operace Peking – plán na záchranu polského námořnictva 5/5 (3)

Historie Události Válka a vojenství

Konec léta 1939 byl velmi napjatý. Německo již se souhlasem Západu nejprve zabralo Rakousko, pak Československé pohraničí a půl roku na to za bezmocného přihlížení západních vlád zbytek Českých zemí. Na Slovensku byl vyhlášen formálně nezávislý stát, ale v podstatě bylo Slovensko pod německou kontrolou. Teď bylo na řadě Polsko a všichni to věděli. Polská vláda byla odhodlána bojovat, i když řadě polských důstojníků bylo jasné, že moderním zbraním wehrmachtu nemůže byť statečná, ale zastarale vyzbrojená polská armáda odolat. Přesto byla ochotná bojovat.

Velké odhodlání bylo i polského námořnictva, které se s tím německým ale nemohlo poměřovat. Největší polské hladinové lodě byly čtyři moderní torpédoborce. Polské admiralitě bylo jasné, že tyto lodi nemohou odolat německým křižníkům a bitevním lodím. Nehledě na to, že Němci mohli uzavřít polským lodím cestu z Baltu a jejich osud by tak byl zpečetěn. Buď internace v neutrálním přístavu, nebo potopení v bitvě. Bylo tedy rozhodnuto o záchraně většiny těchto lodí. Tento plán dostal krycí název –  Peking.

Odpoledne dne 30. srpna 1939 – jen pouhé dny před německou osudnou invazí do Polska, která zahájila druhou světovou válku – opustily tři torpédoborce polského námořnictva potichu svá kotviště v přístavu Gdyně a vyrazily směrem na západ. Jejich cílem byla Velká Británie.

Jen o pouhou hodinu dříve obdržel velící důstojník těchto tří lodí, Roman Stankiewicz, od vrchního velitele polských ozbrojených sil kódový signál „Peking, Peking, Peking“, který ho vyzval k rozpečetění přísně tajného rozkazu. V obálce se nacházely pokyny k záchraně podstatné části polské flotily před téměř jistým zničením.

Pro dokreslení situace: koncem srpna se vztahy mezi Německem a Polskem vyhrotily natolik, že jak polští představitelé, tak i jejich britští spojenci usoudili, že již není cesty zpět a válka je neodvratná. Ačkoliv zpočátku bylo polské vrchní velení odhodláno využít k obraně vlasti veškeré své námořní jednotky, nakonec dospělo k závěru, že odpor proti výrazné přesile Kriegsmarine by nikam nevedl.

Proto byl vypracován plán Peking: torpédoborce Błyskawica, Burza a Grom měly dokud to bylo možné odplout z Baltského moře a najít útočiště ve Velké Británii, kde by mohly být zařazeny do Královského námořnictva a efektivněji nasazeny v nadcházející válce proti Německu. Ačkoliv rozhodnutí samotné bylo kontroverzní, tak katastrofální osud jediných dvou větších hladinových plavidel, která byla ponechána k obraně Polska – torpédoborce Wicher a minonosky Gryf – je dokladem správného úsudku, jenž se za tímto plánem skrýval.

Ačkoliv ještě nedošlo k oficiálnímu vyhlášení války, tak třídenní plavba, kterou flotila musela absolvovat, aby dosáhla svého cíle, rozhodně nebyla vůbec příjemná, neboť téměř neustále míjela pozorné útvary německého námořnictva. Jen několik hodin po vyplutí byly torpédoborce spatřeny německými ponorkami. Od té chvíle byly neustále sledovány německými válečnými loděmi. Před setměním doplula trojice lodí do Dánska, což by byl jistě vítaný pohled, nebýt německého křižníku Königsberg, který zaujímal pozici před Øresundskou úžinou. Lodě kolem něho propluly v klidu, ale napětí by se dalo krájet.

Další den nebyl o nic klidnější. Německé průzkumné letouny je sledovaly průlivem Skagerrak až do Severního moře, čímž donutily polské torpédoborce k noční změně kurzu, aby je setřásly. Ráno 1. září bylo pro posádky obzvláště pochmurné, neboť se z rádia dozvěděly, že invaze do Polska začala. Lodím se naštěstí na poslední chvíli podařilo uniknout ze sevření Kriegsmarine a vplout pod ochranný štít Královského námořnictva.

Ještě toho samého večera dorazili polští hrdinové i s britským doprovodem do přístavu Edinburgh. Za války všechny tři lodě udatně bojovaly za svou vlast. Po celou dobu ve spolupráci s Královským námořnictvem, ale pod polským velením a pod polskou vlajkou.

Torpédoborec Grom se potopil v boji poté, co jej během norského tažení v roce 1940 napadl poblíž Narviku německý bombardér.

Burza se stala výcvikovým plavidlem, lodí pro zásobování ponorek a nakonec – po válce – muzejní lodí. Sešrotována byla v roce 1977.

Błyskawica přežila až do dnešních dní jako muzejní loď, kterou můžete navštívit v gdyňském přístavu.

Zdroj: Wargaming.net

foto: Wikipedia

Ohodnoťte, prosím, tento článek

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *