8.března zavraždili Němci 3792 československých občanů 5/5 (3)

Historie Události Válka a vojenství

Na 8. březen připadl nejen mezinárodní den žen, ale i jedno velmi smutné výročí.

Píše se rok 1944. Na všech frontách je německá branná moc drcena spojeneckými vojsky. Anglo – americké armády postupují Itálií, vojska Sovětského svazu osvobozují území SSSR, nálety spojeneckých bombardérů ničí německou válečnou mašinérii. To vše je ale stále málo pro 3792 občanů Československa, kteří zrovna v tu doby byli vězněni v koncentračním táboře Birkenau.

Koncentrační tábor Auschwitz sestával ze tří oddělených táborů, které byly římskými číslicemi označeny jako Auschwitz I, II a III. Auschwitz I, jenž byl původním koncentračním táborem, sloužil jako administrativní centrum celého komplexu a za dobu jeho existence v něm nalezlo smrt na 70 tisíc lidí, převážně etnických Poláků a sovětských válečných zajatců.

Auschwitz II – Birkenau byl vyhlazovacím táborem, ve kterém zemřelo nejméně 960 tisíc Židů, 75 tisíc Poláků a přibližně 19 tisíc Romů.

Birkenau byl největším nacistickým vyhlazovacím táborem.

První stavby, které na území tábora vyrostly, byly cihlové domy. S následujícími transporty se ale tábor rychle rozrůstal a vyvstala potřeba rychle stavět další a další „ubytovací“ kapacity, což vedlo nejprve k využití koňských stájí a poté k výstavbě dalších dřevěných staveb. Dřevěné baráky byly extrémně nevhodné pro život, mezerami mezi prkny v zimě prostupoval chlad a v létě se stávaly výhní. To ovšem německým úřadům pramálo vadilo.

Tábor se dělil na několik menších částí – mužský, ženský, terezínský rodinný, maďarský židovský a cikánský tábor.

V zadní části tábora byly vystavěny čtyři plynové komory, ve kterých byli hromadně zabíjeni lidé z příchozích transportů, ale také nemocní vězni, u nichž se nepředpokládal rychlý návrat do práce.

Krematorium II. a III. mělo pod zemí umístěné převlékárny a komory, do kterých vstupovali oběti německého vidění světa, které se zde měli svléknout a pod záminkou odvšivení a vykoupání pak vstoupili do betonových kobek s imitací sprch. Tyto kobky byly propojené větracími komíny s povrchem, kudy vhazovali vojáci SS krystaly cyklonu B, výrobku společnosti IG Farben.

Další místnosti se pak zaměřovaly na zužitkovávání mrtvých (odebírání zlatých zubů, vlasů atd.) a jejich likvidaci ve spalovacích pecích tzv. krematoriích.

8. května se velení v tomto komplexu smrti ujal SS – Hauptsturmfürher Josef Kramer.

Němci s českými občany zahráli hanebnou hru zcela hodnou jejich vnímání světa a lidí. Připravili jejich likvidaci a tak mezi vězni terezínského rodinné tábora byla rozšířena zpráva, že český tábor bude přesunut do pracovního tábora Heydebreck v Horním Slezsku. Ještě 5. března tedy tito lidé psali jako obvykle pohlednice

Němci navíc zpracovávali seznamy osob, jejich profese a určení pracovního zařazení, takže vše vypadalo věrohodně. Ve své pokřivené morálce esesmani nelitovali plané námahy s touto zbytečnou prací. .

Pak nadešel onen osudný den. Němci připravili Čechy k odjezdu. Večer do rodinného tábora vstoupila rota vojáků SS a okolo osmé hodiny večer přijely nákladní auta. Na každý bylo nacpáno asi 40 lidí. Našli se ovšem lidé, kteří německý úskok prohlédli. V šestém bloku začali lidé zpívat Ale ne u všech to šlo hladce.V šestém bloku začali vězňové zpívat. Přestože se Němci snažili toto potlačit, začalo se zpívat i v dalších blocích. S pomocí kápů se snažili umlčet každý pokus o odpor. Přestože řada lidí již tušila, že celá tato šaráda je německý úskok, i tak Němci pokračovali v divadle a cesty nákladních vozy nesměřovaly přímo k plynovým komorám.

A tak noci z 8. na 9. května po těchto schodech za zpěvu československé hymny a písně ha – Tikva sestoupilo 3792 lidí z Terezínského rodinného tábora po schodech v krematoriu aby zde zemřeli. Jednalo se o největší masovou vraždu našich občanů v dějinách.

(redakce)

foto: internet

Ohodnoťte, prosím, tento článek

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *