Jak daleko je z Ruska do USA? Většina lidí si při této otázce představí mapu světa, popřípadě se na ni podívají a přeměřují rozlohu Atlantického oceánu. Někdo se dokonce podívá na vzdálenost přes severní pól, jelikož touto cestou by nejspíše letěly balistické střely s jadernými hlavicemi v případě té poslední války, kterou by lidstvo vedlo. Chyba lávky. Z Ruska do USA jsou to tři kilometry. Nevěříte? Tak se s námi vydejte daleko na Dálný Východ.
Rusko se nerozkládá jen v Evropské části, ale jeho rozloha sahá přes celou Sibiř. Původně sahala až do Ameriky, jelikož Aljaška byla součástí Ruského imperia. Díky nezájmu carských úředníků o efektivní dopravu zboží přes Sibiř, nebylo schopné Ruské iperium využít nejen bohatství Samotné Sibiře, ale i přírodní zdroje Aljašky. Přitom ruská koloniální správa byla pro místní obyvatele asi tak tou nejmírnější a nejlidštější, kterou kdy nějaký evropský národ kde vykonával. Byla totiž založena čistě na obchodu a ne na dobývání, převýchově, vraždění. Díky neschopnosti využití místních možností, ustoupilo Rusko nabídce USA a za pár drobných tuto svou americkou državu prodalo. Co asi pro místní Indiány příchod amerických podnikatelů znamenal si dovede každý představit. Navíc, když zde bylo objevené zlato.
Hranicí mezi Ruskem a USA se stal Beringův průliv. A jedno malé takřka neznámé souostroví – Diomedovy ostrovy. Západní ostrov Velký Diomedes nebo také Imaqliq, Nunarbuk nebo Ratmanovův ostrov a východní Malý Diomedes Inaliq, Kruzenšternův ostrov.
Ostrovy objevil roku 1648 ruský mořeplavec Semjon Ivanovič Děžňov, bohužel jeho objev byl zapomenut. Proto ostrovy musel znovuobjevit Vitus Bering, dánský mořeplavec a objevitel v ruských službách. Stalo se tak 6. srpna 1728 v den svátku Sv. Dioméda. Jelikož se zde Bering nevylodil, tak se domníval že jde jen o jeden ostrov. Pojmenoval jej tedy ostrovem Svatého Dioméda. Až o čtyři roky později se sem vypravil další ruský mořeplavec a to Ivan Fjodorov. Jeho kartograf Michail Gvozděv ostrovy správně zmapoval a zanesl do námořních map. Díky Gvozděvově zmapování ostrovů se ostrovy dodnes někdy označují i jako Gvozděvovy ostrovy.
Ostrovy jsou skalnaté a vcelu malé, přesto jsou bydlené. Ten americký příslušníky původního národa Iupniatů, ten ruský vojáky ruské armády. To je takové malé dědictví studené války.
Ruský Velký Diomédes má rozlohu asi 29 kilometrů čtverečních a dnes je na něm poze ruská vojenská základna. Americký Malý Diomédes má 6 km² žije zde 115 lidí národa Iupniatů.
Mezi místní zajímavosti patří jedna věc. Ostrovy odděluje nejen státní hranice, ale i ta datová. Takže, přestože jsou si na dohled tak na každém je jiné datum. Asi by bylo milé mít něco takového někde poblíž. U nás by byla neděle večer, druhý den se musí vstávat do práce. Ale co? Vždyť o tři kilometry vedle mají sobotu večer. Tak jdeme tam. A máme před sebou zase neděli. Sice nevíme, jak by to kdo vysvětlil svému šéfovi, ale třeba by to pochopil.
Tyto zapomenuté ostrůvky mají i jednu z událostí lidského pokusu o prolomení Železné opony. V roce 1987 americká plavkyně Lynne Cox přeplava z amerického Dioméda na ten sovětský. Její cesta trvala dvě hodiny a přispěla ke zmírnění napětí mezi oběma velmocemi. Její úspěch několik let před koncem studené války si vysloužil uznání od hlav obou supervelmocí.
Při podpisu smlouvy o raketách INF v Bílém domě při přípitku Michail Gorbačov řekl: „Loni v létě trvalo jednomu statečnému Američanovi jménem Lynne Coxová pouhé dvě hodiny plavání z jedné z našich zemí do druhé. Viděli jsme v televizi, jak upřímné a přátelské setkání bylo mezi našimi lidmi a Američany, když vstoupila na sovětský břeh. Svou odvahou dokázala, jak blízko sebe naše národy žijí.“
O ostrovech se často mluvilo v rámci rusko – amerického projektu propojení obou zemí mostem či tunelem právě přes tyto ostrůvky. Všem vztyčení nové železné opony odsouvá tento projekt na neurčito. A možná dobře, jelikož by to znamenalo částečnou devastaci těchto jedinečných ostrůvků.
(redakce)
foto: Wikipedie
