Mění se bankovní systém? A jakou roli v něm budou hrát i kryptoaktiva? 5/5 (20)

Nezařazené Události

Kryptoměna, Bitcoin… To jsou slova která slyšel či četl snad každý člověk. Někdo říká, že je to podvod, někdo zase budoucnost. Jisté je, že jednou dojde ke zrušení klasických peněz a nahradí je kredity. V podstatě elektronické peníze jako je třeba již zmiňovaný Bitcoin.
Co určuje hodnotu peněz? Svého času to byl materiál ze kterého byly vyrobeny. Drahý kov. Mince měla hodnotu onoho kusu zlata, či stříbra ze kterého byla vyražena. Později, když přišly bankovky, bylo zlato uloženo v bance. Vzpomeňme si na nápis na bankovkách ČSSR: Bankovky jsou kryty zlatem a ostatními aktivy Státní banky Československé. Dnes hodnotu peněz určuje slovo autority. Stát ručí za hodnotu měny. Politici. Ale to je už hodně podobné té kryptoměně, kde zase jiná autorita určuje za kolik je obchodovatelná. Když to hodně zjednodušíme, tak když se Bill Gates, Elon Musk a další slavní hoši ze Silickon Valley špatně vyspí a řeknou, že Bitcoin má hodnotu jednoho centu, bude se tak obchodovat. A druhý den si to rozmyslí a řeknou že má hodnotu milionu dolarů a tak to tedy bude. A všichni, co prodali Bitcoin za cent se půjdou zastřelit, jelikož dali pryč milion dolarů.
S klasickou měnou je to podobné. V podstatě se dá říci, že pokud od někoho něco kupujeme za peníze, podvádíme ho. My mu za věc, která má hodnotu materiálu, nápadu a práce dáváme papírek, na kterém je napsánu, že tu hodnotu (např.200 Kč) možná někdy někdo reálně zaplatí. Otázka je, jestli je hodnověrnější záruka zadluženého státu, nebo Elona Muska.
Celkový vývoj prostě tak či tak spěje k digitalizaci a to nejen peněz. Ostatně už dnes existuje většina peněz v podobě binárního kódu v počítačích bank. Zaměstnavatel pošle číslo bance a ta nám toto číslo připíše na účet. A my si buď vyndáme z bankomatu ony papírky s příslibem, nebo zase pošleme čísla na účty jiných a tím platíme nájem, energie atd.
Digitalizace financí jde ovšem ještě dál což umožnilo vznik i digitální akcie – Tokenu. A tak se vytváří prostředí digitalizace kapitálu.
„Naším cílem je vytvořit tokenizační bankovní ekosystému jako alternativu k něčemu, co už existuje. Budoucnost ekonomiky je na blockchainu,“ říká Petr Mück vedoucí právního oddělení společnosti XIXOIO která se tímto procesem zabývá. Co je to vlastně blockchain? Blockchain je v informatice speciální druh distribuované decentralizované databáze uchovávající neustále se rozšiřující počet záznamů, které jsou chráněny proti neoprávněnému zásahu jak z vnější strany, tak i ze strany samotných uzlů peer-to-peer sítě. Nejčastější aplikací technologie blockchainu je použití jako účetní kniha kryptoměn (např. bitcoinu), jež uchovává transakce provedené uživateli. Kombinace s kryptografií umožňuje zajistit anonymitu operací a zabránit neoprávněným transakcím.
„Blockchain je velice bezpečná věc, jelikož je decentralizovaná. Když budu mít účetní knihu jen já a udělám tam změnu, tak nikdo nepozná, jestli to je v pořádku, nebo podvod. Jenže u blockchainu to nejde. Blockchain dělá to, že všechny ty záznamy jsou na stovkách tisících výpočetních jednotek, které každý krok musí validovat. Kdyby na blockchainu fungoval třeba katastr nemovitostí, což je také nějaká kniha kde několik uzlů potvrzuje, že vlastníte danou nemovitost tak se nemůže stát, že vám tuto nemovitost někdo ukradne. Stejně tak může fungovat i finanční správa. Bylo by vidět kdo a jaké daně zaplatil a bylo by to naprosto transparentní,“ přidává Jiří Šefler marketingový koordinátor společnosti XIXOIO.
„Svět se posouvá do další epochy a ta se jmenuje doba digitální. To o čem se u nás ve státní správě mluví už dvacet let. Že budeme digitalizovat. A stalo se to, že v roce 2007 přišly datové schránky a nyní v roce 2021 je už bankovní identita. A my máme cíl posunout to ještě kus dál, to je vytvořit prostředí kde se právě mohou potkat ti, co chtějí investovat, s těmi co jejich investice potřebují a to celé v digitální rovině při zachování konzervativního fundamentu. Nejsme žádní „kryptopankáči“ co říkají, že musíme udělat něco nezávislého na státu. Ti nás berou jako odpadlíky. Cílem je zachovat pravidla proti praní špinavých peněz, identitu, a tak podobně,“ zdůrazňuje Petr Mück.
Dnes je financování projektů a podnikání poměrně složité, pokud nemáte vlastní prostředky.
