Technický stav Zlaté laně nebyl dobrý. Dlouhá plavba a bouře se nepříznivě podepsaly na jejím trupu a takeláži. Proto se v počátkem léta v prosinci 1578 (léto na jižní polokouli je v době, kdy je na severní polokouli zima – pozn. redakce) byl Drake nucen vyhledat nějakou opuštěnou zátoku, kde by mohl loď opravit a připravit na dobrodružnou plavbu na sever. Což se nakonec podařilo na 33° jižní šířky, aniž byl zpozorován španělskými hlídkami. Zde se Angličané setkali se dvěma Indiány, z nichž jeden byl pokřtěný a jmenoval se Filip, na počest španělského krále. Tento Indián netušil, že Drake není Španěl a tak mu prozradil, že v nedalekém přístavu Valparasío se chystá k plavbě veliká loď. Abgličané provedli opravy na Zlaté lani a zároveň Drake vyslal několik námořníků na průzkum. Ti potvrdili, že ve Valparasíu skutečně kotví veliká loď. Byla to galeona Capitana Grande de Los Greyes. Obecně se jí říkalo Kapitánka. Drake tuto loď znal, jelikož se s ní již před časem setkal.
Únor 1579 nebyl pro Španěly žijícím na peruánském pobřeží šťastným měsícem. Do jejich doposud bezpečného světa vplula jedna relativně malá, ale dobře vyzbrojená galeona. Její stěžně zdobily vlajky se svatojiřským křížem, což znamenalo vše, jen ne přátelskou loď. První na setkání se Zlatou laní doplatila právě Kapitánka, naložena bohatstvím. Po jejím vyplutí na širé moře nic nemohlo zabránit korzárům v jejím přepadení. Přestože Španělé již zaslechli zprávy od vojenských jízdních hlídek o přítomnosti cizí lodi v těchto vodách, podcenili tyto zvěsti, což se jim nevyplatilo. To ovšem nebylo vše. Ačkoliv kořist z Kapitánky byla obrovská, přesto Drake pokračoval ve svém tažení proti Španělům až s křižáckou zarputilostí. Doplul až do nechráněné Limy, kde v tu dobu kotvilo na třicet lodí. Užaslí Španělé jen mohli ze břehu přihlížet, jak Angličané rabují jednu loď za druhou a zcela vydrancované je bez posádky vypouštějí na volné moře, aby nemohly být použity k jejich pronásledování.
Jak Angličané postupovali na sever a plenili lodě i osady na které nerazili, španělské koloniální úřady začaly bít na poplach, jelikož zde prostě žádné pirátské nebezpečí nikdo nečekal. Zlatá laň se postupně plnila zlatem, stříbrem, perlami a dalšími cennostmi, až už nebylo kořist skoro kam dávat. Anglickému korzárovi však byla jasná jedna věc. Má-li výprava za něco stát, musí přivést domů opravdu pořádnou kořist, aby nejen ohromil královnu, ale také získal pardon za popravu sira Doughtyho. A tu může získat jen na moři, jelikož v osadách a malých městečkách v podstatě žádné velké bohatství nebylo.
Co vše změnilo, bylo setkání s lodí Ňuestra seňora de la Concepcion, o které se Drake dozvěděl při jednom nájezdu. Tato obchodní loď vezla takové bohatství, které převyšovalo vše, co doposud na své výpravě získal. Drake hrál o čas. Věděl totiž že za ním již plují válečné lodi pod velením Dona Luise de Toleda. A věděl, že musí tuto loď dohonit ještě dříve, než se přiblíží ke břehům Panamy, jelikož zde již byl daleko větší provoz a tudíž i možnost setkání s vojenskými plavidly. Drake také trochu rozšířil svou flotilu. Zlatou laň provázela jedna šalupa, kterou v rozloženém stavu vezla v podpalubí. Poté, co anglická galeona osiřela, ji Drake nechal sestavit a používal ji k průzkumu a jako podpůrné plavidlo. Při honbě za Ňuestrou seňorou se mu podařilo zajmout nákladní loď plující do Panamy. Na ní zajal několik zámožných obchodníků a získal celkem slušnou kořist ve zlatě a smaragdech. Daleko důležitější však byla samotná loď. Byla rychlá a ve skvělém stavu. Ale, přestože ji za čas zabavil, tak ji zase opustil, jelikož pro ni neměl posádku. Na Zlaté lani bylo tou dobou již jen osmdesát námořníků. Loď nakonec vydrancoval, poničil a nechal i s cestujícími svému osudu.
