„Maršál Koněv nás obsadil a vytrhl z Evropské unie,“ říká odpůrce pomníku. Lidé se shromáždili na obranu symbolu osvobození od nacismu. 5/5 (2)

Události

Včera v odpoledních hodinách opět vygradoval spor o sochu maršála Koněva umístěnou na Praze 6. O co vlastně jde? Kromě toho, že se ve skutečnosti jedná o zástupný problém, že jde jen o další epizodu studené občanské války v ČR, tak vedení radnice Prahy 6 začala vadit socha maršála Koněva postavená v roce 1980 na počest osvobození Prahy v květnu 1945.

Nyní v době kdy si připomínáme 80 let od počátku druhé světové války, kdy německá a slovenská armáda společně napadly Polsko, začalo vedení Prahy poněkud zpochybňovat zásluhy sovětské armády na osvobození většiny Československa a Prahy.

V kostce si shrňme, že 8. května podepsalo velení wehrmachtu v Praze kapitulaci s příslibem volného odchodu z Prahy. Na tomto staví vedení Prahy s tím, že sovětská vojska přijela do již osvobozené Prahy. Ovšem pánům Hřibovi (Piráti) a dalším podobně smýšlejícím, jako třeba starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09), unikla jedna podstatná věc. Nebo neunikla, jen ji účelově nezmiňují. S boji přestal wehrmacht, ale nikoliv Waffen SS. Tito fanatičtí nacisté pod vedením Gruppenführera Carla von Pücklera, pokračovali v bojích. Čelní jednotky sovětských vojsk se střetly s ustupujícími vojáky SS. 9. května 1945 v časných ranních hodinách vjely do Prahy první sovětské tanky 1. ukrajinského frontu maršála Koněva které se utkaly s německými silami tvořenými zbytky 2. SS-Panzer Division „Das Reich“ a 44. Waffen-SS Panzergrenadier Division Wallenstein (po které ministerstvo obrany svého času uvažovali pojmenovat jednotku AČR). Během dne byli též likvidováni v krutých přestřelkách němečtí odstřelovači a osamělí kulometníci, kteří stříleli jak na sovětské vojáky, tak na české občany.

Vedení radnice Prahy 6 ve svém tažení proti symbolu osvobození dokonce „mělo pochopení“ i pro vandalismus, kdy neznámý pachatel polil sochu barvou.

Je pravda, že maršál Koněv má poněkud kontroverzní pověst a to jak válečnou, tak i poválečnou. Pod jeho velením měli sovětští vojáci daleko větší ztráty než ostatní části Rudé armády. Zda to bylo jeho nekvalitními velitelskými schopnostmi, nedostatkem výcviku vojáků, či nedostatky jeho důstojníků, či od všeho trochu, je dnes otázkou spíše pro vojenské historiky, ale ne politiky. Socha ovšem nesymbolizuje jen samotného Koněva, ale hlavně těch takřka 150 000 mrtvých rudoarmějců, jejichž hroby jsou rozesety po celém území Československa, včetně Prahy. Odpůrci požadují odstranění sochy z důvodu, že se jedná o normalizační pomník a maršál Koněv má na svědomí potlačení Maďarského povstání, stavbu Berlínské zdi a navíc několik dalších věcí, které však spadají do sféry dohadů. Je to pravda, a Koněv se skutečně ve funkci velitele sovětských vojsk v dané oblasti podílel na uvedených věcech.

U pomníku se včera v 16.00 sešlo cca pět stovek lidí, včetně asi třiceti odpůrců, kteří mávali vlajkami NATO a EU.

