Více než 300 let trvalo, než se povedlo rozluštit dopis od ďábla. A byl skutečně od ďábla? 5/5 (10)

Duchovno a mystika Události

Posedlost démonickou bytostí patří mezi nejděsivější pověsti, které lidstvo traduje. Démon ovládne lidské tělo a demonstruje svou moc. Drobná dívka, do té doby slušná a tichá náhle je velmi vulgární, mluví mužským hlasem a často i v neznámém jazyce. Ano, posedlé bývají často takoví lidé, jelikož zde je ten kontrast výraznější než u testosteronem nabitého svalnatce. Tam by si toho leckdo třeba nemusel ani všimnout.
„O posedlosti jsem zde již několikrát mluvil ačkoliv celkem nerad. Jedná se totiž o velmi viditelnou demonstraci zla, což bývá velmi děsivé. Nevím, proč k takovým věcem dochází, ale moje teorie je, že se skutečně jedná jen o demonstraci síly a moci ze strany temných sil. Démon si před obecenstvem s takovým tělem dělá co chce, popírá fyzikální zákony, jelikož těla levitují, mají nadlidskou sílu, dochází k telekinezi a dalším jevům. Což samozřejmě popírá projevy duševních onemocnění, za které bývají často posednutí vydávána,“ říká mystik a psycholog Jindřich Kuneš.
Historie i současnost popsala mnoho takových případů a proto i dnes existují exorcisté. Pokud se nejedná o nějakého samouka a šarlatána, tak předpokladem je, že jde o lidi se vzděláním v oblasti psychiatrie, nebo psychologie. Právě aby dokázali rozeznat posednutí od duševní choroby, nebo pokusu o nemístný žert.
Ale vraťme se k oněm skutečným posednutím. Jednou z dobře zdokumentovaných událostí na tomto poli je případ jeptišky Marie Crocifissie della Concezione. Tato bohabojná sestra řádu Benediktýnů vstoupila 7. října 1660 do kláštera v Palma di Montechiaro kde přijala jméno Marie Crocifissa della Concezione. K tomuto kroku ji zřejmě dotlačila rodina, jelikož dívka byla sestrou kardinála Giuseppe Maria Tomasiho. Sestra Marie byla velmi zbožná a její příkladnost ohromila i církevní úřady. Biskup Ignacio D´ Amico dokonce vyslal jezuity, aby zprávy o této jeptišce ověřili. Její martýrium začalo roku 1672. Tehdy se jí údajně zjevila Panna Marie a sdělila jí:
„Kříž bude tvou věčnou klauzurou.“
Od té doby byla často nemocná a docházelo u ní k exatickým stavům, kdy vykazovala známky posednutí. Když měla přistoupit k oltáři při mši svaté, křičela, omdlévala. Ve světlejších chvilkách všem říkala, že v jejím nitru zuří boj, jelikož ďábel chce aby sloužila jemu a ne Bohu. Varovala své řádové sestry sama před sebou, že je posedlá démonem a tím pádem nositelkou zla.
Dnešní odborníci se shodují na tom, že trpěla schizofrenií či jinou obdobnou duševní nemocí. Jak si ale vysvětlit věci, které se okolo ní děly? Samozřejmě že zprávy o posedlé jeptišce se nesměly dostat za zdi kláštera. Autorita církve by byla podlomena, jelikož by bylo jasné, že před ďáblem a jeho mocí nechrání ani svaté zdi klášterů a kostelů. Lidé by pak mohli začít pochybovat i o moci Boží, jelikož řádové sestry a bratři byly právě jemu zasvěceni. Přesto nad nimi mohl ďábel získat moc.
„Nelze se často divit. Organizovaní křesťané pod vlivem psychopata dokázali napáchat taková zvěrstva, že nad nimi zůstává rozum stát. Není to podstatou víry v Krista, ale zneužití víry jako ideologie. Navíc když je podpořena nějakou autoritou. A takovou je i Bible. O ní bychom mohli mluvit týdny. Takže jen ve zkratce: Starý Zákon je příručkou pro krutovládu a kdybychom dnes žili podle jeho přikázání a doporučení, tak tu stále máme otrokářství, soudnictví jak za Rudých Khmerů, popravy na ulicích pro výstrahu. Nový Zákon? Evangelia podle Marka. Matouše, Lukáše a Jana. Všimněme se slovíčka podle. Nejsou to zprávy očitých svědků. Jsou to jen přepisy které vznikly desítky let po Kristu. A kdo je psal? Jací to byli lidé? Jaký byl jejich morální profil? Nepozměnili tam něco, co se jim třeba nelíbilo? Co jim přišlo pohoršující? Nebyli papežštější než papež? Třeba. A co další překlady po další stovky let? Církevní koncily prelátů opojených svou mocí? Lidé nebyli jiní než dnes. Monoteismus v abrahámovském pojetí je manuálem pro totalitní ideologie. Co tam tihle změnili?
