České středohoří – Hradiště Stradonice u Loun je místo uctívání keltských bohů 5/5 (3)

Historie Události Zajímavosti

Nedaleko obce Peruc na dolnooharské tabuli v jedné z lokalit starého sídelního území se nachází jedno ze dvou keltských hradišť Stradonice. Ano, jsou tu dvě. My jsme se dnes podívali na to méně známé a to je to u Peruce.

Stradonice je nevelká obec ležící na obou svazích údolí Débeřského potoka v místech, kde se tento potok vtéká do široké údolní nivy řeky Ohře. Jméno obce pochází pravděpodobně od staroslovanského velmože Stradoně.

Asi nejstarší částí obce je osídlení na západním svahu s malou, svahovitou návsí. Débeřský potok odděluje východní část obce, která spočívá na opačném údolním svahu. Mezi oběma hlavními částmi obce je travnatá plocha, která vytváří jakousi nepravou náves. Při jižním okraji obce je bývalý mlýn spojený se statkem.

Tato lokalita patří mezi významná archeologická místa. A není divu. Četné nálezy archeologických pozůstatků v okolí Stradonic potvrzují, že zhruba v místech dnešní hlavní části obce a severozápadně od ní na západním svahu údolí, bylo sídliště z doby bronzové (9.-7. stol. před n. 1.) které náleželo ke knovízské kultuře Toto místo, objevené již v roce 1897, bylo bohužel soustavně ničeno zemědělskými pracemi. V roce 1970 byl proveden Archeologickým ústavem ČSAV Most podrobnější záchranný výzkum.

fotogalerie: https://youtu.be/GfRxMah5ntI

Velmi významný byl objev ranně keltského hradiště jihovýchodně od Stradonic. Toto sídliště pochází z období halštatské kultury, což je přelom starší a mladší doby železné 6. a 5. stol. před n. I. Hradiště se navíc nachází na stejném místě, kde bylo předtím starší výšinné knovízské osídlení. Datování těchto nálezů a průzkum opevnění provedl v roce 1975 PhDr. Zdeněk Smrž z Archeologického ústavu ČSAV Most. Při průzkumu byla zjištěna velmi složitá struktura opevnění stradonického hradiště, které sestávalo z obraného valu který byl obehnán příkopem. Na svém vrcholu byl doplněn o kolovou hradbu. Hradiště ve Stradonicích u Pátku je zvláštním typem opevněné lokality z doby halštatské. Od ostatních se liší šestiúhelníkovým tvarem a především jedinečným systémem opevnění, jehož části byly stavěny odlišnými technikami, pravděpodobně různými komunitami z okolí. Identifikována zde byla dřevohlinitá hradba s čelní kamennou plentou, palisádou a příkopem, kamenitý val s dlážděním nebo val předsunutý před příkop. Hradiště pravděpodobně nebylo osídleno dlouhodobě a sloužilo komunitám i ze vzdálenějších oblastí spíše jako útočiště či shromaždiště k provozování směny či náboženských obřadů. O podobném hradišti jsme již informovali v článku: http://6b.cz/4HDv

Jen tak pro zajímavost, mezi obcemi Pátek a Stradonice byla v hrobech z pozdní doby kamenné nalezena tzv. „,šňůrová keramika“ – pojmenování dostala od způsobu zdobení pomocí otisku šňůry.

Samotné hradiště Stradonice patří mezi velká hradiště. U sídlišť podobných tomuto se na základě absence dokladů o trvalém osídlení usuzuje, že se jednalo o takzvané záchranné hradiště, kde se v případě ohrožení nepřítelem ukryli lidé ze širého okolí. Zároveň sloužilo jako kultovní místo, takže zde docházelo k setkání okolních obyvatel v době svátků koloběhu roku, případně se zde mohly konat i soudní pře. Z těchto důvodů se můžeme též domnívat, že jediným stálým obyvatelem tohoto místa byl druid. Opevnění tak symbolicky oddělovalo posvátný prostor uvnitř od běžného světa vně.

Pokud dnes zavítáme na toto místo, tak vnímavý člověk zaznamená jeho posvátnost. Otisk dávných obřadů a úcty lidí k bohům je zde dodnes patrný. Ze samotného hradiště dnes již existují jen valy. Na tom nevýraznějším z nich dnes stojí malá dřevěná rozhledna Stradonka, sluneční hodiny a dva rozcestníky. Jeden, ten u oněch hodin ukazuje směr a vzdálenost k dalším slunečním hodinám, druhý zase sděluje kterým směrem jsou jiné rozhledny.

Z místa je krásný pohled nejen na věnec vulkanických kup Českého středohoří, ale i na jejich krále a královnu a to Klapý a Milešovku.

(redakce)

zdroje: Archeologický atlas, archeologické přehledy

foto: Miroslav Neumaier – Pallas press

 

Ohodnoťte, prosím, tento článek

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *