Co vedlo Vikingy k jejich dalekým výpravám? Hledali své bohy? A nebyli ti bohové třeba mimozemšťané? 5/5 (4)

Duchovno a mystika Události Záhady

Na přelomu prvního tisíciletí se mnozí obyvatelé pobřežních oblastí s obavami dívali na moře zda se na obzoru neobjeví hrozivé siluety dračích lodí. To Vikingové přijíždí…
O tomto starogermánském severském národě moc skutečných informací nemáme. Zprávy o nich máme hlavně od jejich nepřátel, takže nemusí být objektivní. Máme představu že se jednalo o barbarské jedince oblečené do kožešin, s rohatými přílbami, jak se ženou krajinou a plení co jim přijde pod ruku. Není nic vzdálenějšího pravdě.
Ano, Seveřané byli nájezdníci, ale také obchodníci a cestovatelé. Vikingská společnost byla velmi vyspělá na svou dobu a také velmi pokroková. Oproti jiným evropským zemím zde byla již jistá forma demokracie. Vikingové měli v té době již své parlamenty. Také zde nefungovalo společenské rozvrstvení na základě abrahámovského modelu, ve kterém byla žena v postavení podřízeném. Ještě více jak tři sta let po Kristu se církevní otcové přeli o tom, zda žena má duši, to znamená jestli je vůbec plnohodnotným člověkem. V severské společnosti to tak nebylo. U Vikingů měla žena velmi významné postavení ve společnosti. Byla matkou, kněžkou, vědmou, léčitelkou. Když na to fyzicky měla, mohla vzít meč do ruky a bojovat.
Ačkoliv máme představu o Normanech jako o negramotných barbarech, měl tento národ unikátní znalosti a to jak v oblasti metalurgie, medicíny, astronomie…Jak je toto možné? Kde přišli tito nevzdělaní barbaři ke znalostem, které jiné civilizace kolikrát neměly? Možná nám mohou odpovědět náboženské mýty tohoto národa. Přestože byly zaznamenány opět až křesťanskými mnichy, přesto některé zmínky pocházejí ještě z dob římských, kdy římský senátor a historik Tacitus zanechal řadu zpráv o germánské mytologii. Pokud se podíváme na germánský pantheon bohů, zjistíme, že je takřka identický s pantheonem Řeků a později Římanů. Jak je to možné, když se germánská a Řeckořímská civilizace vyvíjela odděleně? Bohové sice měli jiná jména, ale jejich hierarchie a atributy byly velmi podobné. Setkaly se Řekové a Germáni, potažmo předkové Vikingů s někým, koho považovali za bohy? Podle Řeků sídlili bohové na v pohoří Olymp, kde nejvyšší bod je necelé tři kilometry nad mořem. U Germánů to bylo jinak. Bohové sídlili ve svém světě, který byl s tím naším propojený duhovým mostem Bifröst. To je jediný podstatný rozdíl.
Normané měli představu o vesmíru takovou, že se skládá z devíti světů, které jsou připoutány ke kořenům stromu Yggrasil. Devět světů a mezi nimi i naše planeta Země. Co byly ty další světy? Jiné vesmíry? Nebo jiné planety? Pokud to byly planety, tak nemusely být zrovna daleko. Naše sluneční soustava obsahuje devět planet, devět světů. Je to jen souhra náhod, nebo je vikingský obraz vesmíru jen alegorickým obrazem Sluneční soustavy? A není oněch devět světů připoutáno kořeny ker stromu života Yggrasilu – gravitační silou ke Slunci, zdroji energie? Nutno si uvědomit, že tehdejší lidé byli daleko více duchovně založení, takže chápali souvislosti, které nám dnes již nic neříkají. Pusťme se nyní na pole spekulací.
Zatímco ve střední Evropě byla ještě doba kamenná, ve Středomoří a na Blízkém východě, ale i ve střední Americe kvetly civilizace, vzdělanost a rozvíjely se technologie? Proč tam ano a tady ne? Tyto civilizace měly písmo a tak dovedly zaznamenat události. A prvotní z těch událostí bylo i setkání s bohy, kteří přišli z nebes a měli spousty tajemný a magických předmětů a zbraní.
