Už kdysi jsem si myslel, že ekologistické šílenství dosáhlo vrcholu, když aktivisté, kteří o dané problematice mají informací asi jako já o egyptologii, začali tlačit svým hysterickým řevem na politiky v Německu aby nechali vypnout jaderné elektrárny. Proč? Protože v důsledku havárie jaderné elektrárny ve Fukušimě došlo k ekologické katastrofě. Jenže aktivista je obvykle osoba neznalá, tak nechápe rozdíl mezi jadernou elektrárnou postavenou na tektonickém zlomu, kde je zemětřesení či sopečný výbuch v podstatě jistota, a takovou který stojí v geologicky klidné krajině. Mimochodem, nic proti Japoncům, ale jen blbec postaví takovou elektrárnu na tektonickém zlomu.
A tak přestože v Německu nejsou zemětřesení a ani sopečné výbuchy, přesto na základě vydírání těchto neomarxistických ultralevicových skupin, německá vláda skutečně nechala spoustu elektráren vypnout. Důsledky této politiky vidíme na našich účtech za elektřinu, jelikož toto musíme my jako správní vazalové zaplatit. Ale to jen tak na okraj.
V důsledku ziskuchtivosti jedněch a duševního narušení druhých, jsou dnes energie tak drahé, že nám v zimě bude zima, pokud nebude opravdu teplá zima. A asi nebude. Alespoň ne celá. Lidé se tak vrátí k topení uhlím a dřevem, jelikož na nic jiného mít prostě nebudou. Nebo si koupí druhý svetr, jak jim s ironickým výsměchem poradili čeští politici z pseudodemokratické pětky. A ekologisté opět řvou. Je třeba zakázat, zakázat, zakázat a trestat. A co třeba teď zase zakázat? No přeci to topení pevnými palivy. Nutno podotknout, že tito ekologisté pocházejí často z bohatých rodin, takže jich se účty za otop netýkají.
Ve Velké Británii jistá ekoteroristická organizace Matky za plíce začala vyvíjet nátlak na zákaz krbových kamen a dalších topenišť na pevná paliva. Navazuje tak na předchozí tlak dalších těchto prapodivných organizací, které tlačí na zákaz používání ohně. Až těm někdo ustoupí, tak už si neopečeme ani buřtík. Ale co? Ten je stejně z masa a maso oni nejedí, jelikož tihle ekoaktivisté jsou v 98% vegetariáni či vegani.
Proč je potřeba zakázat oheň? Rozdělávání ohně je totiž nejen neekologické a pro přírodu krajně škodlivé. Ono je totiž hlavně rasistické. Každý ohýnek totiž vyprodukuje tolik škodlivin, že v Africe na to zemře jeden malý černoušek. Tak je to škodlivé. Takže trampové a táborníci styďte se! Vaše táboření a ohýnky už v Africe způsobily genocidu.
Ale vraťme se k těm Matkám za plíce. Ty momentálně přišly s argumentem, že topit si krbovými kamny je to samé, jako když si do stejné místnosti pustíme spaliny z 250 nákladních vozů. Nemyslící konzumenti zpráv jim klidně budou věřit a vůbec je nenapadne, že je-li tomu opravdu tak, na Zemi již nežije jediný člověk a to už několik tisíc let. Oni totiž ti lidé v jeskyních a prvních domech topili otevřeným ohněm. Dokonce ještě i Indiáni v tee-pee topili stejně. A vařili na nich. A žili. Rád bych udělal pokus, který by jejich tvrzení potvrdil, či vyvrátil. Do jedné místnosti bych si sedl já s přáteli, zatopili bychom si v krbu, či krbových kamnech a tam byli přes noc. A do druhé místnosti bych umístil tato aktivisty a pustil jim tam ty výfukové plyny. Pokud mají pravdu, zemřeme všichni. Ale pokud ne…
Toto ovšem není šílenství posledních měsíců. Před mnoha lety jsem se na vandru setkal s jedním skautským oddílem. Tábořili ve stanech nedaleko našeho srubu. Děti měly krásný zážitek. Dokonce jsem se je pozvali i k našemu ohni, aby si v kotlíku udělali guláš. Ale ouha. To ne. Oheň je rakovinotvorný, voda ze studánky jedovatá a tak jim pan vedoucí vařil na plynovém sporáku, který musel dovézt autem. Už před více jak dvaceti lety začali někteří aktivisté účinně tlačit své pseudonázory.
Tehdy jsem všichni udělali jednu hloupost, která se nám vymstila. Mlčeli jsme, jelikož nám to přišlo úsměvné, že někdo může být tak s odpuštěním blbej. Jenže zatímco jsme my mlčeli, oni postupovali. A tak dnes nám už z moci politické chtějí zakázat vše.
I já jsem byl ekologický aktivista. Jako student. Jenže náš aktivismus spočíval v tom, že jsme jezdili do lesa a uklízeli svinčík po turistech, sázeli stromy, čistili studánky a potoky, aby se z nich dalo pít. S politikou to nemělo nic společného. V tom vidím ekologický aktivismus. Jenže tohle současné ekoaktivisty nenapadne. To je totiž práce. A nedá se to zapsat do politického životopisu, až se bude takový aktivista ucházet o práci v nějaké neziskovce. V té politické samozřejmě. Neziskovka, která se stará o postižené dědečky a babičky není v jejich hledáčku.
Co proti tomu dělat? Fanatického demonstranta fakty nepřesvědčíte. Jeho jediný protiargument je že jste nácek, nebo rasista. Je potřeba se spojit, myslet ne jen na sebe a své pohodlí, ale i na ostatní, jelikož když padne soused, po něm padneme my. A myslet u voleb. Protože tohle už je politika. Politika zákazů, příkazů a trestů. A to opravdu chceme? Já ne. Svoboda totiž není o tom co smíme, ale o tom co nemusíme. A demokracie není o tom, co nám politik dovolí, ale o tom, co my dovolíme politikovi. Takže je nutné vytáhnout už konečně hlavu z písku a myslet.
(msn)
foto: Archiv redakce
SUPER !!!
Dobře napsané. Jen tak dál.