Ostrov Svatého Bartoloměje – francouzská perla Karibského moře 5/5 (3)

Cestování Události

Tropické ráje jsou lákadlem mnoha Evropanů, takže i Čechů. Zvláště těch romantických duší, kteří četli příběhy od Emilia Salgariho, či alespoň viděli jejich filmovou podobu. Jedním z takových rájů je francouzský ostrov Svatý Bartoloměj v Karibském moři. Svatý Bartoloměj je součástí souostroví Malé Antily. Jeho poloha je asi 20 kilometrů severně od podstatně většího ostrova Svatý Kryštof. V jeho nejbližším okolí najdete na severozápadně také holandsko – francouzský ostrov Svatý Martin a britskou Anguillu, jihozápadně pak dvě holandské kolonie Saba a Svatý Eustach.

Ostrov byl objeven roku 1493 Kryštofem Kolumbem a pojmenován po jeho bratru Bartolomějovi. Španělé o ostrov neměli zas tak veliký zájem, proto jej osadníci nevyhledávali. To umožnilo, aby se po čase na stal ostrov základnou francouzských pirátů. Rytířů svobodného moře, jak si piráti všeobecně říkali bylo v tomto koutě světa v sedmnáctém století mnoho a dali místním ostrovům pozdější punc romantiky. Ostrov se tak nakonec stal francouzskou kolonií. Ale jen do roku 1748. Tehdy jej totiž Francie podala Švédsku a tato severská země držela toto území až do roku 1878, kdy jej opět prodala zpět Francouzům.

Ostrov Svatý Bartoloměj má rozlohu cca 21 km² a žije na něm kolem 9 tisíc obyvatel. Jeho nejvyšším bodem je 286 metrů vysoký kopec Morne de Vitet na východě ostrova. K ostrovu patří také několik menších neobydlených ostrůvků, mimo jiné Île Fourchue, Ile Chevreau anebo Les Grenadins.

Přestože je místní klima v zásadě suché, srážky dosahují průměrně 1 000 milimetrů ročně, ale se značným rozdílem v terénu. Léto je od května do listopadu, což je také období dešťů. Zima od prosince do dubna je období sucha. Přesto si sluníčka užijeme po celý rok. Vlhkost není díky větru velmi vysoká. Průměrná teplota je kolem 25 ° C , denní teploty stoupají na 32 ° C . Průměrné vysoké a nízké teploty v lednu jsou 28 ° C a 22 ° C, v červenci 30 ° C a 24 ° C . Nejnižší zaznamenaná noční teplota je 13 ° C.

Co láká místní návštěvníky jsou nádherné pláže, průzračná voda a příjemné klima. Díky těmto zmíněným věcem se ostrov hodí k příjemně ztrávené dovolené. Dá se zde krásně lenošit nebo aktivně sportovat. A jedno co si kdo vybere.

Kdo si vybere aktivní dovolenou, může se plavit okolo ostrova na jachtě, buď vlastní, nebo zapůjčené a objevovat jeho krásy očima dávných námořníků a pirátů. Netknuté pláže, palmy a útesy o které se tříští příboj jsou při západu slunce jako stvořené pro romantické večery.

Podnebí ostrova je poměrně suché. Díky tomu zde roste hodně sukulentních rostlin.

Léto na ostrově znamená i období dešťů, při kterém se ostrov zazelená. Východní část ostrova je zelenější, protože dostává více srážek. Průzkum z roku 1994 odhalil několik stovek původních druhů rostlin včetně naturalizovaných odrůd flóry; některé rostou v zavlažovaných oblastech, zatímco v suchých oblastech dominuje odrůda kaktusů.

Pokud se plavíme okolo ostrova na malé lodi, kterou můžeme zajet blízko břehu, můžeme obdivovat mangrovy přežívají ve slaných pobřežních bažinách.

Vzhledem k tomu, že ostrov není zas tak velký (asi 25 km2) je možno na mnoho pláží dojít i pěšky. Návštěvník vybírat třeba mezi osamělou pláží Anse du Grand Colombier, k níž se dá dojít po stezce prostředkem ostrova, pláží Anse des Flamans, kam se také dostanete velice snadno.

Mezi další oblíbené pláže patří například La Petite Anse, Anse des Cayes, Anse de Lorient, Anse de Marigot, Anse de Grande Saline nebo Anse du Gouverneur. Není třeba se obávat poplatků, jelikož pláže jsou veřejné a jsou zdarma.

Hlavním městem ostrova je městečko Gustavia s 2300 obyvately. Jeho název je vzpomínka na švédskou koloniální dobu, jelikož je pojmenované po někdejším švédském králi Gustavu III. Z této doby pocházejí i místní pamětihodnosti, mezi které patří tři pevnosti – Gustav Adolf (dnes Oscar), Fort Karl a Fort Gustav. V pevnosti Gustav Adolf sídlí místní četnická stanice.

