Uprostřed Karibského moře leží jeden ostrov. Patří k souostroví Velké Antily, proslul rumem, pirátskými příběhy a později přinesl světu hudební styl Reggae. O kterém ostrově mluvíme? O Jamaice.
Ostrov pro Evropu objevil roku 1494 Kryštof Kolumbus. Španělská kolonizace ostrova začala ale až o třináct let později.
Španělé se do historie ostrova zapsali jen jedinou věcí. Dokázali zdecimovat domorodé Arawaky a Taíny, které postupně nahrazovali černými otroky.
Největšími soupeři Španělska v této oblasti byli Angličané. A tak v polovině 17. století, kdy se v Anglii chopil vlády generál Cromwell, anglické loďstvo ostrov dobylo. Britové si moc dobře uvědomovali strategickou polohu Jamaiky, proto z zde založili město Port Royal, ze kterého udělali takřka nedobytnou pevnost. Ostrov se tak na období od roku 1655 až 1962 stal korunní kolonií Velké Británie.
Angličané zde zavedli pěstování cukrové třtiny a kolonie se tak stala světovým producentem cukru. Port Royal se stal záhy útočištěm pirátů a posléze korzárů s jejichž pomocí hodlali Angličané ostrov udržet, zvláště v počátcích své vlády. Pirátské lodi s jejich svolením útočily na ty španělské a kořist se jejich posádky dělily s anglickými úřady.
V letech 1674 – 1688 se guvernérem ostrova stal sir Henry Morgan, který sám byl původně pirátem a posléze korzárem, což byl člověk, který prováděl pirátské řemeslo s písemným souhlasem své vlády. Období jeho vlády znamenalo stabilizaci poměrů, ukončení války mezi Anglií a Španělskem a konec pirátské historie Port Royalu. Morgan nechal vyhlásit amnestii pro své bývalé přátele z Pobřežního bratrstva. Pirátům, kteří se ji rozhodli přijmout, byla na ostrově přidělena půda k farmaření a dokonce jim byly z Anglie přivezeny ženy, ochotné se za ně provdat. Amnestie trvala několik měsíců. Po jejím skončení kdokoliv byl na moři polapen bez vlajky, čekala na něj v Port Royal oprátka. Piráti se tehdy přesunuli pod ochranu Francouzů na ostrov Tortuga.
Port Royal byl považován za město hříchu. Mělo o nejzkaženější místo na světě, kde díky rostoucímu obchodu také bujel zločin, prostituce a další průvodní jevy.
7. června 1692 bylo téměř kompletně zničeno zemětřesením, při kterém se ocitly přibližně dvě třetiny města pod vodní hladinou. Po této události se hlavním městem kolonie stal Kingston, kterým je hlavním městem i v současnosti. Pro velkou míru neřestí, které ve městě kvetly se katastrofa považovala za Boží soud podobný jaký postihl Sodomu a Gomoru.
Od roku 1958 tvořil ostrov součást Západoindické federace. Z ní Jamajka v roce 1961 vystoupila (čímž federace fakticky zanikla) a roku 1962 vyhlásila svou nezávislost v rámci Commonwealthu. Ostrov se stal britským dominiem stejně jako Kanada, Austrálie, Nový Zéland a další bývalé kolonie. V čele státu tak stojí generální guvernér, který zastupuje hlavu státu – britskou královnu.
Ostrov proslul hlavně rumem a v posledních několika desítkách let i pěstováním užíváním a distribucí marihuany. Indické konopí sem dovezli Angličané a používali jej k výrobě lan. Že se stane nejčastěji používanou drogou v té době asi netušili.
Pokud se rozhodneme k návštěvě tohoto ostrova, můžeme se těšit nejen na bohatou historii, ale také krásné pláže.
Jamajka je poměrně bezpečná, hospodářsky vyspělá země s nízkou negramotností a bohatým cestovním ruchem. Určitá ostražitost je na místě v centru Kingstownu a Montego Bay, kde se vyskytují pouliční zločinecké tlupy a někdy dochází i k přestřelkám drogových gangů mezi sebou či s policií. Při demonstracích se na cestách objevují zátarasy, někdy i na přístupové trase na mezinárodní letiště Norman Manley. Letoviskům ale obvykle toto nebezpečí nehrozí. Doporučuje se opatrnost po setmění a vyhýbat se problematickým čtvrtím.