Nejinak to bylo i u Vikingů. Můžeme namítnout, že bohové Mezopotámců byli úplně jiní než například Řeků, nebo amerických Aztéků či Mayů a konečně i oněch Germánů. Ano. Byli. I když předávali velmi podobné vědomosti, které nebylo možné získat jiným způsobem. Kde se vzala náhle metalurgie, když největším vynálezem do té doby byl pěstní klín? Kde lidé zjistili, že existují planety a že jich je devět, když nejdou rozeznat pouhým okem od jasných hvězd? Kde se vzala náhle obsáhlá matematika, když nebylo nutno počítat více než kolik prstů máme na rukou? S příchodem bohů se vše změnilo. Ale kdo byli ti bohové? Nebyli to náhodou mimozemšťané?
Řada věcí tomu nasvědčuje a jeden detail sděluje, že ke každému ze zmiňovaných národů přišel někdo jiný. Jako kdyby se v naší soustavě sešlo více vyslanců a ti si rozdělili Zemi na své sféry vlivu. S bohy totiž přišla vzdělanost a písmo. Někde to bylo písmo klínové, někde to byly hieroglyfy. Je totiž vysoce pravděpodobné, že se jednalo právě o písemné znaky bohů. Řada historiků říká, že písmo vynalezli lidé. Jenže lidé do té doby používali nástěnné malby a proč měnit něco, co je jednoduché a srozumitelní každému za něco, co je abstraktní, složité a pro drtivou většinu populace nepochopitelné. Vždyť i dnes to tak je. Obrázkům rozumíme od mala. Psát se musíme učit. A někdo se to nenaučí pořádně za celý život.
Vraťme se k severské mytologii. Podle ní bohové sídlili ve světě zvaný Asgard. Byla to země plná úrodných polí, třpytivých vod a paláců bohů. V tom největším, Valhalle sídlil samotný Odin, král bohů a otec veškerenstva. K lidem bohové chodili po duhovém mostě Bifröst, který spojoval svět bohů se Zemí. Asi to nebyla skutečná duha, ale něco co ji připomínalo. Třeba světelný tunel, který známe ze zážitků lidí kteří přežili svou smrt? Nebo červí díra spojující dva body ve vesmíru? Ve Valhalle mají spočinout duše mrtvých válečníků, kde se oddávají radovánkám a boji. Nakolik je toto romantická představa nebo realita se netroufáme říci.
Odin má dva syny. Thora a Týra. Thor je bohem nebes, bouře a války. Je bojovníkem s temnými silami které ničí svým magickým kladivem Mjölnir Zbraň která dokázala rozdrtit horu a nikdy a pokud byla vržena, nikdy neminula a vždy se vrátila do rukou svého majitele. Popisovala se magická, nebo technologická věc? Když Thor jel po obloze, za jeho vozem hřmělo a létaly blesky. Není to spíše jednoduchý popis nějakého létajícího stroje s raketovým pohonem? Stejně tak Odinovo kopí Gungnir. Zbraň, která nikdy neminula cíl. Stejně jako dnes laserem naváděné střely. A tak bychom mohli pokračovat. Byla to magie, nadpřirozeno, nebo jen nepochopitelné technologie?
Vikingové byli vynikající mořeplavci. Dá se říci, že nejlepší v dějinách. Jiné vyspělé civilizace nedokázaly postavit tak skvělé lodě a vydat se na tak daleké výpravy do celého známého ale i neznámého světa. Ani Řekové nejspíš neopustili Středomoří, nepočítáme-li ojedinělé výpravy do Černého moře, či za Héraklovy sloupy (Gibraltar). Egypťané dopluli zřejmě do Keni, kde se pravděpodobně nacházela země Punt. Ale nebylo to pravidlem. Pro dálné plavby na širé moře nebyly dostatečné navigační znalosti a přístroje. Navigovalo se pomocí pobřežních znaků, takže lodi se nevzdalovaly od pobřeží, které vždy musely mít na dohled. Tomu se říkalo kabotáž.
U Vikingů to bylo jiné. Jejich lodi konstrukčně předběhly dobu ne o desítky, ale o stovky let. Možná i o tisíc. Z jejich znalostí totiž čerpáme dodnes. Vikingské lodi jsou nejen dokonalo hydrodynamické, ale nesmírně stabilní. Tvar jejich trupu umožňoval opravdu rychlou plavbu nejen na širém moři, ale i na řekách. Fungovaly obdobně jako dnes sportovní motorové kluzáky. Č9m rychleji loď plula, tím měla menší ponor. Díky tomu měla i menší odpor vody a tak mohla ještě snadnění zrychlit. Nikdo v předchozích dobách nedokázal postavit takovou loď. Kde se vzaly tyto znalosti? Předali je Normanům bohové? Nebyla vzorem loď Skídbladni, kterou jako každou božskou věc vyrobili trpaslíci, Synové Ívaldiho? Tuto loď vlastnil bůh Frey. Bůh plodnosti, prosperity a bohatství. Nemáme na mysli bohatství ve zlatě, ale v hojnosti. Nenaučil právě on lidi výnosnému zemědělství?
