Výbuch supervulkánu bude znamenat konec všeho co známe. Kdy to bude? 3.4/5 (5)

Věda Zajímavosti

Výbuch sopky se našeho území nedotkl již po miliony let. Místní obyvatelé znají důsledky takové události pouze z televize, novin, případně z návštěvy Etny, či jiného činného vulkánu ve světě. Exploze sopky je vždy katastrofa. Lávové proudy zničí blízké okolí, do atmosféry je vyvržen prach a popel který pokryje a zničí další území.

Vulkanická erupce je vyvolána tlakem sopečných plynů uvolňujících se z magmatu během výstupu. Erupce nastane, pokud celkový tlak uvolněných sopečných plynů dosáhne meze, kdy je jimi generované tlakové napětí schopné prorazit překážku (nadložní vrstvy) bránící výlevu. Během erupce je pak magma vyvrhováno pod tlakem na povrch vzápětí potom, co se uvolní sopečné plyny.

Během sopečného výbuchu může být vyvrženo odlišné množství materiálu v závislosti na tlaku a velikosti magmatického krbu. Viskozita magmatu následně ovlivňuje typ sopečné erupce a to, jestli dojde k výlevu magmatu do okolí a vzniku lávového proudu, či např. k vytvoření pyroklastického proudu a nebo pyroklastického mračna nad jícnem sopky, které při velkém množství materiálu může významně změnit lokální klimatické podmínky či dokonce v případě velké erupce může mít i globální důsledky, jako se stalo při výbuchu isladské sopky cc.

Na naší planetě jsou i dnes stále aktivní sopky, které různou měrou ovlivňují své okolí. Existuje několik typů sopečných erupcí, které jsou pojmenované podle jejich povahy. Láva vytékající z kráteru modeluje tvar sopky, a proto je tvar sopky závislý na povaze erupce. Každý typ erupce vytváří jiné sopečné tvary vulkánu.

Podle intenzity se rozdělují na dva základní typy:

Klidná erupce, fuzívní erupce, je příznačná klidným výlevem nízkoviskózní lávy a malým nebo téměř žádným obsahem rozpuštěných plynů v lávě. Dobrým příkladem takového typu erupcí jsou havajské sopky, nebo Piton de la Fournaise na francouzském ostrově Réunion.

Bouřlivý výbuch se jmenuje explozivní erupce. Její průběh je ovlivněn množstvím rozpuštěných plynů a vodních par v magmatu. Během výstupu z vulkanického komína na povrch se tyto plyny uvolňují a vytvářejí obrovský tlak. Tímto tlakem jsou roztavené kusy hornin vyvrhovány z kráteru v podobě sopečných pum. Pokud se k tomu přidá ucpané ústí sopečného kanálu, tlak se postupně zvětšuje, až dojde k proražení a ničivé erupci. Tu doprovází destrukce stěn vulkánu a vymrštění obrovského množství (někdy až 1 mil. tun) lávy, prachu, popela a dalšího materiálu do atmosféry. Výška tohoto vývrhu může dosahovat až 20 kilometrů nad povrchem

V případě, že vodní páry nejsou přítomny v původním magmatu, ale to při výstupu narazí na podzemní vody, vlivem vysokých teplot se voda vypaří a vzniklá pára je motorem exploze. Taková erupce se nazývá freatická, pokud je ve vyvrženinách přítomno větší množství roztaveného materiálu, tak freatomagmatická. Freatické erupce jsou jedny z nejničivějších sopečných erupcí. Za takovou erupci se považuje i výbuch sopky Krakatoa v roce 1883. Ti co četli knihu Tajuplný ostrov od Julese Vernea, tak se dočetli, jak by mohla vypadat podobná erupce, která zničila celý ostrov, na kterém hrdinové příběhu žili.

To ale stále není nic proti výbuchu supervulkánu.

„Jako supervulkán označujeme sopku, která naráz během jediné erupce dokáže vyvrhnout více než 1000 krychlových km magmatu. Většinou mají takové supervulkány podobu kalder (obřích kráterů). Za poslední erupci supervulkánu můžeme považovat výbuch Taupo na Novém Zélandu před 26.500 lety,“ říká vulkanolog Vladislav Rappich.

„Výbuch supervulkánu má naprosto devastující účinky na své okolí. Navíc kapénky oxidu siřičitého vytvářejí clonu, která dokáže snížit globální teplotu o několik stupňů na několik let. Materiál však nikdy nemůže v atmosféře vydržet déle než 10 let. To znamená, že taková erupce může mít fatální důsledky pro jednotlivé druhy, nikdy však pro život na Zemi jako celek,“ dodává.

Při samotné erupci dojde k rozsáhle devastaci území v okolí supervulkánu a zabití všech živých tvorů kteří na takovém území jsou. To znamená i lidí. Bezprostředně po výbuchu zemřou statisíce lidí v lávových a pyroklastických proudech. Během několika hodin dojde k masivnímu spadu sopečného popela. Spad bude mít v okruhu 500 km tloušťku až 1 metr a v okruhu 1000 km se počítá až 30 cm. To povede k pomalému udušení milionů lidí, zničení vegetace a díky hmotnosti spadu zřícení střech většiny zasažených budov. Vyvržený materiál během týdnů pokryje atmosféru kolem celé planety a významně sníží intenzitu slunečního svitu. To povede ke globálnímu ochlazení cca o 10°C. Následně začnou pršet kyselé deště, které budou mít obrovský devastující vliv na zbytek vegetace. Díky tomu všemu se rapidně sníží zemědělské výnosy. Během několika měsíců nastane globální hladomor a to zejména v přelidněných státech, kde je rovnováha mezi zemědělskou produkcí a poptávkou velmi vrtkavá. Vypuknou obrovské nepokoje a armáda ani policie nebudou zvládat je potlačit a zajistit pořádek. Dojde tak k rozpadu lidské společnosti kdy vládu nad územími budou přebírat gangy. Peníze přestanou mít hodnotu. Bude platit to, kdo má ostřejší nůž a umí s ním lépe zacházet. Supervulkány dokonce byly a jsou v hledáčku armád. Cílený jaderný útok na takové místo může způsobit řetězovou reakci a povede k ukončení vojenského konfliktu. Vítězem ale nebude nikdo.

Na světě existuje několik potenciálních supervulkánů. Některé jsou na americkém kontinentě, v Asii, Oceánii. Výbuchy supervulkánu se opakují v řádu desítek tisíc a milionů let. V poslední době se hodně skloňuje jméno jednoho z nich a to Yellowstone. Jedná se o vulkanicky hodně živou oblast jejíž aktivita se zvyšuje a vulkanologové se obávají, že se tato oblast chystá k výbuchu. Důsledky takové události jsme si popsali. Není otázka zda dojde k výbuchu. Otázka je kdy. A není proti tomu obrany.

(redakce)

foto: archiv

Ohodnoťte, prosím, tento článek