Moderní technologie nám velmi usnadnily život. Máme kalkulačky, které za nás počítají, máme počítače, které řídí tok informací, dopravu, provoz elektráren, chod průmyslu, prostě všechno. Inu, počítač má doma téměř každý, jelikož je to kromě mobilního telefonu nejdůležitější komunikační nástroj. Má to ovšem svou stinnou stránku. Technologie nám ulehčily život, ale zároveň nás dovedly k totální závislosti na nich. Kolik lidí dnes umí počítat na papíře, či z hlavy? Kolik lidí dnes umí navigovat bez GPS?
Současná politická situace v Evropě, ať už je to válka na Ukrajině, či plán EU na greendeal, může znamenat velký energetický problém. Všechny naše technologie jsou navázány na elektrickou energii. Pokud jí bude nedostatek, hrozí její výpadky tzv. blackout. Nemáme na mysli lokální přerušení dodávky energie. To není blackout. Mluvíme o několikadenních výpadcích na velkém území. Z USA známe občasné výpadky. Jsou často způsobené buď tornády, nebo (vzácněji) i vnějšími vlivy. Například sluneční aktivitou. V těchto případech bylo bez proudu několik států a třeba i část Kanady.
Nutno si uvědomit, že v případě blackoutu nebude fungovat nic. Nepůjde televize, nebude svítit světlo, nepoteče voda z vodovodu, nebude odčerpáván odpad z kanalizace, takže se v toaletách začnou hromadit výkaly, ulice se ponoří do tmy. Z bankomatu nebude možno si vybrat peníze, nebude možno si nakoupit potraviny. Naštěstí například nemocnice mají záložní zdroje v podobě agregátů, je ovšem otázka kolik mají paliva.
Není cílem tohoto článku rozebírat příčiny blackoutu. Spíše se pojďme podívat na to, jak přežít takovou událost.
Stát má celou řadu nástrojů, pomocí kterých je možné mimořádným událostem v energetice předcházet, či je přímo řešit. Jedná se o nástroje, které vycházejí především z legislativních úprav, jako např. vyhlášení předcházení stavu nouze a vyhlášení stavu nouze v energetice. Tyto stavy může provozovatel přenosové soustavy vyhlásit na celém území. Na vyhlášení těchto stavu přímo navazují provozní opatření v přenosové soustavě, která vychází z celé řady klíčových plánů (frekvenční, regulační, omezovací, vypínací).
V případě, že by taková mimořádná událost ve značném rozsahu ohrožovala životy, zdraví, majetek a životního prostředí, může být vyhlášen některý z krizových stavů. V této souvislosti mohou být přijímána orgány státní správy tzv. krizová opatření, která spočívají např. V omezení pohybu a pobytu osob na vymezeném území, práva pokojně se shromažďovat apod. Může být nařízena např. evakuace osob, pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc. Dále jsou přijímána opatření nouzového přežití obyvatelstva, které zahrnují např:
Zásobování základními potravinami,
zásobování pitnou vodou,
základní služby obyvatelstvu,
dodávky energií,
organizování humanitární pomoci.
Otázka je, nakolik je toto proveditelné. Každý bojový a krizový plán totiž nepočítá s jedním faktorem a tím je člověk. Člověk se totiž chová naprosto nepředvídatelně. Řada bezpečnostních expertů se shoduje na tom, že rabování může nastat již druhý den po výpadku. Je to celkem logické, jelikož jsme zvyklí, že obchody jsou otevřené každý den, takže si můžeme jít nakoupit takřka kdykoliv. To ale v tomto případě nepůjde. Dále je také otázka nakolik bude fungovat ono deklarované zásobování, když elektrická energie nebude k dispozici na území nejen České republiky, ale i v okolních zemích. Pokud nastane rabování a vypukne násilí v ulicích, nebude takové zásobování možné. Nehledě na to, že pod tíhou takových událostí se mohou začít rozpadat státní struktury. Záleží na tom, jak dlouho bude výpadek trvat.
Jak se připravit? Jak přežít třeba týden bez proudu? Jedině zásobami a alternativní možností výroby energie.
Vhodné je mít zásobu vody na týden. Ať už vodu balenou, nebo několik kanystrů vody, kterou si natočíme z vodovodu. Také trvanlivé potraviny na stejnou dobu. To znamená, že když jdeme na nákup, tak udělat nákup na delší období a ne na jeden den.
Dále je vhodné mít doma alternativní způsob osvětlení, ať už jsou to svíce, nebo olejová lampa. To ale znamená mít doma i potřebné palivo pro takovou lampu. Lampový olej, nebo petrolej.
Kdo má doma ještě klasická kamna na uhlí, či dřevo, má zajištěné vytápění a i ohřev potravin. Lidé v panelácích mají problém, jelikož tam nic takového není. Pro ohřev potravin se dají použít například lihové, či plynové vařiče. Ovšem opět je zde potřeba takové zařízení mít a také mít k němu potřebnou náplň.
Pokud k takové situaci dojde, nevycházejte z domů, jelikož ulice budou ovládnuty gangy lůzy, které si potřebné zdroje budou zajišťovat násilím a vyčkejte nastolení pořádku státními složkami.
Další potřebná věc je mít doma radiopřijímač na baterie. Bude to nejspíš jediný zdroj informací co se děje a jaké jsou vyhlídky.
V dalším článku si povíme o tom, jak rozdělat oheň alternativním způsobem, pokud budeme nějakou událostí donuceni opustit svůj domov.
(redakce)
foto: Miroslav Neumaier – Pallas press
