Wyda – dědictví duchovní a tělesné rovnováhy po Keltech 4.2/5 (5)

Celá ČR Kultura Soutěže Zajímavosti

 

Keltové žili na našem území bez přerušení dva tisíce let. Dá si říci, že zde vlastně žijí dodnes, jelikož odsud nikdy neodešli. Splynuli s dalšími migračními vlnami Germánů a posléze Slovanů. Počátky jejich osídlení se dají vysledovat až od 15. století př. n.l.

Keltové osídlili takřka celou Evropu, od Alp na sever, Moravou na východě, Irskem na západě. Bójové, Helvéti, Galové, Parisii, Belgové, Iceni, Treveri, Averni jsou ukázky jmen různých kmenů tohoto etnika. Jejich jména se dají dodnes vystopovat v místních zeměpisných názvech.

Vliv keltského duchovního a kulturního dědictví na naši současnost není příliš doceněn a my často hledáme podobné věci v daleké cizině. Snažíme se učit u Tibeťanů, indiánských šamanů a dalších kultur něco, co nám naše vlastní kultura přináší sama, ušité na naši míru. Ale my to nevidíme a neznáme.

Keltové měli velice rozvinutou kulturu. Dá se říci, že byli takřka na stejné úrovni, jako Řím v raných dobách své existence. Razili mince ze zlata a stříbra, vyráběli pokročilé výrobky jako třeba zámky a klíče ze železa, vozy, krásné a umělecky zpracované zbraně, šperky, zemědělská náčiní jako brány, radlice a dokonce i jistou formu žacích strojů.

Zprávy o Keltech máme jak z vykopávek, tak od římských cestovatelů a později správců dobytých území. Ty informují o pozdějších stádiích vývoje keltské kultury. Z nich víme, že Keltové byli velice čistotní lidé. Také víme, že vařili jeden z nápojů, který používáme, sice v obměněné formě, dodnes. Jedná se o pivo.

O spiritualitě Keltů toho dnes příliš nevíme. Za prvé se v dřívějších dobách historici tomuto tématu příliš nevěnovali, keltští Druidové své znalosti předávali svým žákům ústně (oghamové písmo se používalo v Irsku až ve 4. století n.l.) a křesťanská církev udělala vše pro to, aby spiritualita Keltů byla zapomenuta. Na místech původních keltských svatyní najdeme dnes křesťanské svatostánky. Mimochodem, i na Řípu byla keltská svatyně. Přesto se její fragmenty zachovaly především ve Skotsku a Irsku a dodnes například slavíme pohanské svátky.

Sledujeme -li čeho naši předkové dosáhli, je zjevné, že jsme ztratili ohromné bohatství, proto dnes hledáme v cizině, jelikož si neuvědomujeme vlastní kořeny. Ale my, Evropané (zde opravdu nejde o národnosti) máme vlastní spiritualitu a není třeba hledat jinde ve světě.

Po dlouhou doby byli ti, kteří tyto staré znalosti měli, pronásledování církevními úřady. Společnost tyto lidi vytěsňovala jako čarodějníky a heretiky, ale přesto se podařilo v některých rodinách staré duchovní umění Keltů zachovat.

Lidé se již nějakou dobu vracejí k duchovnu a tak hledají nauky, které by jim pomohly. Ovšem hledají v cizině, kde se sice tyto nauky zachovaly, ale vznikaly v jiných klimatických, spirituálních a kulturních podmínkách, které s námi mají pramálo společného. Přenášení cizích vzorců tak nelze často rozvinout do plnohodnotného účinku a občas může dokonce škodit. Stavy transu vyvolané kouřením bylin s účinnými látkami jak to měli ve zvyku indiánští šamani, rozhodně nelze doporučit Evropanům. Naši předci toto nedělali. Je pravděpodobné, že místní Druidové, Gode a další možná inhalovali kouř z kotlíku, kde doutnaly byliny, ale pravděpodobně jiné směsi, než si cpali do dýmek Indiáni.

Lidé dnes často studují jógu, jako duchovní cvičení. Jóga však pochází z prostředí které je nám cizí.

