Setkal se Antoine de Saint Exupery s mimozemšťanem? 5/5 (2)

Události Záhady Zajímavosti

Prosím…namaluj mi beránka.“ Víte odkud ta věta pochází? Ne? Je to z knížky Malý princ od francouzského autora Antoine de Saint Exupery. Tato kniha patří k nejprodávanějším na světě. Počet prodaných výtisků se odhaduje na 145 miliónů, knížka byla přeložena do 300 jazyků a stala se ve 20. století nejpřekládanějším literárním dílem hned po Bibli.

Antoine de Saint Exupery byl za druhé světové války spojeneckým letcem. K vojenskému letectvu nastopil již v roce 1921. Nejprve byl leteckým mechanikem, ale chtěl být pilotem, kterým se nakonec stal. Jeho letecká kariéra mu přinesla inspiraci k několika dílům, které Exupery napsal. Ačkoliv po svém zranění z armády odešel, u letadel zůstal.

Když vypukla válka, vrátil se tak k vojenskému letectvu v hodnosti kapitána. Lékaři jej sice prohlásili za neschopného činné služby, ale Exupery trval na svém, a tak jej velení nakonec opět zařadilo do činné služby.

Po porážce Francie přešel k jednotkám Svobodných Francouzů, kde jej ale příliš nemilovali, jelikož byl odpůrcem generála de Gaulla. V roce 1943 mu francouzské velení pro jeho věk zakázalo aktivně létat a tak se přesunul do Alžíru. Americké velení spojeneckých vojsk v této francouzské kolonii mu povolilo dalších pět operačních letů. I tak tento limit překročil a nalétal jich devět.

Zhruba v této době vzniklo jeho největší dílo Malý princ. Pohádka která byla určená spíše dospělým než dětem. Stručná obsah knížky je následující:

Malý princ žil na jedné z malých planetek v naší sluneční soustavě se svoji růží, která měla čtyři trny na to, aby se ubránila před celým světem. Na jeho planetě byly ještě tři vyhaslé sopky, které měli význam snad jen pro něj. Malý princ se vydává na dlouhou cestu vesmírem a navštěvuje další malé světy, kde se setkává s jejich obyvately. Každý je jiný a cosi ztělesňují. Malý princ se nakonec dostane na planetu Zemi, kde zjišťuje důležitost své květiny. Uvědomuje si čím mu je.

Dílo má velmi filozofický nádech a je vlastně o rozpravě člověka s cizí bytostí. Cizí z pozemského hlediska.

Někteří badatelé tvrdí, že Exupery ve své díle popsal setkání se skutečným vesmírným cestovatelem ke kterému došlo v roce 1935 při Exuperyho havárii v Egyptské poušti při pokusu o let Paříž – Saigon.

Kniha nese v sobě mnohá poselství, kterým rozumí jen někteří lidé. Pokud se podíváme do zpráv o setkání s mimozemšťany, tak ty nejsou jen hrůzostrašnými zážitky únosů a experimentů. Bohužel jen ta jsou mediálně přitažlivá. Existují ale lidé kteří se setkali s bytostmi moudrými a mírumilovnými. Jednou takovou by zřejmě i Malý princ, který v asociacích popisuje pozemšťany kterým nerozumí na základě jejich pošetilého chování.

Král, který vládne celému vesmíru, káže hvězdám činit to, co dělají i bez něj. Každý je jeho poddaný a musí ho poslouchat, jelikož jeho rozkazy jsou správné. Když se Malý princ rozhodne odejít, jmenuje ho svým vyslancem, aby neztratil tvář, jelikož se našel někdo kdo jej neposlechl.

Domýšlivec, zase chce být obdivován všemi, ale žije na své planetě sám. Neslyší nic, co není projevem obdivu.

Obyvatelem dalšího světa se pijan, který pije, aby zapomněl, že se stydí, že pije.

Dalším koho Malý princ potkává je Byznysmen, který je neustále zaneprázdněný počítáním hvězd, o kterých si myslí, že jsou jeho. Přeje si je použít, aby mohl koupit více hvězd.

Lampář, který žije na asteroidu kde se den a noc střídají každou minuti. Před nějakou dobou mu bylo nařízeno rozsvěcet lampu večer a ráno ji zhasínat. Jenže to bylo v době, kdy se planetka otáčela normální rychlostí a lampář tak měl čas na odpočinek. Poté se ale rychlost rotace zvýšila a tak lampář musí rozsvěcet a zhasínat lampu každou minutu.

