Motto: „Odporuje-li teorie skutečnosti, je nutné skutečnost popřít.“
Archeologie je úžasná věda, která odhaluje fragmenty historie a my si tak utváříme svou představu o ní. Na základě poznatků archeologie a její blízké příbuzné paleontologie jsme zjistili, že lidský druh Homo sapiens vznikl asi před 400 000 lety. V této době měly ještě existovat další lidské druhy jako Homo erectus a Homo neandrtalis. Oba druhy byly postupně částečně asimilovány a částečně zlikvidovány.
Před 74 000 roky proběhla erupce supervulkánu Toby, která byla nejsilnější erupcí za posledních 27 milionů let. Výbuch způsobil stovky let trvající sopečnou zimu, která mohla lidský druh zdecimovat na 5000 až 10 000 jedinců. Z rozsáhlé genetické studie vyplývá, že asi před 70 000 se velikost lidské populace snížila na pouhých 2000 jedinců.
Ovšem bylo to opravdu tak?
Uvedeme si několik velmi zajímavých nálezů a pak si položíme několik otázek.
Ve státě Utah byly nalezeny nástěnné malby pradávných obyvatel této oblasti. Na tom by nebylo nic zvláštního, jelikož takové malby se nacházejí po celém světě. Tyto ovšem jsou něčím zvláštní. Jsou na nich zvířata a tvorové, kteří by tam být neměli. A ačkoliv se tomu řada vědců brání, tak na těchto malbách prostě jsou létající tvorové, kteří nápadně připomínají druhohorní pteranodony. Oponenti říkají, že se jedná o ptáky. Jenže ptáci vypadají jinak. Mají jiný tvar křídel, navíc nemají na hlavách ona nápadné prodloužení lebky v její zadní části. Tento výrůstek snad sloužil jako kormidlo. Jak to, že mohli pravěcí lidé vyobrazit tvory, kteří již desítky milionů let neexistovali? Dinosauři vládli na naší planetě v době asi 200 milionů let. Celé druhohory. Podle doposud uznávaných vědeckých teorií byly vyhubeni před cca 65 miliony lety následkem katastrofy způsobené dopadem vesmírného tělesa.
Pokud obrazy pteranodonů se dají zpochybnit, tak malby v Natural Bridge Monument v USA mluví daleko důrazněji a konkrétněji. Namalovali je prehistoričtí lidé nazývaní dnes Anasaziové. O tomto kmeni se toho moc neví. Nikdo nezná údaje odkud se objevili, ani kam zmizeli. Ale zanechali po sobě svědectví, která mohou úplně přepsat učebnice a panu Darwinovi říct, že se zmýlil. A s ním všichni, kdo na darwinismu staví své vědomosti, výzkum a ekonomickou existenci.
Na oné malbě jsou totiž zobrazeni dva lidé a dva veleještěři. Jeden odpovídá zobrazením diplodokovi (ještěr podobný brontosaurovi) a ten druhý je brontosaurus (dnes apatosaurus). Oba dinosauři i jejich lidští společníci jsou vyobrazení ve správném poměru velikosti.
Podobné malby se nacházejí nejen v USA, ale i na dalších místech světa. A nemusíme chodit ani daleko. V jižní Francii v jeskyni poblíž mysu Morgiou v roce 1991 byly objeveny malby na kterých jsou zobrazeni plesiosauři. Podrobným zkoumáním se zjistilo, že malby jsou staré 27 000 let. Podobných nálezů existuje mnoho. Co ale ukazují? Nevymřeli dinosauři před miliony lety, ale relativně nedávno? Nestali tito tvorové za legendami o dracích, kterým se tak podobají? Nebo lidstvo existuje daleko déle a my jsme jen dalším pokusem v řadě vytvořit civilizaci? Ať je to tak, či onak, zřejmě bychom se měli nad tím vším zamyslet.
Obrazy dinosaurů na malbách našich předků jsou natolik přesné a výmluvné, že záměna s jinými zvířaty je vyloučena. Jak je to možné, když se tyto dva druhy nikdy nemohly setkat a z fragmentu kostí pravěký člověk nevydedukoval podobu miliony let neexistujícího zvířete?
Je možné, že tito pravěcí ještěři poslušně nevymřeli před 65 miliony lety? Nebo lidé již žili tehdy? Otisky nohou dinosaura a člověka v Glen Rose na řece Paluxy v Texasu je možno ještě dnes vidět. Obrovské stopy dinosaura, který vážil 70 tun, se dochovaly v mnoha exemplářích. Najdeme tam i stopy Tyrannosaura rex. Vedle stop jiných druhů ještěrů stopy dinosaura ohromují. Různí geologové a vědci jiných oborů našli vedle stop ještěrů i lidské stopy, které vyfotografovali a uveřejnili.
V korytě řeky Paluxy v Texasu paleontologové našli mnoho zkamenělých dinosauřích a lidských stop navíc pocházejících z konce druhohor. Jak je tohle možné?
(redakce)
foto: Archiv