Pronásledování lodi s pokladem pokračovalo až k mysu San Francisco, když kolem poledne hlídka oznámila plachtu na obzoru. To byla dlouho hledaná loď. Drake věděl, že Ňuestra seňora je ozbrojená děly a nechtěl riskovat boj, proto se uchýlil ke lsti. Za záď své lodi naházel na lanech přivázané sudy naplněné vodou. Zlatá laň ta výrazně zpomalila a tvářila se jako přetížené obchodní plavidlo. Lest se zdařila. Kapitán San Juan de Anton velitel Ňuestry seňory, když spatřil neznámou pomalu plující loď, tak změnil kurz a zamířil k ní. Večer okolo deváté hodiny byly obě lodi bok po boku. Padl jeden jediný výstřel z děla a zadní stěžeň španělské lodi šel do vln. Angličané bleskově obsadili zmrzačenou loď. Kořist byla náramná. Jen zlato, stříbro a další cennosti byly odhadnuty na 320 000 tehdejších pesos, další zboží v hodnotě 400 000 pesos.
Nastal čas pomalu na návrat do Anglie. Jenže kudy? Všem bylo jasné, že zpět skrze Magellanovu úžinu plout nemůžou. Za prvé by s největší pravděpodobností neměli štěstí na počasí, a za druhé již z jihu mířily španělské válečné lodi s cílem Drakea dopadnout.
Angličané proto zamířili dále na sever, ke splnění jednoho tajného úkolu, který Drake dostal. Pokusit se najít Severozápadní průjezd a tamtudy se vrátit do Anglie. Zlatá laň proto zamířila na sever. I tato cesta byla nebezpečná. Jezdec se po břehu pohybuje rychleji než galeona naložená poklady. A tak již o přítomnosti této škodné ve španělském revíru vědělo celé západní pobřeží od Peru po Nové Španělsko (Mexiko). Drake proto musel plout poměrně daleko od pevniny, jelikož setkání s válečnými loděmi by dopadlo špatně.
Posádka Zlaté laně musela bojovat s nepříznivým větrem a posléze i chladem, jak postupovala víc a víc na sever. Nakonec se Drake rozhodl po týdnech namáhavé plavby spustit kotvy v oblasti dnešního San Francisca. Zdejší Indiáni Anglické námořníky přijali velice vlídně a tak zde znavení plavců zůstali celý měsíc, který využili k opravám své lodi. Drake dokonce tuto zemi zabral pro anglickou korunu a pojmenoval ji Nová Anglie. Na břehu zanechal bronzovou desku s touto zprávou (deska byla nalezena roku 1937).
Korzárovi bylo už jasné, že cesta severozápadním průlivem je nesmysl. Alespoň v tuto roční dobu nemělo smysl se pokoušet ji hledat. Proto k úlevě celé posádky se rozhodl pro plavbu ve stopách Magellanových a zamířit napříč Pacifikem k Molukám. V červenci 1579 nechal zvednout kotvy a Zlatá laň vyplula směrem na západ. Plavba trvala dva měsíce než se na obzoru objevil přístav Ternate, hlavní město Ostrovů koření. Drake zde zakotvil, aby doplnil zásoby. Místní vládce sultán Baabullah byl velice překvapen, že Angličané nechtějí nakoupit hřebíček a další Evropany požadované komodity, ale Drake jej pobavil tím, že na jeho loď se již nic nevejde, jelikož je plná španělského zlata a dalších cenností (přesto nakoupil pár tun koření, které bohužel stejně nedovezl, jelikož během plavby Indonésií pak Zlatá laň najela na útes a zbytečný náklad, včetně části výzbroje šel přes palubu, aby se lodi ulehčilo, mohla být z útesu stažena a opravena – pozn.red).