Mluvit o svatých zdech je výsměch. Často se jednalo o místa, kde vládla despocie, krutost. A to jsou místa, která temnotu přitahují jako magnet. Zjevení oné Panny Marie totiž nemuselo být zjevení Bohorodičky. Jsou dokonce křesťanské směry, které před takovým zjevením varují, jakožto před maskou ďábla. Potíže sestry Marie nastaly po tomto duchovním prožitku,“ komentuje pan Jindřich.
Vyvrcholením událostí kolem zmiňované jeptišky bylo sepsáním dopisu od ďábla.
Podle dochovaných zpráv se jednoho rána roku 1676 probudila a zjistila, že je velmi ušpiněná inkoustem. Nevzpomínala si na předchozí noc, že by snad něco psala. Její zděšení však dostoupilo vrcholu, když zjistila, že okolo ní leží několik lejster popsaných slovy a znaky, kterým ani sama nerozuměla. Bezpečně však poznala svůj rukopis, takže je jisté, že archy popsala skutečně ona. Bohužel se do dnes zachoval jen jeden. Nebo bohudík?
Více než 300 let si určení lidé lámali hlavu, co se v dopise píše. Byl složen z mnoha druhů písma celého světa. Donedávna si kryptoanalytici zabývající se luštěním dopisu mysleli, že se jedná skutečně o výplod chorého mozku a text je napsán jazykem, který si sestra Marie sama vymyslela. Odborníci vycházeli z toho, že byla velmi vzdělaná v oblasti cizích jazyků a že uměla plně řecky, latinsky, hebrejsky, aramejsky a arabsky. Znala též písma různých civilizací včetně run starých Germánů. Až teprve nedávno se podařilo pomocí na dark webu opatřeného dekódovacího softwaru, který používají jen tajné služby, rozkódovat záhadný text. Ďábel ve svém vzkazu lidem skrze sestru Marii říká:
„Bůh a svatá trojice je dílem člověka a tento systém je jen přítěží pro lidstvo. Bůh člověka nezachrání, ale řeka Styx je jistota.“
Co je tím myšleno? Řekou Styx je chápána hranice mezi světem živých a světem mrtvých. Mluví se o ní v řeckých bájích, kdy přes tuto řeku duše mrtvých převážel převozník Charon. Ale zbytek?
„Je to opravdu velmi děsivá zpráva. Pokud by se zachoval zbytek, možná by to přepsalo i známou historii. Ale zkusme nejprve si objasnit autenticitu textu. Odborníci poukazují na vzdělanost sestry Marie. Taková jazyková vybavenost, včetně studia písma různých civilizací je záležitost mnohaletého univerzitního studia. Marie Crocifissa della Concezione byla ženou z urozené rodiny, ale takové vzdělání bylo prostě ženám odepřeno. I tak vysoce postaveným. Evropská společnost byla v té době díky vládě Církve silně patriachální. Žena měla své důležité místo v rodině, ale jako matka. Univerzity byly de facto církevní instituce a přítomnost studentky byla nemyslitelná. Ještě Marie Sklodowská měla potíže při studiu vycházející z předsudků. A to byl konec 19. století.
Je tedy velmi nepravděpodobné, že by sestra Marie uměla tyto jazyky. Latinsky ano. Ale ty další? Písma jakbysmet. Navíc u dávné runy? Písmo, které bylo považováno za stvořené ďáblem, a které v té době znali už jen alchymisté, okultisté a mágové? Že by žena z křesťanské rodiny s tak silnou vazbou na katolickou církev dostala možnost toto všechno studovat? Vzdělávala se na evropských univerzitách od kacířské Skandinávie po Itálii? Ale no tak. Ovšem pro materialistické vysvětlení onoho textu jsou tito odborníci ochotni připustit i zjevnější nesmysly. Lidé, kteří neznají souvislosti a jejich jediný náhled na dějiny je školní dějepis to zbaští.
Dopis by napsán směsicí písmen různých abeced, směsicí slov různých jazyků. Tak, aby to dávalo smysl. A 300 let si s tím nikdo nedokázal poradit. Ta schizofrenička byla génius. A nebo nebyla a pak je to dílo skutečně nějaké duchovní bytosti. Zatím si netroufnu říct jaké, jelikož jako ďábel bylo vnímáno vše, co nezapadalo do Bible a náboženského vidění světa. Také vycházejme z toho, že máme jen část vzkazu. Zbytek je zničen.