Vikingské lodi dopravily své stavitele do Středomoří, na Island, Grónsko a i do Ameriky. Po ruských řekách se dostali Normané až do černého a Kaspického moře. Skvělý výkon na takovou dobu. Jenže i když měli Vikingové úžasné lodi, stejně to nestačí na takové plavby. A že nešlo o ojedinělé výpravy, víme ze záznamů a archeologických nálezů. Důležitá je i navigace. Ano, v pobřežních plavbách se používá kabotáž, ale na širém moři? Normané ještě neznali kompas a na přelomu prvního tisíciletí měla Polárka jinou polohu než má dnes. Stačí se podívat na jakékoliv interaktivní planetárium které se dá snadno stáhnout do počítače. Jak tedy určovali svou polohu aby věděli kam vůbec plují?
Řeč je o slunečním kameni. Tento krystal měl ukázat polohu slunce na obloze i při silné oblačnosti. Údajně má jít o dvojlomný krystal vápence. I kdyby to tak bylo, tak co dál? Kdo je alespoň trochu obeznámen s námořní navigací, tak ví, že k určení polohy lodi je třeba více údajů, než jen poloha slunce na obloze. Navigátor potřebuje znát ještě čas a také sever, nebo jih. A když loď pluje v oblasti dlouhých dní, či nocí, pojem o čase se poněkud vytrácí. Zvláště když ho nemáte jak měřit. Když nevíte kolik je hodin, neurčíte směr kterým se slunce nalézá. Co tedy používali seveřané k navigaci? Měli od bohů nějaké zvláštní znalosti, nebo uměli využívat něco co nevíme?
A kam vlastně Normané pluli? Proč? Dají se pochopit obchodní, či válečné plavby do Irska, Británie, či pobřeží Evropy. Co je ale vedlo do ruských stepí, či do Grónska? A proč pluli do Ameriky? Co tam hledali? Naskýtá se jedna odpověď. Hledali své bohy. Hledali někoho, kdo přišel, kultivoval je, něco slíbil a odešel. Zůstaly tu po něm pověsti, znalosti, písmo (Runy) a odkaz. Jenže bohové byli pryč. Naplnila se snad Vědmina píseň ze Starší Eddy, která popisuje velkou válku bohů s obry a trolly? Válku ve které mají i bohové zahynout? Byl tedy smrtelní? Pokud ano, tak kde se ta válka odehrála? Tady na Zemi? To asi ne. To bychom věděli, jelikož by to bylo celosvětové divadlo a velmi nemilými dopady na Zemi. Nebo se odehrála tam kde bohové sídlili? A kde sídlili?
Germánský vesmír má devět světů, stejně jako devět planet naší Sluneční soustavy. Ani jedna není prozkoumaná. Z Marsu jsme skutečně viděli jen zlomek ze kterého se nedá usuzovat (přestože se v zákulisí mluví o převratných objevech které by poukazovaly na jeho dávné osídlení) a co se týče Venuše, tak o té víme ve skutečnosti ještě méně. Sondy řady Veněra ukázaly jen své blízké okolí a dalekohledy neprohlédnou hustá mračna. Nemůžeme tedy s jistotou říci, že zde nikdy nikdo nežil. Je to asi tak, jako bychom se postavili na severní točnu a řekli, že planeta Země je zamrzlá a není tedy možné, aby zde byl život. Nezpůsobila jejich současný stav právě ona válka tzv. Ragnarök?
Nemohli bohové pocházet zrovna z těchto planet? Nebo zde mít alespoň nějaké základny? Ať tak či tak, jednou se odsud ztratili. Co se stalo nevíme. Možná jen odletěli domů, nebo skutečně zahynuli při obraně nás všech. Seveřané se vypravili je hledat do celého světa, ale nenašli. Co to udělalo s jejich vírou a psychikou si můžeme jen domýšlet. Pravděpodobně se cítili zrazení a opuštění. I to asi přispělo, že celkem snadno přijali křesťanství. Ale jak jsem již řekli, je to celé pouhá spekulace. Co když je ale pravděpodobná?
(redakce)
foto: archiv

Ohodnoťte, prosím, tento článek

2 thoughts on “Co vedlo Vikingy k jejich dalekým výpravám? Hledali své bohy? A nebyli ti bohové třeba mimozemšťané?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *