Dnes nastalo jaro 5/5 (2)

 

Jarní rovnodennost je den, kdy Slunce na své cestě po ekliptice dosáhne jarního bodu. To je místo, kdy ekliptika křižuje rovník a Slunce se tak dává oběma polokoulím Země stejnou porci světla. Je to den, kdy Slunce vychází přesně na východě a zapadá přesně na západě. Den a noc jsou tak stejně dlouhé. Tento okamžik je začátkem astronomického jara. Asi netřeba dodat, že okamžik přechodu Slunce přes nebeský rovník není nikterak závislý na měsíční fázi.

Jarní rovnodennost je velice významný svátek a magický den. V tuto dobu bychom měli otevřít svá okna a vyvětrat ze svých příbytků zimní vzduch. Je to samozřejmě metafora. Značí to, že je tady nové období. Období života a probuzení, které bychom měli vnímat tak, jak jej vnímali naši předkové. Je velice důležité, zvláště v dnešní době, se hlásit ke kulturním odkazům našich předků.

O významu začátku jara nemusíme nic říkat. Podle našich předků je to doba, kdy bohyně Vesna, nebo podle Germánů Idunn přicházela s novým životem a Morana, bohyně smrti a Zimy odcházela. Do dnešních dnů se uchoval krásný zvyk vynášení Morany. Tento symbolický magický akt odnášel smrt a nemoci.

Křesťané slaví mezi 22. březnem a 25. dubnem Velikonoce. Paradoxně, přestože to mají být oslavy Kristova ukřižování, jedná se pohanský svátek, jehož datum určuje Měsíc. Slaví se totiž první neděli po prvním jarním úplňku.

Velikonoce byly před příchodem křesťanství významným svátkem. Jednalo se o svátek bohyně Ostary. Díky křesťanům, kteří se snažili svou pohanskou konkurenci za každou cenu zlikvidovat, na tento den byla stanovena Kristova smrt. Problém je, že její datum určuje, jak jsme již zmínili, Měsíc.

Mnohé staré zvyky a rituály připomínají o Velikonocích pohanský svátek. Například šlehání děvčat mladými proutky (pomlázkou). Jedná se o probuzení plodnosti přenesením síly mladých stromků. Na plodnost spojovanou s jarem upomínají i velikonoční vajíčka. V mnoha zemích (např. v Řecku nebo v Rusku) ještě vědí, že „jediná barva, která se na vajíčka hodí, je temně rudá“.

Temně rudá menstruační krev je symbolem pro plodnou ženu (vajíčko také) a tím patří červená barva k svátkům plodnosti. I velikonoční zajíček, Osterhase, je původně symbol rozmnožování a plodnosti. V Polsku se lidé vzájemně na Velikonoční pondělí postříkávají svěcenou vodou pomocí kropenky. Je zde naprosto zřejmý symbol falu (penisu). Opět symbol plodnosti.

Jaro je a vždy bylo prostě zasvěceno novému životu. Vzývaly se bohyně Freya – germánská bohyně hojnosti a bohatství, aby bylo dostatečné množství úrody ze zasetého obilí a také množství mláďat u dobytka. To bylo tehdy bohatství zajišťující život. Další božstvo byla bohyně Idunn, která přinášela zeleň. První strom, který se na jaře zazelená je bříza. A bříza (berkana) je také jméno runy s bohyní Idunn spojenou.

Přejeme všem krásnou rovnodennost.

(redakce)

foto: Miroslav Neumaier – Pallas Press

 

Ohodnoťte, prosím, tento článek