„Jestli chcete mluvit s duchovním světem, naučte se chápat obrazy,“ říká mystik a psychotronik 5/5 (6)

Duchovno a mystika Události

Vyvolávání duchovních bytostí nebo mrtvých za účelem informací je záležitost stará jak lidstvo samo. Mnoho lidí se o to pokouší doposud, přestože řada z nich nechápe závažnost tohoto úkonu, který se řadí k magickým operacím.
Následky nekromancie, což je vyvolávání mrtvých, pokud není provedena správně, byly již tady popsány několikrát hlavně na zážitcích čtenářů, kteří se nebáli o tyto zkušenostmi podělit. O vyvolávání duchovních bytostí, což patří zase do oblasti teurgie, jsme také již mluvili. Bohužel věda, tváří v tvář řadě skutečností stále zavírá oči, nebo se dokonce staví velice odmítavě k těmto věcem a označuje je za smyšlenku.
„Neřekl bych, že bohužel. Spíše bohudík,“ říká pan Jindřich. „Magie jakožto vědní obor byla vždy jen pro úzkou skupinku vyvolených. Neophytové byli připravování na vstup do tajných učení od útlého věku. Pokud jste chtěli být třeba druidem, tak to byla složitá cesta. Od malička. A nemohl to být každý. Druid si vás vybral. A pak dal základní znalosti. Stejné to bylo v každém okamžiku dějin.
Dovedete si představit, že by se lidstvo jako celek dnes dostalo k informacím z duchovního světa? K celému učení? Myslíte že by ho pochopili? Okultismus je komunikace s duchovními bytostmi. Nečekejte že za vámi přijde zemřelý kterého voláte. To by musel zůstat v poblíž hranic astrálního světa a světa našeho. A od takového člověka moc informací nečekejte. Alespoň ne těch důležitých. Mágové za získáním informací nevyvolávají duchy zemřelých, ale vyšší duchovní bytosti. A to je záležitost pro opravdu zkušeného operatéra.“
Proč je pro běžného člověka toto nebezpečné? Proč nemůžeme hovořit s duchovními bytostmi?
„Je to o způsobu komunikace. Duchovní svět mluví v obrazech. Pokud byste chtěli komunikovat s vyšší duchovní bytostí, bude to jako když kalkulačka komunikuje se superpočítačem. Taková bytost vás ve vteřině zahrne tisíci obrazy a vy se z toho zblázníte. Nebo, a což je zase jejich projev lásky, vám jeden obraz převedou do mluveného slova, abyste jej trochu pochopili. Jenže to se dozvíte asi jednu tisícinu promile informací, které by v tom obrazu byly obsažené.
Teď si představte, že by vědci naplno řekli, že existují andělé, démoni, mimozemšťané a došlo by k veřejnému celosvětovému kontaktu. Co by se asi stalo? Totální rozpad společnosti.“
Proč rozpad? Naše společnost funguje na nějakých základech, které jsou dané vývojem, náboženstvím, vzděláním vrstev obyvatelstva a tak podobně. Jsme na nějaké technologické úrovni a na jisté úrovni poznání. A do toho by vstoupilo cosi, co tohle všechno zdaleka předčí.
„Věda a výzkum by ztratily smysl. Hierarchie společnosti by se rozpadla a nastal by totální chaos. Budiž nám pro výstrahu naše vlastní historie. Afrika je toho příkladem. Do doby kamenné vtrhli technologicky vyspělí Evropané a založili tam své kolonie. Evropa měla čas se z doby kamenné vyvinout na moderní společnost. Trvalo jí to tisíce let. Afričané dostali dvě stě let. Myslíte že to stačí? Že se za tři generace člověk z doby kamenné změní v moderního člověka? Černoši dostali okusit naší civilizace, dostali technologie, ale jen hrstka z nich si s tím doopravdy dovede poradit. Evropané Afričany nebrali jako rovnocenné partnery. Ani nemohli. Chovali se k nim nadřazeně, jako k dětem, jelikož to vlastně děti byli a jsou doposud. Obrazně řečeno. A v šedesátých letech je zase opustili a zanechali svému osudu. Černošské státy jsou na tom katastrofálně. Tito lidé prostě nedostali čas dospět. A my bychom jako lidstvo dopadli naprosto stejně.
