Poslední válečný stav mezi nepřáteli z druhé světové války končí. 5/5 (1)

Jako poslední relikt druhé světové války je de facto stále válečný stav mezi Ruskem a Japonskem.

Japonsko mělo po drobných pohraničních konfliktech se Sovětským svazem v letech 1938 a 1939, ve kterých bylo poraženo, zájem na stabilizaci situace na hranicích jím okupovaného Mandžuska s Mongolskem a se SSSR. Proto v dubnu roku 1941 byla uzavřena mezi Japonskem a Sovětským svazem dohoda o neútočení, která byla oběma stranami dodržována. Roku 1944, kdy vojska Sovětského svazu postupovala dále do střední Evropy, se začala vytvářet jiná situace. Stalin měl zájem na tom, aby Sovětský svaz mohl v této válce získat území na Dálném východě, která ztratil v Rusko-japonské válce v letech 1904–1905. Své zájmy však měly i USA, které se snažily o to, aby jim v boji proti Japoncům pomohl Sovětský svaz. Jaderná bomba byla teprve ve výzkumu, nikdo nevěděl jaké budou její účinky a hlavně se nevědělo, zda její použití bude mít dostatečný efekt na to, aby Japonsko složilo zbraně. V opačném případě se očekával až jeden milión mrtvých spojeneckých vojáků.

Na jaltské konferenci v únoru 1945 se Stalin zavázal, že nejpozději do tří měsíců po ukončení bojů v Evropě vypoví Japonsku válku. Dne 5. dubna 1945 Sovětský svaz vypověděl Japonsku dohodu o neútočení, dne 26. července 1945 bylo uveřejněno Postupimské prohlášení, ve kterém spojenci požadovali bezpodmínečnou kapitulaci Japonska, což Japonsko odmítlo.

Ačkoliv se na hranicích Ruské federace s Japonským císařstvím od konce války již nestřílí, obě země podepsaly jen příměří a nikoliv mír. To se však má v nejbližších dnech změnit.

Japonský premiér Shinzo Abe věří, že podepsání mírové smlouvy je přelomovou historickou událostí pro Japonsko a Rusko. Tento akt otevře občanům obou zemí neomezené příležitosti.

Abe na plenárním zasedání Východního ekonomického fóra ve Vladivostoku uvedl, že společné úsilí podpořilo nové vztahy spolupráce mezi Ruskem a Japonskem.

„Dalším krokem je uzavření mírové smlouvy, což je naše historická mise,“ poznamenal.

„Pane prezidente Putine, pojďme společně dělat vše, abychom pokročili kupředu, dokud nedosáhneme tohoto cíle. Pojďme převzít odpovědnost za historii. Podepíšeme mírovou smlouvu a rozkveteme tak neomezené příležitosti, které naši občané mají.“ řekl Abe.

Rusko a Japonsko vedly rozhovory o podpisu mírové smlouvy od poloviny 20. století. Hlavním kamenem úrazu k dosažení tohoto cíle je otázka svrchovanosti nad jižními Kurilskými ostrovy, Japonci tyto ostrovy nazývají Severní teritoria. Po konci druhé světové války byly Kurilské ostrovy začleněny do Sovětského svazu. Vlastnictví Iturupu, Kunashiru, Shikotanských ostrovů a Habomaiských ostrovů však Japonsko zpochybnilo. Ruské ministerstvo zahraničí opakovaně uvedlo, že nelze zpochybnit suverenitu Ruska nad těmito ostrovy, které se zavázalo psát v mezinárodních dokumentech.

Na rusko-japonských rozhovorech na vysoké úrovni v Osace na konci června se strany dohodly na pokračujícím úsilí o vypracování dohody.

Páté východní hospodářské fórum se konalo ve Vladivostok ve dnech 4. až 6. září. Organizátorem akce je Nadace Roscongress.

Pokud se politické reprezentace obou zemí dohodnou, dojde k této přelomové události, která rozváže řadu ekonomických, kulturních i politických omezení, které obě země vůči sobě měly.

(redakce)

foto: internet

Ohodnoťte, prosím, tento článek