„Představte si tři kluky z garáže, kteří vymysleli něco převratného. A v té garáži vyrobili i první prototyp. Jenže na komerční výrobu potřebují stroje, materiál, zázemí. A na to všechno potřebují peníze, které nemají. Tak jdou do banky. A banka chce vidět jejich firemní historii, účetní uzávěrky. Jenže oni to nemají. Takže nepořídí a nápad je de facto v trapu. Můžou mít veliké štěstí, že si jich všimne nějaký filantrop a zainvestuje. Jenže to by museli mít to veliké štěstí. Ovšem tomu se dá jít naproti a o tom je náš projekt. Docílit toho, aby se potkal ten kdo chce investovat do dobrých věcí s tím, kdo takovou investici potřebuje. Když by nakrásně těm klukům nějaká banka dala půjčku, tak okamžitě jsou v červených číslech. Dluží a musí splácet, ať vydělají, nebo ne. Pokud ale vstoupí do našeho systému, tak to tak není. Investoři skrze nakoupené tokeny mají podíl na zisku jejich firmy a ta je před bankami čistá, bez dluhů,“ pokračuje Petr Mück.
Platforma XIXOIO pro získání digitálního kapitálu navrhla vlastní proces – IPCO, což je vázání reálných hodnot firmy nebo projektu na token. IPCO platforma umožňuje vyhodnocení potenciálu projektů, kontrolu plnění cílů a stará se o automatické plnění závazků držitelům tokenů. Díky tomu vzniká nový trh, který vytváří oboustranně výhodné vztahy mezi těmi, co peníze vkládají a firmami, které prostředky využívají k růstu a inovacím.
„Na to, aby mohl IPCO proces fungovat v plně digitálním prostředí, budujeme blockchain bankovní ekosystém, který digitální transakce a kontrakty umožňuje,“ říká Jiří Šefler a dodává, že pro XIXOIO byl vyvinut Blockchain Genesis, který nepoužívá systém desetitisíců uzlů validace, ale používá systém autorit, to znamená důkaz autoritou který potvrzují validátoři, což jsou instituce a společnosti s vysokou reputací.
„Legislativa na tyto procesy je již na stole. Evropská komise říká, že rozeznává blockchain a kryptoaktiva jako další směr vývoje a že tento trend podporuje a že je nutno pro toto vytvořit pravidla jelikož kdo poskytuje služby s virtuálním aktivem, musí splňovat jisté náležitosti, aby se koncový zákazník nepotkal s loupežníky,“ přidává Petr Mück.
A jak to vlastně celé funguje?
„První fáze spočívá v tom, že firma, která splnila vstupní požadavky pro IPCO vytvoří projekt. Nadefinuje všechny potřebné parametry pro IPCO jako typ tokenu, jeho indexaci, milníky a datové vstupy, na základě kterých bude systém umožňovat vyhodnocení zdraví projektu. Rating Providers XIXOIO ekosystému vyhodnotí realizovatelnost záměru a pokud projekt bude schválen, vystaví tokeny pro první fázi a uvolní je k prodeji. Když se vybere částka potřebná na první fázi projektu, může firma začít s realizací. Pak přichází fáze druhá a to že firma začíná s realizací prvního milníku projektu. Nad daty, které firma odesílá do IPCO platformy probíhají výpočty. Ty sledují, jak firma plní svoje cíle a podle toho udělují rating jejímu tokenu. Tokeny pro další milníky se dále prodávají a vybrané prostředky jsou firmě uvolněny, až když úspěšně dokončí předchozí milník. Ve třetí fázi je projekt dokončen. Tokeny se přesouvají na burzu, kde jsou veřejně obchodovány a smart kontrakty se starají o automatické plnění na základě parametrů tokenů.
Samozřejmě, že nelze do tohoto systému pustit úplně každého. Jak investor, tak i firma cílící na investici musí splňoval definované náležitosti, abychom se vyhnuli právě těm loupežníkům,“ říká na závěr Jiří Šefl.
Celý projekt vzbuzuje emoce. Ale která novota nevzbuzovala. Zastánci starých metod poukazují na neprozkoumanost těchto cest, nebo dokonce mluví i o podvodu. Nelze se divit. Bylo to tak vždy. Když se bratři Polové (otec a strýc benátského cestovatele Marca Pola) vrátili z Číny, přivezli benátským kupcům nejen spoustu obchodních příležitostí, ale i jednu novinku – bankovky. Jeden z kupců výsměšně bankovku spálil s tím, že zlatá mince je nepřekonatelná, jelikož nejde zničit a že tenhle papír je podvod, který se nikdy nebude používat. Čím platíme dnes? Zlatými mincemi nebo bankovkami? Projekt XIXOIO je něco podobného. Je to další krok někam. Každopádně, ať si kdokoliv myslí cokoliv, tak nebude ta snadné někoho obrat o peníze jako je to snadné dnes. Vždyť dnes stačí jeden pokyn bance a ta udělá CVAK. A nemáte ani korunu, jelikož je váš účet zablokovaný. A také banky a další finanční instituce se musí začít vážně zaobírat myšlenkou výměny analogových systémů za ty moderní, například blockchainové. Kdyby to totiž neudělaly, neinovovaly, zaostanou za trendy a následně se mohou začít obávat o své zisky a pravděpodobný odliv klientů. A možná i to je důvod, proč se ozývá křik hlavně z těchto institucí.
(redakce)
foto: Miroslav Neumaier – Pallas press

Ohodnoťte, prosím, tento článek

1 thought on “Mění se bankovní systém? A jakou roli v něm budou hrát i kryptoaktiva?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *