Celý křesťanský a kulturní svět postihla včera strašlivá katastrofa. Vyhořela jedna z největších katedrál na světě, neskutečný poklad gotického umění a stavitelství. Pařížský Chrám Matky Boží slavnou Notre Dame zná snad každý. Minimálně ten, kdo četl román Zvoník od Matky Boží och Victora Huga.
Stavba katedrály Notre-Dame započala roku 1163 na přání biskupa Maurice de Sully na místě kde dříve již stávala bazilika z dob ještě pozdní již křesťanské Římské říše.
Nejprve bylo započato s budováním chóru. V pozdějších letech byly postupně přidávány chrámové lodi, průčelí a základní stavba byl ukončena kolem roku 1200 biskupem Eudesem de Sully. Až roku 1254 byly dokončeny obě věže.
Stavba tím ale rozhodně nekončila. Tvůrci druhého největšího svatostánku v Evropě pokračovali konstrukcí kaplí v chrámových lodích a kaplí v chóru, čímž byl pověřen architekt Jean de Chelles. Kolem roku 1250 bylo dokončeno další průčelí, nacházející se na severním rameni příčné lodi, zatím co stavba průčelí jižního ramene byla zahájena o 8 let později. Chrám byl dokončen až roku 1345. Během jeho stavby okolo něj prošly generace a svět se o něco změnil, přesto lidé pokračovali v dokončení tohoto fenomenálního díla.
Snahy o zničení katedrály jako kulturního a duchovního centra nejsou nové. Během Velké francouzské revoluce, v roce 1793 bylo takřka rozhodnut o její likvidaci, jelikož, jako miliony jiných uměleckých děl zničených revoluční suitou, nebyla lidu k užitku. Toto se ale naštěstí nepodařilo, snad i díky tomu, že se „tvůrci a děti“ revoluce začali vraždit mezi navzájem.
Až roku 1802 došlo ke znovuvysvěcení a o dva roky později se zde konala velkolepá korunovace Napoleona I. Bonaparte papežem Piem VII.
Katedrála, budovaná takřka 200 let přežila pak již první světovou válku a ani nacisté neměli důvod ji zničit.
Nádheru katedrály si muže vychutnat jen ten, kdo stojí před ní samotnou. Průčelí Notre-Dame, je ve své mohutnosti a nádheře svisle rozděleno pilíři na tři části a vodorovně na dvě galerie ve třech pruzích. V tom posledním dolním jsou tři hluboké, mohutné vchody. Nad nimi je umístěna tzv. Galerie králů se sochami králů Izraele a Judska. Je jich 28. Zde se projevila již tupost revolucionářů. Vzbouřená lůza v sochách viděla představitele francouzských králů a tak je roku 1793 posrážela z galerie dolů. Sochy byly později obnoveny a umístěny zpět.
Střední část obsahuje dvě velkolepá okna, která sousedí s růžicovým oknem o průměru 10 metrů s nádhernou vitráží, která je dnes již nenávratně ztracena a nikdo ji nebude schopen obnovit jelikož způsob výroby je dnes již zapomenut. Takže, pokud opravdu dojde k obnově chrámu, bude zde moderní napodobenina. Tento střední pás je doplněn sochou Madony s malým Kristem a po stranách je doprovází Adam a Eva.
Restaurátor, architekt a historik umění 19. století Viollet-le-Duc byl pověřen restaurováním části výzdoby katedrály. Ovšem tento muž dal poněkud průchod své fantazii a katedrálu doplnil o neskutečný svět démonů, dívajících se s ironií či zamyšlením ve tváři na Paříž a její obyvatele, jakoby jim chtěli cosi sdělit, či jen potměšile čekali na něco, o čem už dopředu vědí.
Tato nádhera vzala za své 15.dubna, kdy doposud z neznámých příčin vypukl požár, který z chrámu Notre – Dame zanechal jen tu kamennou stavbu.
Je mnoho teorií o jeho vzniku. Státní moc však zakázala (alespoň u nás) pod trestem odnětí svobody jen přemýšlet, že by chrám Matky Boží mohl někdo úmyslně zapálit. Francouzi už teď vědí, ačkoliv vyšetřování je teprve v začátku, jak to určitě nebylo. Počkejme si na jeho závěry, ale je jasné, že v dnešní době překrucování, zamlčování a politické korektnosti jim bude věřit málokdo.
Paříž a Francie pláče. Tedy, ne celá. Na facebooku jsou vidět pod fotografiemi hořící katedrály veselé smajlíky uživatelů s arabskými jmény, vyjadřující svou radost nad tímto neštěstím. A nejen oni jásají. I mnoho levicových aktivistů je potěšeno touto hrůzou a ztrátou. Za vše mluví citát z twitterového účtu takového člověka vystupující pod nickem Gaygadott:
„Je to to nejkrásnější, co jsem kdy viděla.“
Ve Francii se již začala konat celonárodní sbírka a přední francouzské společnosti věnovaly desítky milionů eur. Však také prezident Macron slíbil (podle webu Paris Match a německé RTL), že „que l’édifice allait être rebâti“, tedy že budova bude přestavěna. Nikoliv rekonstruována. Na co ji hodlá nechat přestavět je otázka.
(redakce)
foto: you tube