Zdejší zajímavostí je muzeum „Musée Municipal de St. Barthelemy“, které představuje zájemcům historii ostrova s mnoha artefakty. Interoceans Museum v Corossolu zase nabízí k vidění sbírku 7000 mořských mušlí. Obojí stojí za návštěvu.

Pokud se příchozí odhodlá navštívit Fort Karl, čeká jej malebný výhled na moře směrem k jihozápadu. Což je jedno z nejideálnějších míst pro sledování západu slunce, pokud se oblast rozhodneme navštívit v zimě. Místní zima znamená období sucha, nikoliv chladu.

Ostrov je vyhledávanou destinací amerických celebrit. Můžeme zde potka Johnyho Deepa, Jennifer Lopez nebo Roberta Redforda. Svůj dům tady mají například klan Kennedyů, Rothschildové, Bill Gates, Kate Moss, Brad Pitt nebo švédský královský pár. Díky těmto lidem patří ostrov k nejdražším destinacím na světě. Ovšem ne všude. Pokud nejsme movití lidé, kteří mohou utratit statisíce bez mrknutí oka, nemusíme přeci navštěvovat luxusní restaurace, kde ceny odpovídají slavné a bohaté klientele. Například v nejstarším baru „Le Select“ se můžeme setkat s místními obyčejnými obyvateli ve velice uvolněné a příjemné atmosféře.

Populace ostrova je překvapivě evropského rázu. Na ostrov nebyli dováženi otroci, jejichž potomci dnes tvoří páteř obyvatelstva většiny karibských ostrovů. Je to dané švédskou historií, jelikož Skandinávci prostě nejsou otrokáři.

Pokud budeme hledat ubytování, tak zas můžeme bydlet v luxusním hotelu kde pokoj bude stát dvojnásobek české průměrné mzdy, nebo ubytování  najdeme v některé z místních venkovských usedlostí ve vnitrozemí. Hotely tady jsou sice i přímo na mořském pobřeží, ale praví cestovatelé vědí, že to nejlepší ubytování se hledá vysoko nad plážemi. Tam je totiž ten nejlepší výhled.

Na ostrov se můžeme dostat dvěma způsoby. Buď komerčně letadlem z Paříže, nebo lodí.

Letiště Gustava III. je jediným letištěm na ostrově a patří k nejnebezpečnějším na světě. Má krátkou přistávací dráhu která končí v moři a proto zde nemohou přistávat větší letadla.

Piloti musejí mít pro přistávání na tomto ostrově zvláštní licenci i vzhledem k neustále se měnícímu větru a hornatému umístění. Kromě toho není letiště ani uzpůsobeno k nočnímu přistávání letadel.

Letecké spoje proto přistávají na nedalekém Svatém Martinu a na ostrov se jede buď trajektem, nebo nebo si lze najmout malé letadlo s licencovaným pilotem.

Další možnost dopravy na ostrov je plavba na jachtě. Ať už na vlastní (a nemusí být ani luxusní motorová) nebo na charterové. U ostrova se dá kotvit samozřejmě že po vyřízení potřebných formalit. Ovšem pozor. Ne všude je možné zakotvit, jelikož je zde minimálně jedno omezení. To je mořská přírodní rezervace Reserve Naturelle Rozkládá se na 1 200 ha a je rozdělena do 5 zón po celém ostrově, aby vytvořila síť chráněných oblastí. Rezervace zahrnuje zátoky Grand Cul de Sac, Colombier, Marigot, Petit Cul de Sac, Petite Anse a také vody kolem pobřežních skal, jako jsou Les Gross Islets, Pain de Sucre, Tortue a Forchue. Rezervace je určena k ochraně místních korálových útesů, mořských řas a ohrožených mořských druhů včetně mořských želv. Rezervace má dvě úrovně ochrany: Žluté zóny ochrany kde jsou povoleny určité činnosti, jako je šnorchlování a plavba lodí, a červené zóny s vysokou ochranou, kde je omezena většina činností za účelem ochrany nebo obnovy mořského života. Kotvení je v rezervaci zakázáno a v některých chráněných zátokách, jako je Colombier, jsou na místě bóje.

Malou zvláštností je politický statut ostrova. 8. října 2009 se místní rozhodli, že ačkoliv je ostrov součástí Francie (do té doby byl pod správou francouzského zámořského departementu Guadeloupe) nechtějí být součástí Evropské unie. Evropská rada vzala výsledek místního referenda na vědomí a 29. října 2010 změnila Smlouvu o fungování EU. Toto rozhodnutí Evropské rady nabylo právní moci 1. ledna 2012 a Svatý Bartoloměj přestal být součástí EU a stal se zámořským územím Francie. Je zvláštní jak rychle a jednoduše jde z EU vystoupit. Přesto se nemusíme bát obstrukcí pro vstup. Měnou je zde euro a pro vstup na ostrov platí běžné evropské doklady, tedy buď cestovní pas, nebo občanský průkaz.

(redakce)

foto: internet

Ohodnoťte, prosím, tento článek