„Sešli jsme se zde proto, jelikož již opět existují snahy o přepisování dějin,“ říká Jana Volfová (Suverenita). „Začalo to s tankem, který byl nejprve přetřený na růžovo a dnes již není. (Kvůli zesměšnění a následném odstranění tohoto pomníků chtělo Norsko s porevolučním Československem dokonce rozvázat diplomatické styky. Odstranění pomníku osvobození s výroky tehdejších několika politiků o opětovném připojení Čech a Moravy k Německu a relativizování Postupimské dohody bylo bráno jako vyjádření souhlasného postoje s německou okupací – pozn. red.) Pomník maršála Koněva je druhý takový největší symbol osvobození. Nemluvme teď o maršálu Koněvovi jako o osobě, ale jako o symbolu všech vojáků co při osvobozování Československa padli, ať to byli Rusové, Poláci, Rumuni, Češi a Slováci a další. My tady protestujeme proti tomu, co se teď děje. Tank natřeli na růžovo a pak zmizel. Sochu Koněva nejprve zakryli plachtami a pak se tiše vytratí. Sejde z očí sejde z mysli. To je prostě salámová metoda. Ano, Koněv má za sebou kontroverze, ty jsou napsané na těch cedulích okolo. Jejich umístění nikomu nevadilo. Demokratické je, že pokud máme výhrady, vysvětlíme to, přidáme třeba tu ceduli, ale nestrháváme symboly. A toto je symbol. Cílem podle mne je, aby vznikl pocit mezi mladými a dětmi, že Němci vlastně odešli sami a veškeré zlo je jen a jen na Východě.“

Že slova paní Volfové nejsou jen plácnutím do větru nám nechtěně potvrdil šestnáctiletý student Martin Petříček, který rovněž je pro stržení pomníku.

Koněv nás v roce 1968 obsadil. Byla tu válka kdy na našem území bojovali za EU Němci s Ruskem. Za Evropskou unii tomu velel nějaký generál Pückler. Koněv to ale tenkrát vyhrál, jelikož Rusové byli brutální a hrozili atomovkama. Zabili tady prý desetitisíce lidí.“

Buď má ten chlapec špatného učitele dějepisu, nebo již chápe novou verzi dějin.

„Tady to není ani tak o Koněvovi, jako o symbolu osvobození osvobození. Ti lidé tady jsou průřez společností. Přišli bránit sochu maršála Koněva, jako symbol osvobození. Tady se prostě snaží někdo vymazat lidem paměť a vzít jim symboly. Když vezmete lidem symboly, vezmete jim identitu a vytvoříte z nich jen beztvarou masu bez vědom sama sebe. A o to tady jde, říká další účastník shromáždění Jaroslav Foldyna (ČSSD).

Pavel Čerňa je zase pro to, aby byl pomník stržen. S vlajkou NATO byl nepřehlédnutelný.

„Jsem tady proto, že když se vyrojí ruští švábi, tak je potřeba jim ukázat, že existuje účinná deratizace. A tato vlajka je vlajka té deratizace. Tahle komunistická skupina se stále snaží zkreslovat historii. Koněv nebyl žádný osvoboditel. Kdyby byl osvoboditel, tak by nám neukradl kus území (pan Čerňa má zřejmě na mysli připojení Podkarpatské Rusi k SSSR, ale na tom se maršál Koněv nikterak nepodílel, jelikož šlo o politické rozhodnutí mezi vládami SSSR a tehdejší ČSR -pozn.red) a zavlekl tisíce československých občanů do gulagu (NKVD na našem území skutečně zatýkala bývalé občany SSSR kteří po říjnové revoluci emigrovali do Evropy a i ČSR- pozn.red) a to osvoboditel nedělá. Navíc 9. května již po válce a Rudá armáda bombardovala Mladou Boleslav. Sovětská armáda nikoho neosvobodila, jen dobývala území pro komunismus. Nebýt Sovětského svazu a dohody Molotov – Ribbentrop, tak druhá světová válka nikdy nezačala. Válku zahájil Sovětský svaz napadením Polska. 8. května skončila válka. Rusové nikoho neosvobodili.“

Na 9. května skutečně sovětské letectvo provedlo nálet na Mladou Boleslav. Ta v té době byla dopravní uzel, který využila německá armáda, která nedodržela podmínky kapitulace a rozhodla se prorazit do americké zóny.

Akce proběhla celkem v klidu bez vážnějších incidentů za výrazné asistence policie. Vyvrcholením shromáždění bylo, že Jiří Černohorský vylezl po lešení a odstranil plachty, které sochu zakrývaly. Za to kromě sympatií a potlesku shromážděných jej policie zadržela a odvezla k výslechu, jelikož se tak měl dopustit přestupku proti majetku a veřejnému pořádku.

Jako poslední incident byla paní, která se rozhodla zakročit a zhasla svíčky jenž lidé s květinami dali k pomníku. Prý jí svítí do oken.

(redakce)

foto: Miroslav Neumaier – Pallas Press

Ohodnoťte, prosím, tento článek