Měsíc je nám nejbližší vesmírné těleso. Je to jediný objekt ve vesmíru, kde lidé přistáli, kde nejspíš budeme mít první vesmírnou základnu a kde budeme těžit suroviny mimo naši planetu. Je to dáno tím, že tento objekt je od Země vzdálená asi 390 000 kilometrů, což je relativně blízko.
Otázek okolo Měsíce vždy byla spousta a po uskutečnění misí Apollo se jich objevilo ještě víc.
První pozemskou kosmickou lodí, která na Měsíci přistála, byl lunární modul Eagle mise Apollo 11. Jeho posádku tvořil Niel Armstrong a Edwin „Buzz“ Aldrin.
Památná věta Niela Armstronga „Je to malý krok pro člověka, obrovský skok pro lidstvo“, obletěla celý svět. Ovšem nebyla jediná.
Astronauté měli ke komunikaci s letovým centrem dva kanály. Jeden veřejný a druhý utajený. Ten byl určený pro informace o podivných věcech, které by cestou mohli vidět.
A že jich cestou astronauti viděli dost.
NASA pořídila řadu snímků povrchu Měsíce. Některé udělali astronauté sami, jiné byly vytvořeny pomocí přístrojů ze Země. Řada těchto fotografií podléhá utajení a na veřejnost se dostaly jen jejich retušované kopie. Proč retušované? Protože originály, jak se později zjistilo, zobrazovaly věci které na Měsíci být neměly.
Některé záběry jsou opravdu znepokojující a způsobují neklidné spaní vrcholným politikům a vojenským stratégům. Ukazují totiž na objekt, který vypadá jako vojenská základna.
„V kráteru Asada je útvar, který připomíná naše parabolické antény. Jen má daleko větší rozměr. Takové, že my to nedovedeme postavit. A není jediný. Je jich tam více,“ říkají neoficiálně lidé z NASA. Jenže to není všechno. V oblasti Mare Crisium (moře nepokojů) byl objeven objekt, který nahání vojenským odborníkům strach.
„Zřejmě se jedná o něco co připomíná jadernou elektrárnu chráněnou pevností s nějakým předmětem, který z ní vystupuje a vrhá pod sebe tmavý stín. Objekt má na šířku asi 1500 metrů. Ten předmět vypadá jako obří dělo na otočném podstavci.“
Co tam doopravdy je? A proč NASA a další agentury tyto informace utajují? Skeptici říkají, že se nic zvláštního neděje, že žádní cizinci na Měsíci nejsou a nikdy nebyli. Dobře, pokud mají pravdu, tak proč se okolo těchto staveb dělá tolik rozruchu? Proč se nezveřejní neretušované fotografie v plném rozlišení a neřekne se: „Podívejte, nic tam není. Je to jen hra světla a stínu.“ Proč nikdo při dnešní technice nepořídí nové fotografie?
Pořídil je pozorovatel John Lennart z Velké Británie, který pomocí svého teleskopu nafotil řadu útvarů které příroda nevytvořila.
Ale vraťme se k objektu v oblasti Moře Nepokojů. Pokud se opravdu jedná o cizí vojenskou základnu, kdo a proč ji postavil? Proti komu? A kdy? Jak je stará? A ta nejdůležitější otázka je, zda je ještě používaná.
Pokud je toto všechno jen měsíčním prostředím zakonzervovaný relikt dávnověku, je to vše sice znepokojivé, jelikož tyto objekty postavil někdo, o kom nic nevíme a kdo se může kdykoliv vrátit, ale stále je to jen archeologický nález poukazující na to, že v dávných dobách tyto končiny vesmíru navštívily bytosti z jiné civilizace. Možná jsou to to samí, kterým lidé začali po kontaktu říkat bohové, možná to bylo v době, kdy žádní lidé ještě na Zemi nežili. Ozbrojená základna ukazuje na možnost dávného soupeření mezi dvěma rasami mimozemšťanů. Na mysl vyvstává jedna z velmi dávných pověstí o planetě Maldek která se měla nacházet v relativně prázdném prostoru mezi Marsem a Jupiterem. Dnes se zde nachází pád planetek a asteroidů údajně pozůstatek tohoto světa. Jeho dávní obyvatelé podle legendy vedli válku s Marsem. Vítěz nebyl nikdo. Mars byl zpustošen a Maldek zničen. Ti z Maldečanů kteří přežili se měli usadit na Zemi. Jejich potomci mají být Indoevropané. Tolik legendy.
Daleko znepokojivější by bylo zjištění, že objekt je stále využíván. Pokud ano, tak kým a proti komu je eventuální zbraň namířena? Jediným případným „nepřítelem“ jsme totiž my. Důvodem celé přítomnosti cizinců na Měsíci, je-li nějaká, může být výskyt hélia – 3.Pokud by podivné stavby na Měsíci patrné na snímcích pořízených z několika misí Apollo byly továrnou, nabízí se otázka nejen kdo, ale také co by mohl na Měsíci těžit. Vědci se domnívají, že nejžhavějším adeptem je helium-3, což je lehčí a mnohem méně běžný izotop helia, který lze použít jako efektivní palivo pro jaderné reaktory
Jeho přítomnost na Měsíci byla potvrzena během mise Apolla 17. Na Zemi se celkové množství helia-3 odhaduje na 15 tun, zatímco na Měsíci ho někteří odborníci očekávají v množství nejméně pěti milionů tun. Ty se nacházejí v povrchové vrstvě zvané regolit. Že by boj o „vesmírnou ropu“? Pokud ano, tak prozatím můžeme být v klidu. Hélium – 3 neumíme využívat. Zatím.
(redakce)
foto: You tube