Již jsme řekli, že je zde rozšířena marihuana, proto je v zemi poměrně snadný přístup k tzv. měkkým drogám. Na druhou stranu existuje přísný postih trestného činu pašování drog (dlouhé tresty odnětí svobody, vysoké pokuty). Při odjezdu je třeba počítat s pečlivou protidrogovou kontrolou.
Na Jamajce se jezdí jako v každé britské zemi vlevo. Mezinárodní řidičský průkaz je platný, pokud je současně předložen pas a platné vízum. Řidiči jsou povinni používat bezpečnostní pásy a řidiči motocyklů přilby. Zákazníci, kteří využívají taxislužbu by si měli především všimnout červeno-bílé SPZ s nápisem „PP“, který identifikuje licencované služby.
Pokud se na ostrově rozhodneme na výlety, máme se na co těšit. Pobřeží ostrova je lemované korálovými útesy s plážemi a palmami, zato vnitrozemí je hornaté s vápencovými krasovými plošinami. Už to napovídá, z jaké horniny je ostrov vytvořen. Podnebí ostrova je tropické s občasnými hurikány, proto pro návštěvu místa je dobré si zjistit, kdy toto období nastává a kdy končí. Průměrná teplota na Jamajce je 27°C. Nejteplejší je letní období a to od května do září. Prosinec až březen je podstatně chladnější.
Místo, které stojí za návštěvu je Blue Mountain Peak. Hora je se svými 2256 metry nad mořem nejvyšší horou Jamajky. Patří k takzvaným Modrým horám. Toto pohoří je považováno za ráj horolezců. Cesta pro pěší výlet na vrchol je dlouhá 10 kilometrů a celkové převýšení je tisíc metrů. Místní lidé doporučují návštěvu vrcholu nejlépe před východem Slunce. V ranních hodinách je zde obloha velice jasná a v dáli lze spatřit i ostrov Kubu. Na vrcholu hory jsou nízké teploty. Průměr je zde 13°C a v zimě se zde dokonce vyskytují i sněhové srážky. Na hoře Blue Mountain Peak lze nalézt mnoho místních druhů rostlin, které jsou často v zakrslé formě. To je způsobeno hlavně studeným podnebím, které brání růstu. Jedenáct kilometrů od vrcholu se nachází malá kavárna patřící zdejším zemědělcům, kteří v ní nabízí místní kávu.
Průměrné roční srážky na Jamajce dosahují 198 cm na metr čtvereční. V hornatých oblastech dokonce okolo 762 cm ročně. Sušší jsou západní oblasti ostrova, kde dosahují pouze 76,2 cm.
Přírodních řek a pramenů najdeme na Jamajce hojně. Přes 120 řek protéká zemí od hor k pobřeží. Řeky na severu bývají kratší a rychlejší než řeky na jihu. Rychle tekoucí řeky – Black River, Rio Cobre, Milk River, Rio Grande a Martha Brae – se využívají k produkci elektřiny a k transportu, nebo k zavlažování polí. Je zde několik minerálních pramenů, které jsou známé svými léčebnými účinky. U některých vznikla lázeňská střediska, jako Milk River Bath, Bath Fountain, Spa a Grand Lido Sans Souci, Rockfort Mineral Bath. Ostatní zůstávají málo známými místy pouze pro komunitu ostrova.
Co ostrov hodně proslavilo je rum, místní náboženství rastafariánství, reggae, vlasové dredy a Bob Marley.
Rum se na rozdíl od piva a vína nekazil, proto jej admiralita zahrnula do lodních zásob. Do roku 1970 se stal rum nedílnou součástí žoldu a každý den dostávali námořníci 1 pintu rumu. Ve zlatých dobách Jamajky zde existovalo dokonce 150 palíren a dnes jich je pouze 6.
Ostrov Jamajka může nabídnout prakticky cokoliv co od karibského ostrova můžeme očekávat. Tak, pokud nám to peněženky, či dobrodružná povaha dovolí, vydejme se směle na cestu. Ubytování je zde rozmanité jak kvalitou tak i cenově. A doprava? Asi nejpohodlnější je letecky. Na ostrove jsou dvě letiště a to v Kingstonu a v Montego Bay. Movitější lidé mohou využít luxusní výletní lodi a ti nejméně movití a s nejdobrodružnější povahou jachtu. Jistě najdou kapitána, který je za, oproti předchozích způsobů dopravy, neskonale levněji vezme na palubu své plachetnice a doveze až na ostrov rumu a pirátů.
(redakce)
foto:visitjamaica.com
