České středohoří je magická a velmi zajímavá krajina. Již jsme o tomto regionu mnohokrát psali a pokaždé zde návštěvník těchto sopečných vrchů najde něco nového a pozoruhodného.
Okolí obec Levín patří k místům s velmi zajímavou historií. Dokonce se zde vyskytoval i jeden z případů vampirismu v Čechách. O upíří ženě Brodce Ducháčové jsme psali zde https://1url.cz/@pallaspress1
Okolí Levína neskrývá ale jen upíří historii z dob ranného středověku. Na vrchu Hradec nad stejnojmennou osadou jsou dvě kulturní zajímavosti. Návštěvník tohoto místa si jistě všimne zbytků mohutného valu, který iniciuje myšlenku, že se zde rozprostíralo starověké hradiště. Z takových míst obvykle zůstaly do dnešních dnů zachované právě valy. Není se čemu divit. Val sloužil jako opevnění, byl doplněn palisádou, tudíž se jednalo o nejpevnější stavbu celého komplexu. Na jeho výdrži závisely životy obyvatel takového sídliště.
Odborníci se dohadují z jaké doby by tato památka mohla být. Val má celkovou délku kolem 600 metrů a místy dosahuje výšky až pěti metrů. Podle některých známek by se mohlo jednat o keltské hradiště z dob halštatské kultury, které vzniklo v 6. století př.n.l. Později, v 9. století n.l. bylo znovu osídleno Slovany. Právě do této doby se datují slovanská opevněná sídliště na našem území. Do té doby se slovanská sídliště na našem území obvykle rozkládaly v nížinných polohách v blízkosti vodních toků a byly tvořeny polozemnicemi. Počet obyvatel takových osad se mohl pohybovat mezi třiceti až čtyřiceti jedinci. Archeologicky prozkoumaným příkladem v Českém středohoří může být být Březno u Loun. Tyto stavby byly obvykle čtvercového nebo mírně obdélného půdorysu o rozměrech 8–12 m², někdy až 20 m².
Později, naši předkové začali budovat, často však znovuosidlovat bývalá hradiště, která zde zanechali Keltové a po nich germánští Markomani.
Stejným případem pravděpodobně je i hradiště na Hradci. Ovšem, existuje i názor, že se jednalo o přechodné vojenské ležení. Místo je chráněno jako kulturní památka
Druhá zajímavost, je kaple nacházející se na jihovýchodní části valu. Jedná se o hrobku Josefa Edlera von Schroll která byla stavěna od roku 1880 až do konce 19. století. První plány vyhotovil architekt Ludwig von Zettl už v polovině roku 1878. Impulzem pro stavbu této honosné hrobky byla smrt Eleonory von Schroll roku 1878.
Josef Elder von Schroll byl jeden z největších průmyslníků v C.K monarchii. Byl nejen podnikatel, ale i veliký humanista a filantrop.
Jeho otec Benedikt Schroll byl majitelem textilky a velkého obchodu s textilem. U otce se Josef vyučil svému řemeslu. Po vstupu do otcovy společnosti pracoval v obchodu s prádlem.
V roce 1835 převzal se svým bratrem Augustem po otci společnost. August Schroll měl na starosti továrnu a administrativu, zatímco Josef Schroll byl odpovědný za nákup a prodej zboží. Jako obchodník hodně cestoval a to nejen po monarchii, ale i do Orientu. Do společnosti tak postupně přinesl inovace získané na svých cestách.Bohužel toto narazilo na na odpor jeho bratra, který novoty odmítal a držel se zaběhnutých kolejí.
V roce 1856 založili bratři Schrollovi v Ölbergu ( Olivětín ) poblíž tehdejšího Hauptmannsdorfu (dnes Hejtmánkovice v okrese Náchod) mechanickou tkalcovnu. V roce 1860 společnost přestala obchodovat s plátnem a soustředila se na obchod s bavlnou. Jenže ta se vyráběla hlavně v USA kde vzápětí vypukla občanská válka. To znamenalo takřka zlikvidování vývozu této komodity, což přivodilo společnosti obou bratří veliké problémy. Rozdíly v názorech mezi oběma bratry vedly k rozpadu společnosti jejímu rozdělení mezi oba vlastníky.
Josef Schroll konečně mohl investovat do nových strojů. V letech 1860 až 1870 nechal v Broumově postavit další tkalcovnu. Roku 1871 koupil od Lobkowitzů Liběšice, Pokratice a Vědlice.
Josef Schroll na vrcholu svého podnikání zaměstnával 2000 lidí. Pro ně nechal postavit domy i byty, staral se o jejich kulturní vyžití a pro chudé v Broumově nechal postavit dům. Za jeho obecně prospěšnou činnost, do které nespadala jen sociální péče o lid, ale i obnova kulturních památek, jako třeba hrad Helfenburg, byl povýšen do šlechtického stavu. V roce 1888 se stal mimořádným členem Geographische Gesellschaft zu Wien.
Josef Edler von Schroll zemřel 4. října 1891 na své rodinném zámku Liběšicích, byl pochován právě v nové hrobce na vrchu Hradec u Levína.
Stavba nebyla pouze hrobkou, ale i neveřejnou kaplí, proto byla se souhlasem papežské kurie 14. listopadu 1901 levínským farářem vysvěcena a zasvěcena sv. Josefu.
Fotogalerie ke článku: https://youtu.be/G0DFWXiIA8U
(redakce)
foto: Miroslav Neumaier – Pallas press
