrného nákladu od Státní plavební správy, jelikož díky své šířce je plavidlo nadrozměrné.

Můžeme jen doufat, že podobných podívaných bude více a ne jen pro cizinu, ale hlavně pro nás, jelikož i naše silniční doprava by potřebovala ulehčit a ne jen polykat peníze na rekonstrukce poničených přetěžovaných mostů a komunikací, neboť jedna loď nahradí 100 kamionů. A je zvláštní ještě jedna věc. Evropa staví lodě jak na moře, tak na vnitrozemskou plavbu. Proč, když koncepce dopravy v EU s vnitrozemskou plavbou nepočítá a upouští do ní, jak nám tvrdí ekologičtí aktivisté bojující proti celoročnímu zesplavnění Labe? Že by aktivisté lhali?

(redakce)

foto Miroslav Neumaier – Pallas Press

Ohodnoťte, prosím, tento článek