fotogalerie:https://youtu.be/FuW-AOJ3UWQ
Moře má pro člověka zvláštní kouzlo. Vždy symbolizovalo dálky, tajemství a svobodu. Otázky typu co je tam za obzorem, nebo kam až se dá doplout, vábily a dodnes vábí mnohé cestovatele. My, co moře nemáme, tak jsme si tyto odpovědi hledali v dobrodružných románech.
Ale přece. Dnešní možnosti nám dovolují si k moři dojet. A nemusí to být hned letadlem do Karibiku. My jsme se rozhodli podívat do Polska na pobřeží Baltu. Baltské moře je našimi turisty opomíjené. Ano, není tam tak teplo jako na Jadranu, ale zase tu není tolik lidí a i ceny jsou tu poněkud příznivější věčně prázdné české peněžence.
Cílem naší cesty bylo městečko Świnoujście. Česky je to Ústí nad Svinou. Městem prochází průliv Svina, který spojuje Štětínský záliv s Baltským mořem. Samotné město je velké asi jako Teplice v Čechách. Obě tato města mají podobný počet obyvatel a obě jsou lázeňská. Tím ale podobnost končí, jelikož Ústí nad Svinou je město čisté, bez odpadků a psích výkalů na ulicích, čímž se zase vyznačují Teplice.
Świnoujście je známé a respektované letovisko již od roku 1824. Mírné klima, široká, bílá pláž a pryskyřičné borové lesy zde vytvářejí mimořádně dobré podmínky pro relaxaci a léčbu mnoha nemocí. Kromě vzduchu nasyceného jódem nabízí Świnoujście širokou škálu léčebných procedur jako jsou masáže, koupele, gymnastika a další. Toto je příznivé především pro onemocnění kloubů, kůže, dýchacích cest, revma a onemocnění štítné žlázy.
Město se nachází na několika ostrovech a je velmi blízko německo – polských hranic. Pro cestu jsme zvolili vlak. Vyjde to podstatně levněji než autobusem a velmi podstatně levněji než autem. Jestliže se rozhodnete pro tento způsob cestování je ideální spojení Praha – Berlin – Szczecin – Świnoujście. Pokud jde o jízdenky, nedoporučujeme si koupit u ČD mezinárodní jízdenku až do místa určení. Je několikanásobně dražší, než když si koupíte jízdenky v přestupních stanicích. Ale to je už každého volba.
Do Świnoujście jsme dorazili odpoledne. Z nádraží do města návštěvníky převáží pravidelně jezdící trajekt. Bylo pro nás překvapením, že je zdarma, jelikož je provozovaný městem pro lidi. Věc v Česku nevídaná. Na palubě této lodi na člověka dýchne ta blízkost moře. Nejen že okolo krouží desítky racků, jejich charakteristický pokřik je nezbytným koloritem přístavu, ale jsou tu již lodě. A ne zrovna malé rybářské bárky. Kromě velkých trajektů Unit line zde můžeme spatřit defilé lodí polského válečného námořnictva, jelikož trajekt proplouvá kolem námořní základny.
Po vystoupení z trajektu jsme byli v opravdovém Świnoujście. Najdeme zde vše co člověk potřebuje k životu. Od prodejen potravin po luxusní butiky jejichž značky známe i z Česka.
Město samotné je velice pěkně řešené. Asi nás hodně překvapí centrální park. Ano střed města je zalesněný, plný zajímavostí a míst k odpočinku a relaxu, pokud nás už unaví moře. Pokud jde o samotné město, tak ulice jsou zde rovné a přehledné, takže není moc možností zabloudit. Díky tomu jsme nalezli i náš penzion Villa Mery, který můžeme vřele doporučit.
Villa Merry Spa&Wellness se nachází na ulici Stefana Źieromskiego, jen pár kroků od promenády a cca 200 metrů od pláže. S ubytováním jsme byli velice spokojení a to jak kvalitou, tak cenově. Pokoj byl čistý, měl vlastní sociální zařízení, televizi a ledničku. Personál penzionu byl velmi slušný a ochotný.
Ulice Stefana Źieromskiego sousedí přímo s promenádou, na které nalezneme spoustu stánků s drobnostmi a suvenýry, pochutinkami a také restaurace a bary. My jsme si vybrali rybí restauraci Zlotá rybka, ale to není nijak směrodatné. Přišli jsme tam, chutnalo nám, ceny jako u nás a domluvili jsme se česky. Což je na Polsku velké plus. Rozumíme si, když na sebe mluvíme pomalu. Kdo umí navíc třeba slovensky, tak má výhodu, jelikož slovenštině je polština ještě podobnější.
Samotná promenáda je krásné místo s fontánkami, lavičkami a šuměním moře a borovic. Nakonec z ní je jen pár kroků na pláž. Zde už uvidíme tu ohromnou masu temně modrozelené vody, jak nekonečnými vlnami omývá břehy a vynáší poklady ze svých hlubin. Nad hlavami nám kroužily hejna racků a to nejen mořských, ale hlavně těch našich, chechtavých. Už víme, kam se všichni z Čech ztratili. Racek chechtavý se odstěhoval k moři. Prý je tu lépe.
Asi není v tu chvíli od věci si kleknout na kolena v úžasu a pokoře nad velkolepostí Přírody a Země, protože moře je stejně jako živý oheň nejlepší televize na světě. I my tak učinili, jelikož to tak má být.
Co bychom řekli na závěr? Doporučujeme toto místo navštívit. Domluvíte se tu i bez znalosti cizích jazyků, můžete platit jak zlotými tak i Eurem a ceny nejsou zas tak našponované, aby nebyly únosné. Jsou jako u nás. Lidé jsou tu milí a o své město se starají. Tak, pokud se někdo rozhodne navštívit toto místo, je vhodné se zde chovat s náležitou úctou jeden k druhému, bez arogance a hlavně po sobě nenechávat papírky, či jiný nepořádek. Více ve fotogalerii.
(redakce)
foto: Miroslav Neumaier – Pallas press
