Kdo kdy četl jakýkoliv pirátský příběh, nebo viděl nějaký film jako třeba Piráti z Karibiku, tak natrefil na jméno Tortuga. Pro „znalce“ problematiky ostrov svobody, místo kde neplatily zákony a každý si mohl dělkat co chce.
Ostrov Île de la Tortue, jak zní francouzský název tohoto území, se nachází při severním pobřeží ostrova Hispaňoly, na kterém se dnes rozkládají státy Haity a Dominikánská republika. Pobřeží Hispaňoly bylo místo kde ukončila najetím na mělčinu svou plavbu vlajková loď Christobala Colóna (Kryštofa Kolumba) Santa Maria. Možná díky tomu zde vznikla první španělská osada La Navidat, kde zůstala část posádky ztroskotané lodi.
Ostrov se později stal španělskou kolonií, jako ostatně takřka celý Karibik. Ovšem o své místo na slunci se zčala hlásit i jiné evropské národy. Hlavně Angličané a Francouzi. A tak se na západním pobřeží ostrova Hispaňola začali usazovat francoužští bukanýři. Aby nedošlo k mýlce, tak bukanýři nebyli žádní piráti. Bukanýři (buccaneers) byli v 17. století v Západní Indii původně francouzští lovci. Slovo pochází z boucan, dřevěné obruby užívané pro vaření masa (jinde zvaná barbacoa). Bukanýři své produkty prodávali hlavně pirátům, což se samozřejmě Španělům moc nelíbilo. Francouzská kolonizace západní části ostrova pokračovala a tehdy došla španělským úřadům v Santo Domingu, hlavním městě trpělivost. Tak roku 1630 španělské vojsko začalo dobývat západní části kolonie zpět. Ačkoliv terén ostrova rozsáhlé vojenské operace neumožňoval, přesto se podařilo nakonec Francouze vytlačit. Ti, kteří neskončili na hrotech španělských mečů, či nepadli kulkou z muškety, nebo na španělské šibenici, se stáhli na ostrov Tortuga, kterou již omezené španělské síly dobýt nedokázaly. Francouzští lovci ale přišli o své živobytí, navíc dominantní Španělé je i nadále považovali za vetřelce a pokud je někde přistihli, nedělali žádné průtahy a nebohý bukanýr skončil v oprátce.
Lovcům za pomoci pirátů se podařilo ostrov Tortuga ubránit a vzhledem k nemožnosti lovu se uchýlili k pirátství. Francouzská vláda si byla vědoma toho, co se děje v této oblasti a tak roku 1659 převzala nad Tortugou patronaci a prohlásila ostrov svou kolonií.
Tortuga se stala základnou pirátů, kteří se těšili nepřímo ochraně francouzského guvernéra. Jejich akce byly zaměřeny proti Španělům a to francouzským úřadům rozhodně nevadilo.
Největšího rozmachu jako pirátská základna dosáhl ostrov po nástupu Henryho Morgana do úřadu anglického guvernéra na Jamajce. Město Port Royal na Jamajce byla totiž do té doby největší pirátská základna. Uzavření míru mezi Anglií a Španělskem znamenalo ukončení anglické podpory Rytířům svobodného moře. Ti, kteří se nechtěli podrobit zákonu se přesunuli na Tortugu, nebo do Indického oceánu.
Dnešní Tortuga připomíná onu pirátskou základnu stále. V době, kdy už plavba pod pirátskou vlajkou byla v Karibiku minulostí, patřil ostrov k pozdější francouzské kolonii Saint-Domingue. Jednalo se o velmi bohatou a prosperující kolonii, jejíž ekonomika byla postavena na pěstování kávovníku, indigovníku a cukrové třtiny a následné výrobě cukru.
Na pozadí Velké francouzské revoluce propuklo na Saint-Domingue roku 1791 povstání černých otroků známé jako Haitská revoluce. Podepsáním basilejského míru roku 1795 přešla pod správu Francie i španělská východní část ostrova. Francouzská vláda nad ostrovem skončila roku 1804 respektive 1808, kdy Haiti vyhlásilo nezávislost a stalo se druhým suverénním státem v Americe.
Stát Haity je vyhlášen svou chudobou a kriminalitou. Černošské obyvatelstvo nedokázalo rozvíjet hospodářství, které jim Francouzi a Španělé zanechali.
Kdo by snad chtěl pátrat po stopách dávných pirátů, tak na Tortuze by mohl pocítit některé věci na vlastní kůži. Přepadení a krádeže jsou zde na denním pořádku a účastní se jich i policie, takže se turistům návštěva tohoto státu příliš nedoporučuje. Na Haiti jsou stále běžné únosy pro výkupné, které pro oběti nezřídka končí smrtí. Cílem gangů jsou bohatí Haiťané nebo cizinci, v Česku se před několika lety stal mediálně známým únos českého misionáře Romana Musila. Jeho příběh skončil šťastně. Desítky cizinců, kteří jsou na Haiti každý rok zločineckými gangy uneseny, však takové štěstí nemají. Jen v roce 2008 unesli zločinci na Haiti nejméně 28 občanů USA, část z nich kruté zacházení nepřežila.
Je zvláštní, že vedlejší, původně španělská část ostrova je pravým opakem, přestože přírodní podmínky jsou zde stejné. Dominikánská republika své dědictví po evropských kolonizátorech dokázala uchopit a rozvíjet. Proto je dnes brána jako turistický ráj. Na rozdíl od Haiti.
(redakce)
foto: archiv
