Existuje mnoho archeologických nálezů, které, kdyby je vědci opravdu pečlivě zkoumali, tak by přepsaly historii lidské civilizace. Bohužel se tak neděje. Nepohodlné objevy a nálezy jsou ignorovány, nebo dokonce prohlašovány za podvrh, a to i tehdy, když se případná manipulace nepotvrdí, či dokonce vyloučí. Jedním z takových nálezů je i měděná mince z Illinos. Na tento artefakt se podařilo narazit roku 1871 při vrtání artéské studny, kdy byl vytažen z hloubky 40 metrů. Ve své knize Sparks From a Geologist’s Hammer zveřejnil profesor Alexander Winchell detailní popis nálezu a jeho okolnosti od očitých svědků. Rozvrstvení půdy v místě nálezu prý bylo takovéto: 90 cm ornice, 3 m žlutého jílu, 13,4 m modrého jílu, 1,2 m směsice jílu, písku a štěrku, 5,8 m purpurového jílu, 3 m pevného železivce, 2,6 m zeleného jílu, 60 cm rostlinné černozemě, 80 cm žlutého jílu, 60 cm žlutého železivce a 6,2 m smíšeného jílu. Geologové určili stáří vrstev na 300 000 let. Problém je, že první známé používané mince pocházejí z Malé Asie a jsou staré kolem 3 000 let. Měďená mince z Illinos je ovšem mnohonásobně starší.
Při zkoumání mince bylo zjištěno, že se skládá z neidentifikovatelné slitiny mědi. Podle zachovalosti se usoudilo, že měla původně tvar mnohoúhelníku, nebo byla kulatá. Na obou stranách jsou vyraženy obrázky figur včetně neznámých nápisů, jejichž písmo ani řeč se nepodařilo určit. Na jedné straně je vyobrazena žena s korunkou na hlavě, která zdvihá levou paži do vzduchu, jako by žehnala dítěti, které drží v pravé ruce.
Na rubu mince je zobrazeno jakési skrčené zvíře s dlouhýma ušima, drápy a ocasem roztřepeným na konci. Vlevo dole pod tímto ústředním výjevem si můžeme povšimnout také kresby, která nápadně připomíná koně. Jelikož má mince po celé ploše rovnoměrně rozdělenou vrstvu mědi, dá se předpokládat, že byla vyrobena pomocí stroje a symboly na ní vyraženy raznicí. Tento předmět se nepodobá žádné známé minci ze zaznamenané historie. Někteří badatelé dokonce uvažují, že se nejedná o peníz, ale o medajlon. Ať tak či tak, jedná se o předmět, který nemá existovat.
Po přezkoumání všech dostupných důkazů byl profesor Winchell pevně přesvědčen, že mince skutečně pochází z nesmírně dávných dob. Navzdory tomu všemu ve věděcké obci převážil názor, že se jedná o španělskou minci ze 16. století, která zde byla pohozena v době španělské kolonizace. Nikdo ovšem nebral v potaz několik důležitých věcí.
1. Španělé takové mince nerazili.
2. vrstvy, kde byla mince nalezena, byly neporušené a nebylo vysvětleno, jak se mince dostala do té hloubky.
3. technologické zpracování kovu je na takové úrovni, kterou ještě dnes nejsme schopni vytvořit.
Jaké tedy můžeme z této tajemné minci vyvodit závěry? Pokud je skutečně pravá, znamená to, že v Severní Americe existovala vyspělá civilizace již nejméně před 300 000 lety. Tito lidé uměli zpracovávat měď a jiné kovy, znali umění a písmo, oblékali se, možná i chovali zvířata, používali kyseliny na poleptání způsobem, který neumíme pochopit ani dnes a používali stroje na ražbu, tvarování a válcování kovů.
Tato mince ovšem není ojedinělým nálezem z oblasti Illinos. Nedlouho po prvním nálezu se podařilo objevit další poklady. Scénář byl velice podobný tomu přechozímu. Vrtala se studna a hrot vrtáku vytáhl opět z hloubky kolem čtyřiceti metrů dva měděné předměty, háček a prsten, shodného stáří jako měděná mince. Co dalšího asi ještě americké hlubiny skrývají?
Předpokládá se, že tajemná měděná mince je v dnešních dnech uschována v nechvalně známé „zadní místnosti“ Smithsonova institutu v USA, kde se vědcům nepohodlné artefakty.
(redakce)
foto: internet