Kdyby k nám přišel Bůh, andělé, či vyspělí mimozemšťané, jak bychom se k nim chovali a jak by se oni chovali k nám? Představte si to tak, že se setká dvouleté dítě a člověk vystudovaný na nejlepších univerzitách světa. O čem si ti dva budou povídat? O kvantové mechanice to asi nebude. Učenec může tomu dítěti vysvětlovat teorii relativity, a dítě odpoví: Paci paci pacičky. Takže asi nebudou rovnocenní partneři. Učenec bude mít tendenci dítě ochraňovat, občas mu naplácat na zadek, když bude zlobit a nebude poslouchat. Pokud by nám Bůh chtěl naplácat na zadek, tak to začneme brát jako tyranii. Budeme to brát jako když nás omezuje v naší svobodě a začneme mít strach. A toho čeho se bojíme obvykle nenávidíme. Nehledě na to, že bychom v nich za chvíli viděli ty samé kolonizátory, jako byly Evropané vůči Afričanům
Nevěřím tomu, že věda ignoruje paranormální jevy. Naopak. Ale o výzkumu se nemluví. Setkávání lidí s bytostmi z jiných světů je sledováno již od nepaměti. Ale to by bylo povídání na hodně dlouho. Pokusím se to tedy shrnout.
Dnes se mluví o mimozemšťanech. Když to zjednoduším, tak jsou to šediváci a o Plejáďané. Šedivci jsou celkem obávaní, k lidem bezohlední. Zprávy o nich jsou obvykle děsivé, jelikož popisují necitlivé lékařské výzkumné zákroky hraničící s vivisekcí. Plejáďané naopak komunikují kultivovaně, opatrně a nenásilně. Šediváci jsou malí, nevzhlední až děsiví. Plejáďané jsou vysocí, plavovlasí, s ušlechtilými rysy ve tváři. Pokud budete starověký, popřípadě středověký člověk, a někoho takového potkáte, co vás asi napadne. Ti první jsou pekelní démoni, krutí a zlí. Ostatně Inkvize tato setkání mapovala a zaznamenávala. A také věděla, že lidé kteří se setkali s šediváky, měli, stejně jako dnes, občas od nich nějaký ten dáreček v podobě mikročipu, nebo dokonce pokusu o oplodnění. A zde je také možná důvod k fyzické likvidaci takto postižených lidí. Měli z nich strach. Strach ze zla a neznáma, které jejich prostřednictvím mohlo přijít. A tak zahořely hranice.
Ale pokud jste se setkali s těmi druhými? Co by takového člověka napadlo? Že má před sebou anděla. Zvláště pokud se taková bytost objevila ve světle. A máme tu tedy zjevení Panny Marie, či anděla. Krátce sdělili to důležité a zase zmizeli.
Věřte, že vědci se i dnes zabývají výzkumem paranormálních jevů. Jen se to nepřiznává. Berte to třeba jako spiknutí, ale ne ve zlém. Existuje úzká skupina zasvěcených. Ti vědí, ale mlčí, jelikož si jsou vědomi důsledků toho, co by se stalo kdyby došlo k velkému kontaktu. Pak jsou samozřejmě ti, kteří dané věci popírají z přesvědčení, jelikož to tak slyšeli od jimi uznávaných autorit,“ říká pan Jindřich.
Bible nás nabádá k tomu, abychom zkoumali, ale nedávali se na cestu tajných učení. Že jsou nebezpečná a vedou k záhubě. Pokud se na to podíváme jiným pohledem, vychází z toho, že si máme dát pozor na to, co je nad naše síly. Nad síly našeho intelektu. Nejde o to, že bychom se třeba dostali do područí zlých sil, ale hlavně o to, že by naše vědomí prostě neuneslo to, co bychom se dozvěděli a poznali.
„A proč vlastně? Proč chtít toto vše poznat hned? Vždyť člověk žije na Zemi tak sedmdesát let a pak jde zase dál. Do jiné reality a dalšího poznání. V první třídě na základní škole také nemůžete znát všechno. Když umíte počítat jen do sta, tak zlomky a mocniny nepochopíte. A tady jsme v té první třídě. Ti chytřejší a vybraní z nás mohou studovat třetí třídu. Ale víc ne.
Pokud chcete ale poznávat duchovní svět a Boha, tak se naučte myslet v obrazech. Změňte své myšlení. Zapomeňte na slova, věty, jelikož duchovní bytosti mluví obrazy. Choďte do muzeí a galerií a dívejte se na obrazy starých malířů. A až pochopíte co a proč maloval třeba Leonardo da Vinci, tak budete připraveni. Obraz totiž není jen pár tahů štětcem. Obraz je celá kniha,“ uzavírá pan Jindřich.
K tomu není co dodat.
(redakce)
foto: Miroslav Neumaier – Pallas press

Ohodnoťte, prosím, tento článek