Po opravách lodi a doplnění zásob pokračovala anglická loď ve stopách poslední lodi z Magellanovy výpravy směrem do Evropy. 26. září 1580 se rozezněly zvony v přístavu Plymouth. Toho dne totiž Zlatá laň spustila kotvy a ukončila svou plavbu kolem světa. Oslavy návratu hrdinného korzára nebraly konce. Ovšem ne tak u dvora, kde Filipovi příznivci apelovali na královnu, aby se Drakea zřekla a distancovala se od něj. Proto trvalo půl roku, než Elisabeth I. Drakea přijala. Nad touto audiencí se vznáší veliký otazník. Kořist v té době byla již zdokumentovaná a uskladněná. Královna si již vzala svůj podíl. Přesto Drake s královnou na její pokyn strávil několik hodin o samotě, což nebylo zvykem. Dokonce ani jindy obvyklé stráže nesměly být přítomny. O čem spolu ti dva mluvili neexistují žádné záznamy. Ví se však, že Drake si z pokladu který dovezl směl kromě svého podílu vzít jakoukoliv věc. Což se také stalo a Drake si odnesl jeden předmět. Ani o jeho charakteru nejsou žádné záznamy. Jen že to měla být věc hodnotná spíše pro alchymisty, než pro kupce či mořeplavce. Také přišla na přetřes poprava Johna Doughtyho, kterou Drake naštěstí dokázal věrohodně vysvětlit. Podle jednoho z neoficiálních pramenů však Drake také podal královně znepokojivou zprávu o nálezu, který učinil. V první části našeho povídání jsme se zmínili, že Drake zajal u pobřeží severní Afriky několik španělských lodí. Ačkoliv kořist z těchto lodí nebyla veliká, přesto již zde začaly rozpory mezi Drakem a Daughtym, přestože byli původně přátelé. Rozpory vedly až k pokusu o Drakeuv život. Co bylo na palubě těchto lodí? Drake totiž měl část kořisti nechat právě v Zátoce splněných přání. Co to bylo, že to nechtěl přivézt do Anglie, vedlo to k smrtelnému nepřátelství dvou přátel a neuvedl to ani ve vyúčtování pro královnu? Bylo i tohle předmětem rozpravy královny s Drakem? Údajně ano. Říká se, že se jednalo co cosi nalezli Arabové, kterým to uloupili zase Španělé. Pro všechny to byl horký brambor, jelikož ta věc údajně pocházela z pekla. Co to bylo? Předmět který popíral Korán i Bibli? Nebo něco jiného? Drake měl tuto věc právě ukrýt v oné zátoce.
Pokud měl onen předmět takovou povahu, bylo nasnadě, proč o něm mluvil právě a jenom s královnou. Anglická královna již v té době byla hlavou Anglikánské církve a tudíž nejvyšší duchovní autorita na Britských ostrovech. Církve, ke které přináležel i Drake.
Celá výprava byla završena příchodem královny na palubu Zlaté laně, kde slavnostně povýšila Francise Drakea do šlechtického stavu. Zde si hosté všimli velmi důvěrného chování obou aktérů, dvou lidí sdílející nějaké tajemství.
Drake se chtěl pravděpodobně při další výpravě vrátit do Zátoky splněných přání, ale další vývoj událostí včetně včetně španělského útoku na Anglii, který byl odražen i jeho pomocí, mu v tom zabránil. Připravit takovou výpravu trvalo několik let. Ovšem o osm let později od Drakeova návratu zaútočila na Anglii španělská flotila v počtu 130 lodí s osmnácti tisíci vojáků. A to jen díky tomu, že Drake se svými záškodnickými akcemi docílil toho, když první španělskou invazní flotilu spálil v přístavu Cádiz, že tento úder přišel až v roce 1588. Nezdar této operace zlomil vaz španělské námořní a vojenské moci. Ačkoliv španělská hegemonie v Americe a na Evropském poli trvala ještě celé desetiletí, tak už nemělo nikdy sílu na to, aby si udrželo Španělské Nizozemí a zabránilo pronikání Anglie a Francie do Ameriky.
Co tedy vlastně Francis Drake nalezl na španělské lodi a co zamklo ústa na zámek a vyschlo náhle inkoust na psaní se dnes již zřejmě nedovíme, pokud se nenajdou nějaké soukromé zápisky některého z účastníků výpravy. Vše ostatní jsou jen nepodložené zprávy. Ale je fakt jedna věc. V okolí Zátoky splněných přání Francis Drake něco ukryl. Něco, co nechtěl dovést do Anglie. A to něco leží na 47°45´ jižní šířky.
(redakce)
foto: internet