Posledním koho Malý princ potkává je zeměpisec, který ovšem tráví všechen svůj čas tvorbou map, ale nikdy neopouští svůj stůl k dalším objevům.

Malý princ měl pocházet z planetky 612. Taková skutečně existuje a byla objevena v roce 1906 německým astronomem Augustem Kopffem.

Malý princ touží po návratu domů, ale brání mu v tom lidské tělo, které přijal pro pobyt na Zemi. Je to zvláštní, když se nad tím zamyslíme. Hmotné tělo omezuje ducha v jeho rozletu. Je to to, co nám kniha chtěla také sdělit? Nebo je to naprosto stejná věc, jako třeba v případě Ježíše Krista, kdy i on musel „zemřít“ aby se mohl vrátit domů? I malý princ musí umřít, aby se mohl vrátit domů. Byl tedy duchovní podstaty. Stejně jako ti mírumilovní mimozemšťané popisovaní ve svědectvích lidí, kteří měli s takovými kontakt. Samozřejmě,že toto je otázka, o které si můžeme myslet mnohé.

Ať to všechno byla pravda, nebo se jedná jen o konspiraci faktem zůstává jedna věc. 31. července 1944 Antoine de Saint Exupery odstartoval z letiště na Korsice k průzkumnému letu nad doposud Němci obsazené území Francie. Z tohoto letu se již nevrátil. Dlouho nikdo nedokázal říci kdy a kde Exupery zemřel. Až v roce 2000 se podařilo najít trosky jeho letadla nedaleko Marseille. Nakonec se našel pilot Luftwaffe jménem Horst Rippert který tvrdil, že Exuperyho sestřelil právě on.

Můžete teď přestat pátrat, já jsem sestřelil Exupéryho. Kdybych věděl, že uvnitř sedí jeden z mých nejoblíbenějších autorů, nikdy bych nestřílel,“ řekl tento bývalý stíhač historikům. Tím by se tato záhada mohla uzavřít a prohlásit za vyřešenou.

Ve skutečnosti Rippertovo tvrzení není podloženo dobovými dokumenty. Německé záznamy o nárokovaných sestřelených spojeneckých letadlech v prostoru Francie jsou kompletně dostupné. Spojenecké záznamy odposlechů německého rádiového provozu dokládají, že během letecké činnosti obou válčících stran nad jižní Francií toho dne k žádnému boji nedošlo. Exuperyho letadlo nikdo nesestřelil a v troskách také nebylo nalezeno žádné tělo. Odešel Antoine de Saint Exupery za malým princem?

A dnes je tomu jistě už šest let… Dosud nikdy jsem tu příhodu nikomu nevyprávěl. Kamarádi, když jsem se s nimi shledal, byli velice rádi, že mne vidí živého. Já jsem byl smutný, ale říkal jsem jim: „To únavou.“ Nyní jsem se už trochu utěšil. Totiž … ne docela. Ale vím dobře, že se vrátil na svou planetu, neboť za svítání jsem jeho tělo už nenašel. Nebylo tak těžké…

Rád naslouchám za noci hvězdám. Je to jako pět set milionů rolniček… Ale víte, něco tu není v pořádku. K náhubku, který jsem malému princi nakreslil, zapomněl jsem připojit řemínek. Nikdy ho asi nemohl beránkovi připnout. Říkávám si tedy: „Copak se asi jeho planetě přihodilo? Je možné, že beránek spásl květinu… Hned si však pomyslím: To jistě ne! Malý princ ji přece dává každou noc pod skleněný poklop a beránka si dobře hlídá… A tu jsem šťasten a všechny hvězdy se tiše smějí. Potom si zase říkám: „Někdy je člověk roztržitý a hned se stane neštěstí. Jednou večer třeba malý princ zapomněl na skleněný poklop nebo se beránek za noci tiše vykradl… A tu se mi všechny rolničky mění v slzy! … Je to velká záhada. Pro mne jako pro vás, kteří máte malého prince rádi, nebude vesmír stejný, jestliže nějaký beránek, kterého neznáme, spásl nebo nespásl růži… Podívejte se na nebe. Ptejte se: Spásl, nebo nespásl beránek květinu? Uvidíte, jak se hned všechno změní.“

Poslední kapitola knížky vypovídá o mnohém. Je zajímaví, že takto uvažují právě ti, kteří mají za sebou setkání s mírumilovnými mimozemšťany. Je to jen náhoda?

(redakce)

foto: Miroslav Neumaier – Pallas Press

Ohodnoťte, prosím, tento článek