Abychom zkusili pochopit o čem se tam zřejmě psalo, vysvětleme si jeden pojem z esoteriky a to je Égregor.
Obecně by se dalo říct že se jedná astrální útvar, který je vytvořen skupinovou představou – imaginací. Tvůrci si to ani neuvědomovali. Nejedná se čistě o personu. Égregora stvoří jakýkoliv dostatečně početný dav. Stačí mít víru v danou ideu jak náboženskou, tak i politickou. Tato stvořená bytost – Égregor- je tedy astrální reprezentace kolektivní mysli a stává se silnou astrální bytostí. Absorbuje to, s čím ho lidé tvoří a také co mu pak dávají. Má svou inteligenci, proto je možno s ním komunikovat a to smysluplně. Čím je silnější, tím je aktivnější. Každý jedinec, který vyznává danou ideu se spojen s tímto Égregorem a toto spojení je vzájemné. Égregor vyžaduje víru, modlitby, obřady, činy. To vše totiž uvolňuje energii z člověka a směřuje ji k němu. To jej udržuje při životě. Věřící posiluje svého „boha“ a tento „bůh“ zase věřícího. Tak vznikají i fanatici. Církev pracuje celou dobu s Égregorem. Vyžaduje obřady, kněží jsou prostředníky komunikace.
Pokud považujete Égregora za Boha, tak vše, co je jinak je od ďábla.
Moderní satanisté, tedy skuteční, ne ti co si na to hrají v domnění, že satanisty jsou, rovněž říkají, že Bůh, jak jej lidé chápou je stvořen lidmi. Že je Égregorem. A velmi silným. Vždyť jej vyznávají tři miliardy křesťanů, muslimů a judaistů. Každý po svém. Égregor ví, že ti, co jej nepodporují jsou nebezpeční. Mohou ostatní odvést a tak jej oslabit. To by vysvětlovalo i nenávist k jinakosti.
Skutečný Bůh nic takového nepotřebuje. Nepotřebuje okázalé obřady, naučené modlitby a skutky. To jej odlišuje od falešného boha, co si lidé jen stvořili k obrazu svému. A to je důvod, proč odmítám svaté texty. Kdo je psal? Bůh? Nebo Égregor pomocí svých lidí?
A teď se dostáváme k onomu dopisu. Co tam je napsáno? Dopis upozorňuje na falešného Boha, který je konstrukt lidské mysli. Na náboženský systém, který nikomu nepomáhá a je přítěží. Že jediná jistota je smrt. Co bylo v těch dalších listech nevíme. Navíc zpráva působí zmateně. Dá se to vysvětlit i tím, že duchovní bytosti komunikují v obrazech a ne ve slovech. To je jen jejich láska k nám, že nám, nechápavým tlumočí svá poselství do slov. Ale i tak jich pochytíme jen málo. Proto často nerozumíme.
V představě někoho, jehož duše je ovládána Égregorem, je takové poselství ďábelské. Ale je to tak skutečně?
Podotknu ještě jednu věc. Už pohanští kněží věděli, že Bůh je jen jeden, ale projevuje se různě. Bůh nepotřebuje prostředníky. Komunikuje napřímo. Pocity, obrazy, znameními, skutky. Vždyť i myšlenka se skládá z obrazu a ne ze slov. A myšlenku pošleme Bohu, pokud mu ji skutečně posíláme. Pokud se Bůh někde nějak prezentoval, tak za ním přišel v přijatelné podobě. Cílem bylo uklidnit a ne vyděsit.
Ono zjevení Panny Marie této jeptišce mohla být návštěva skutečného Boha. Sestra Marie začala být senzitivní, ale nechápala. Třeba právě proto si myslela, že je napadena ďáblem. Ale to je jen moje teorie.“
Pokud má pan Jindřich pravdu, je to na pováženou. Jak si ale vysvětlit, že sestra Marie dostávala záchvaty, když se blížila k oltáři? Jedno vysvětlení by bylo. Égregor, který byl v klášterech díky ideově jednotné komunitě silně přítomen v sestře Marii vycítil nebezpečí. Vždyť nesla odhalení jeho lži. Tak se jí mohl pokoušet eliminovat. Stigma, které by jako posedlá ďáblem získala, by znamenalo vyloučení z komunity a ze společnosti. Kdo by ji pak poslouchal?
Myšlenka, že lidé se odvrátili od skutečného Boha a místo něj si vytvořili, nebo jim spíše vytvořen „Bůh“ náhradní je velmi zajímavá. Budeme se tímto tématem zabývat v příštím příspěvku.

(redakce)
foto: Archiv autora

Ohodnoťte, prosím, tento článek

2 thoughts on “Více než 300 let trvalo, než se povedlo rozluštit dopis od ďábla. A byl skutečně od ďábla?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *