Mars. Čtvrtá planeta od Slunce svou narudlou barvou vždy své pozorovatele fascinovala. Evokovala barvu krve, proto v historii lidstva nesla vždy jména válečných božstev. I současnost nese její obdivovatele, i když dnes již z jiného důvodu. Touha po poznání žene lidi kupředu, proto se dnes naplnil sen mnohých. Právě v tuto chvíli na planetě Mars přistává automatická kosmická loď mise Mars 2020. Je to zatím vrchol lidského zkoumání této velmi zajímavé planety. Lidé planetu Mars zkoumají snad od nepaměti, jelikož její rudá barva, jasnost a zvláštní pohyb vzbuzovaly zvědavost i strach.
Mars je čtvrtá planeta sluneční soustavy, a je to poslední terestrická planeta, to znamená planeta zemského typu. . Byla pojmenována po římském bohu války Martovi. Má dva měsíce nepravidelného tvaru nazvané Phobos a Deimos. Povrch Marsu nese nejen největší údolí ve Sluneční soustavě (Valles Marineris), ale také nejvyšší horu ve Sluneční soustavě (Olympus mons).
V období, kdy je Mars v opozici ke Slunci a Země se tak nachází mezi těmito dvěma tělesy, lze Mars vidět na obloze celou noc.
Mars je známý svým rudým povrchem. Tato barva je způsobena v podstatě korozí, jelikož martská půda je plná oxidu železitého.
I ty největší dalekohledy ukazovaly Mars jen jako rozplizlý kotouček se skvrnami na povrchu, které dříve byly mylně považované za vodní kanály. Až nástup kosmonautiky od 60. let 20. století umožnilo podrobnější zkoumání povrchu planety. V současné době je na oběžné dráze kolem Marsu šest funkčních sond (Mars Odyssey, Mars Express, Mars Reconnaissance Orbiter, Mars Orbiter Mission, MAVEN a ExoMars TGO) a na povrchu planety jedno funkční vozítko Curiosity mise Mars Science Laboratory a jedna nepohyblivá funkční sonda InSight.
Díky sondám se povedlo zmapovat větší část povrchu, definovat základní historická období a v principu porozumět jevům, k nimž na planetě dochází. Jediné, co se zatím nepodařilo (nebo možná podařilo, ale nebylo to pochopeno) je život.
Mars má oproti Zemi zhruba čtvrtinovou plochu povrchu a přibližně desetinovou hmotnost (1,448×108 km2 a 6,4185×1023 kg). Střední hustota planety je 3933 kg.m−3. Velikost Marsu, který zůstal znatelně menší než Země, přestože se vyvíjel v oblasti, kde bylo více místa, a mohl proto nasbírat více materiálu, se řadí k hlavním – a dosud neuspokojivě vysvětleným – paradoxům ve vývoji sluneční soustavy. Podle jedné z teorií to možná souvisí s dávnou migrací Jupiteru sluneční soustavou, při níž tato obří planeta mohla zónu terestrických planet nakrátko navštívit a část materiálu odsud vymést.
Sluneční den je na Marsu jen o půl hodiny delší jako na Zemi a nazývá se Sol. Na Marsu byla pozorována i oblačnost nejspíše tvořená krystalky oxidu uhličitého vznikajícími ve výšce zhruba patnáct kilometrů, což ukazuje, že se na Marsu nejen mění roční období, jako u nás, ale i počasí. V atmosféře planety se také často vyskytují prachové bouře občas celoplanetárního charakteru nebo malé vzdušné prachové víry. Během bouří může vítr na povrchu planety dosahovat až rychlosti okolo 200 km/h, takže vynáší do atmosféry značné množství drobných prachových částic (obsahujících magnetit) o velikosti 0,1 mikrometru až 0,01 mm. Protože magnetit pohlcuje modré světlo lépe než červené, atmosféra se při pohledu z planety jeví žlutavá a při východu/západu Slunce červená. Tento proces je složitější než Rayleighův rozptyl, který způsobuje modrou barvu Země. Vítr vane průměrně rychlostí 35 až 50 km/hod., díky řidší atmosféře však nemá takovou sílu jako jeho obdoba na Zemi.
To je několik důležitých informací o tomto velmi zajímavém sousedovi, na kterém dnes asi za hodinu přistane již v úvodu zmiňovaná kosmická loď.
Mars 2020 je je mise NASA, která zatím neměla obdoby. Loď totiž obsahuje nejen pojízdného robota, ale u malý dron. Mise byla zahájena dne 30. července 2020 v 11:50 UTC a dne 18. února 2021 by měla přistát u kráteru Jezero, který je pojmenován po stejnojmenném městě v Bosně a Hercegovině.
Robot Perseverance bude zkoumat kromě relevantního pradávného prostředí na Marsu z hlediska astrobiologie, také povrchové geologické procesy a geologickou historii, včetně hodnocení minulé obyvatelnosti Marsu, možnosti dřívějšího života a zda se zde dokonce nezachoval.
Robot bude zjišťovat i možnosti výroby kyslíku z martské atmosféry. To by mohlo totiž pomoci budoucím lidským misím na Mars.
Mise Mars 2020 byla NASA zveřejnila dne 4. prosince 2012 na podzimním zasedání Americké geofyzikální unie v San Francisku. Konstrukce roveru Perseverance je odvozena od roveru Curiosity a bude využívat mnoho již vyrobených a testovaných komponentů, nové vědecké přístroje a jádrový vrták. Robot se může pochlubit také 19 kamerami a dvěma mikrofony umožňujícími záznam zvuku marťanského prostředí. Navíc by tato sonda vzorky ukládat do kontejnerů, které budou na určených místech k dispozici pro další výpravy. Rovněž budou vzorky umístěné do návratové rakety, která je vynese na oběžnou dráhu Marsu, kde bude pouzdro se vzorky zachyceno další sondou agentury ESA a ta ho dopraví zpět na Zemi.
Tato mise je zvláštní ještě další věcí. Je plně automatická. Přistání bude plně v dikci samotné sondy, bez možnosti pozemského personálu jakkoliv zasáhnout. Robot si sám rozhodne o manévrech, nemá je nijak naprogramované, jako mise minulé. Robot se bude sám rozhodovat na základě aktuální situace.
Je 21:45 středoevropského času a máme informaci, že loď vstoupila do atmosféry Marsu. Signál z Marsu letí k Zemi cca 14 minut. To znamená, že vše víme až když už je vykonáno.
V 21:57 přišla zpráva o úspěšném přistání lodi.
(zdroj: NASA)
foto: NASA, Miroslav Neumaier – Pallas press
Snad se dožiji toho, že lidé dosáhnou povrchu osobně.