Píše se 5. června Anno Domini 1617. V zemích koruny České, Rakousku a Uhrách vládne bratr zesnulého císaře Rudolfa II Matyáš Habsburský. Po svém bratru zdědil říši poněkud rozhádanou a za humny Turky. V Čechách to teď vře. Šlechta i města stojí proti sobě jelikož jedni jsou katolíci se svou inkvizicí a druzí jsou protestanti. Ti první chtějí ty druhé přinutit se zříci Husova, nebo Lutherova učení a přijmout svrchovanost papeže. Koktejl naprosto vražedný.
Ve své přirozené moudrosti se tento letitý spor trvající už od husitských válek pokusil rozetnout císař Rudolf II, když vydal 9. července 1609 svůj Majestát, čímž potvrdil slib svého otce Maxmiliána II. Majestát byla listina zaručující náboženskou svobodu v Českém království a zároveň potvrzovala Českou konfesi.
My Rudolf Druhý činíme tímto listem:
aby jak stav panský,rytířský, tak Pražané, horníci a jiná města s lidmi poddanými náboženství své pod obojí volně a svobodně beze všech překážek vykonávati mohli.
Dále týmž stavům konzistoř povolati ráčíme i arcibiskupa pražského dosazovati, i akademii pražskou v moc jejich dávati ráčíme, tak, aby si ji muži hodnými a učenými dosazovati mohli.
Jestliže by chtěli víceji chrámův nebo kostelův k boží službě aneb také školy pro vyučování mládeže vystavěti dáti a v tom poroučeti ráčíme, aby každá strana náboženství své volně prosazovala, kněžími svými se řídila a spravovala. Také města, městečka i sedlský lid nemá od svého náboženství odtiskován býti.
A proti tomu vejš dotčenému náboženství nic, takového, což by nejmenší překážku učiniti mohlo. Od náš, dědicův našich i budoucích králův českých příjmáno býti nemá.
Dán na Hradě Našem pražském léta páně 1609
Listina byla zanesena do zemských desek jako platný zákon.
Dne 20. srpna vydal Rudolf II. Obdobný Majestát pro Slezsko, jímž byla povolena náboženská svoboda pro evangelíky augsburského vyznání. Na Moravu, již ovládanou Rudolfovým bratrem Matyášem, se Majestát nevztahoval: Matyáš dal totiž Moravanům záruku náboženské svobody už v roce 1608.
Rudolf vydal a podepsal Majestát pod nátlakem českých stavů, kteří jeho podpis žádali výměnou za podporu, kterou mu poskytli v konfliktu s jeho bratrem Matyášem. Přesto Rudolf ztratil většinu říše ve prospěch svého bratra Matyáše, který za své sídelní město zvolil Vídeň. Rudolfovi zůstaly jen Čechy a Lužice se Slezskem. Ale i toho jen do času. Vpád vojsk pasovského biskupa, který poslal své žoldnéře na Rudolfovo pozvání, césaři zlomil vaz. Matyáš se stal i českým králem. Ačkoliv jeho rádce biskup Khesl doporučoval Majestát zachovat, císař Matyáš váhal. Na jednu stranu mu české stavy pomohli odstranit v té době již pomateného Rudolfa, ale na druhou vlivný „španělský“ spolek katolické šlechty tlačil. „Španělský se mu říkalo proto, že za vzor měli španělské způsoby náboženské netolerance. Katolická šlechta se cítila Matyášovým váháním povzbuzena a tak došlo k několika incidentům. V Broumově byl uzavřen protestantský kostel a v severočeském Hrobu dokonce spálen. Ve vzduchu začaly být cítit střelný prach.
Císař Matyáš neměl potomky a tak své následnictví přislíbil na základě tajné Oňatovy smlouvy svému příbuznému Ferdinandu Štýrskému.
Ferdinand Štýrsky byl fanatický katolík a na jeho územích neexistovalo, že by byl někdo jiného vyznání. Pokud ano, skončil v rukou Inkvizice coby kacíř. Každému bylo jasné, že to bude i v Čechách, pokud se tento Habsburk stane českým králem.
V Čechách krále volil či přijímal stavovský sněm. A to byla překážka, jelikož většina jeho členů nebyli katolíci. Proto před jeho svoláním řada členů dostala návštěvu, která je řádně poučila, jak mají hlasovat. Jen málokdo neuposlechl. Jedním z nich byl i pozdější vojenský vůdce stavovského povstání generál Jindřich Matyáš hrabě z Thurnu. Na sněmu svolaném na 5. června 1617 jako jediný z nekatolické opozice pronese svou řeč a nabádá ostatní členy sněmu aby zvážili následky případné vlády Ferdinanda Štyrského. Bylo mu to později započítáno.
Sněm však pod nátlakem Ferdinanda přijal a tak se Ferdinand Štyrský stal nástupcem císaře Matyáše. Byl zapálen doutnák k sudu střelného prachu. Jeho výbuch se jmenuje Třicetiletá válka.
(redakce)
foto: archiv