Proč o tom mluvíme? Jelikož Keltové vyvinuli něco podobného. Něco, co vzniklo tady. V našich lesích, skalách a u našich řek. To my jsme dědici tohoto umění, které se podařilo znovuobjevit v Irsku, kde několik rodin uchovávalo z generace na generaci soubory cviků a poloh, které mají velmi podobné účinky jako jóga. Říká se mu Wyda a zachoval se právě v Irsku.

Druidové  znali esoterický trénink těla i ducha. Toto cvičení však tajili před veřejností. Je pravděpodobné, že díky Wydě žili dvakrát tak déle, jako obyčejní lidé, přestože nežili v hojnosti a bohatství.

Kvůli hlubokému pochopení přírodních zákonitostí které působí na tělo a díky svým magickým znalostem, které jsou součástí tohoto cvičení, měli Druidové obrovskou moc. Díky tomu, že si dosah své moci uvědomovali a věděli, že její zneužití by způsobilo velké zlo, toto umění předávali jen svým žákům a trvalo desítky let, než se mohl takový učeň považovat za zasvěceného. Ostatně dnes můžeme zcela zřetelně pozorovat, co znamená mít moc, ale nemít vnitřní disciplínu, morální hodnoty a znalosti souvislostí. Co znamená nemít duchovní vyzrálost, ale mít nabubřelé ego.

Druidové věřili v jednotu člověka a přírody. Věděli, že veškeré myšlení a konání je podmíněno přírodní energií a tuto sílu je možno uchopit duchovními pochody. S příchodem křesťanství a jeho zásadní tezí „Podmaňte si zemi“ jak se praví v knize Genesis 1,28, došlo k úpadku tohoto způsobu myšlení. Jeho důsledky vidíme dnes v podobě bezohledného drancování přírodních zdrojů, neúctou k životnímu prostředí, a dalšími patologickými jevy. Keltové se považovali, stejně jako jiné pohanské národy, za součást Země a ta byla jejich matka.

S nástupem římské moci a díky ní i s nástupem křesťanství byli vytlačeni z Galie a dalších keltských římských provincií na Britské ostrovy. I zde je však dostihla „nová doba“ a tak Druidové postupně vymírali, jelikož nenacházeli nové žáky. Snad díky izolaci Irska a skotských hor od ostatního světa se naštěstí v těchto oblastech podařilo zachovat toto jedinečné umění pro další generace, navzdory snahám o jeho zapomenutí.

Wyda je první řadě duchovní nauka až na druhém místě je tělo. První cviky Wydy dávají ale velice rychle pocítit právě tělo, jelikož bez jeho uvědomění se se svým duchem prostě nespojíme. Postupně se přidávají cviky zaměřené na duchovno a to takřka s okamžitým účinkem. To znamená, že účinek cítíme velice záhy a ne až po měsících cvičení.

Pokud zvládneme první stupeň, který je běžně dostupný v publikacích o Wydě, které vyšly i u nás, docílíme souladu těla i ducha a vystříháme se nejen většiny nemocí a fyzických problémů, ale zlepšíme i svůj psychický stav. A to stojí za zvážení. Nehledě na to, že cvičení není náročné a zabere relativně málo času. Na druhý nebo dokonce třetí stupeň můžeme zapomenout, leda bychom jeli Wydu studovat k nějakému mistrovi do Irska. Tedy za předpokladu, že by nás onen člověk jako studenta přijal. Ale zkusit se to může. Pro běžnou potřebu však stačí i ten první.

Wyda byla a je filozofie. Jejím těžištěm je názor, že člověk neexistuje mimo dění v přírodě, nýbrž je svou podstatou do ní integrován. Svým zrození je však z této integrace vytržen a vstupuje do tzv. Abredu, kruhu nutnosti. Lidským úkolem je obnovit jednotu se stvořením a přírodou, aby se od Abredu osvobodil a vstoupil do Gwenwydu – Bílého světa. Kdo se vydá cestou Wydy, může najít nepoznané, zlepšit si svůj život, co v tomto světě nutně potřebujeme. Ale je to volba každého z nás. Naši předkové nám odkázali velký dar. Stačí ho jen zvednout.

(redakce)

foto: Miroslav Neumaier – Pallas Press

Ohodnoťte, prosím, tento článek