Runový futhark – runa Fehu 5/5 (5)

Duchovno a mystika Události

(Dar každý hledá dar – cit.Runatál)
Runový futhark je sledem dávajících a beroucích run. Vzniká tak rovnováha v runovem kruhu. Aktivita jedné runy, je následující runou tlumena, aby nedošlo k výchylkám v energetickém poli celého runového kruhu. Dnes si povíme o první runě tohoto navýsost dokonalého systému. Je to runa tvořivá, dávající a pozitivní. Jmenuje se Fehu a její tvar je na úvodním obrázku. Runou Fehu začíná první Aettir který je zasvěcen bohům Frey a Freya.
Runa Fehu je spojena s tvořivou sílou zrození. Znamená bohatství, ovšem nikoliv zlato a kamení. To je mrtvé, pasivní bohatství. Fehu znamená úrodu, mladá hospodářská zvířata, nový život. Vše, co člověk ke svému životu skutečně potřebuje. Runa Fehu znamená hojnost, duchovní a také materiální bohatství. Ovšem nikoliv chamtivost. Ve všem musí být rovnováha.
V duchovní rovině, pokud budeme s runou Fehu rozjímat, se nám mohou otevřít brány ke skutečnému bohatství – hojnosti vědění.
Fehu má spojitost s ohněm. Je to zcela logické, jelikož oheň je pulsující život. Oheň je teplo, světlo, růst. Slunce je oheň. Oheň v duchovním pojetí dává život, zahání temnotu a s ní přicházející smrt a zmar. Oheň je v protikladu k vodě, která je chladná, temná. Voda je zase smrt a zmar. Stagnace a hniloba. Vše se doplňuje a zároveň usměrňuje. Přílišná síla ohně je zničující. Jeho dynamika, když se utrhne ze řetězu způsobuje rychlou přeměnu, kterou chápeme jako zničení. Například požár.
Máme-li v sobě příliš síly ohně, jsme nervózní a roztěkaní. Naše fyzično nám totiž neumožňuje tak rychlý pohyb a tvořivost, jakou nám vnitřní oheň může dát. Takže pokud to s meditací runy Fehu přeženeme, dojdeme do této fáze.
Runa Fehu znamená bohatství a dynamiku. Abychom získali něco nového a hodnotného, měli bychom se zbavit toho starého. Ale ne tak, že to prostě vyhodíme. To je projev neúcty k darům, které jsem získali. A že dar je vše co máme, tak na to se můžeme spolehnout. I když jsme si to koupili za peníze, které jsme vydělali. Dnes si myslíme, že je to čistě naše zásluha. Ale není tomu tak. Vše je spojeno se vším. Vesmír je dokonalý stroj jehož součástka je i ten poslední atom. A jeho existence je navázaná na jiné součástky. Stejně tak my. Naše snažení by mělo být nasměrováno ku prospěchu nejen našemu, ale i okolí. Pokud něco tvoříme, tak pro radost nejen naši. Když vyděláváme peníze, je to na základě toho, co nám dali bohové do vínku, s jakými nám umožnili se setkat lidmi. Pokud pracujeme pro celek, daří se nám. Pokud jen pro sebe, je to počátek disharmonie a ta jednou skončí. Ano, i disharmonie má svou počáteční dynamiku. Takže se nám může zdát, že i sobec má úspěch. Na začátku ano. A později? Dnes se hodně razí pojem seberealizace. Ano ale… Vše má své limity. Tam kde není cílem prospěch nejen náš, ale i celku, úspěch obvykle končí. Ale není to trest. Je to škola. Je to napomenutí, že tudy cesta nevede, pokud do toho nezapojíme temnou sílu. Smlouva s ďáblem je velmi starou záležitostí. Ale i ta mí svůj konec a velice neblahý.
Pokud tedy jsme bohům vděční za dary, které nám dali a využíváme je ku prospěchu nejen nás, ale i ostatních, žijeme v souladu a vše je v pořádku. Řekli jsme si, že abychom získali něco nového, měli bychom se zbavit toho starého. Každý z nás vlastní věci, které již nepotřebuje. Darujme je lidem, které máme rádi, nebo prostě jen tak někomu o kom víme, že by je mohl potřebovat. Navíc je můžeme požehnat, aby novému majiteli přinesly štěstí a bohatství. Stačí když s tímto přáním na krabici, nebo balík namalujeme zlatou barvou runu Fehu. A přitom ji vyslovíme.
Runy se dají nejen meditovat, ale i cvičit. Říká se tomu runa-jóga, nebo také Stadha. Runa Fehu se cvičí velmi dobře. Její pózování je jednoduché a její účinek cítíme takřka okamžitě, Ideální místo je někde v přírodě. Louka, na okraji lesa, ideálně když jsou tam i skalky a voda. Přítomnost vody lehce brzdí sílu ohně a my tak můžeme meditaci i cvičení lépe prožít. Nejprve si takové místo najděme a nechme se vést intuicí. Poprosme bohy, nebo i samotnou runu Fehu o pomoc a dejme tomu s důvěrou volný průběh. Ono se něco stane.
Až budeme na místě, tak pozdravme květiny, zemi i stromy. Nezdravíme věci, ale živé bytosti, které nám mohou být velmi nápomocny. Už naši dávní předkové věděli, že stromy, květiny a vše okolo nás má svou duchovní podstatu. My jsme si tyto duchovní bytosti umístili do pohádek, ale pro naše pra…pra…pra babičky a dědečky to byla naprostá realita života, kterou ctili protože věděli. A také se jim dařilo vše rozvíjet. Ctili Otce svého (Boha, či bohy) a Matku svou (Zemi).
Až pozdravíme, tak si sedněme, zavřeme oči a vnímejme své okolí. Šumění větru, bublání vody, zpěv ptáků. Dotkněme se rukama země a vnímejme ji. Snažme se nenásilně oprostit od spěchu a negativních myšlenek. To, že musíme nakoupit, nebo doma něco udělat nám neuteče. Práce není zajíc. Takto se vnitřně uklidníme. Potom si stoupněme čelem ke slunci, zavřeme oči a zvedněme ruce do pozice, abychom tak symbolizovali runu Fehu F…. Při tomto aktu vyslovme nahlas její jméno – Fééhúúú. A to několikrát po sobě. Vnímejme změny a pocity, které cítíme. Nesnažme se něco ovlivňovat, spíše se chovejme jako pozorovatel. Dělejme to tak dlouho, dokud se budeme cítit v pohodě. Až nás to přestane bavit, či se budeme cítit naplnění, poděkujme okolí a bohům. Pak můžeme jít domů. Toto cvičení můžeme několikrát opakovat, dokud se nebudeme skutečně cítit naplnění energií. Ale nenutmě si to. Dar se nedá vynucovat. Až se bude cítit plní síly, můžeme žehnat daru, který sami dáváme. A to je jeden z aktů lásky. Dar každý hledá dar. Když něco dáme, také něco dostaneme.
(redakce)
foto: Miroslav Neumaier – Pallas press

Ohodnoťte, prosím, tento článek

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *