Datum 13. března 1781 se zapsalo do dějin nejen astronomie, ale vědy jako takové. Tento den, jehož výročí si dnes připomínáme, anglický astronom William Herschel pozoroval pomocí dalekohledu vlastní konstrukce objekt, který na základě zjištěných skutečností nebyl ani hvězdou a ani kometou. William Herschel uskutečnil na svou dobu přelomový objev, jelikož pozoroval planetu Uran. Proč přelomový?
Do té doby lidé znali od starověku pět planet. Merkur, Venuši, Mars, Jupiter a Saturn. Tyto planety lze vidět pouhým okem a jejich pohyb na pozadí prakticky nehybných hvězd je nápadný. Předpokládalo se, že to je celá Sluneční soustava. William Herschel objevil novou planetu jako první v novodobých dějinách.
Přesto nebyl William Herschel první, kdo Uran pozoroval. Uran byl pozorován předtím už mnohokrát, ale zapadl ignorován jako další hvězda. Jeho původní katalogové označení mu roku 1690 dal astronom John Flamsteed který jej označil jako 34 Tauri.
Uran je sedmá planeta od Slunce a také třetí největší ve sluneční soustavě. Jeho rovníkový průměr je 51 800 kilometrů, což je 4 krát více než je průměr Země. Uran je sice větší než planeta Neptun, ale hmotnostně za ním zaostává. Uranský rok trvá 84,01 pozemských let ale den je podstatně kratší než ten pozemský. Délka dne na Uranu je 17 hodin a 14 minut.
Jeho střední vzdálenost od Slunce činí 2 870 milionů kilometrů. Ta pozemská je jen 150 milionů. Planeta Uran se vcelku podobá svým příbuzným mezi velkými planetami. Nejen že jej zdobí soustava prstenců, i když ne tak výrazná jako u Saturnu, tak má zatím známých 21 měsíců, i když se předpokládá, že jejich počet není konečný. Dva největší z nich, Titania a Oberon, byly objeveny už Williamem Herschelem v roce 1787 a relativně donedávna jsme znali jen je.
Uran je nejlehčí ze všech plynných obrů Sluneční soustavy. Jeho hustota činí 1 270 kg/m3 a jedná se o druhou nejméně hustou planetu ve sluneční soustavě. Tou první je Saturn. Toto vše ukazuje, že planeta je tvořena z lehkých prvků a sloučenin, jako například vodního ledu, amoniaku, čpavku a metanu.
Po objevu Uranu a potvrzení, že se jedná o novou planetu obdržel v listopadu 1781 Herschel Copleyho medaili a v prosinci se stal členem Královské učené společnosti. O rok později získal William Herschel od krále britského Jiřího III. doživotní rentu 200 liber. Tato suma mu umožnila zcela se věnovat astronomii, a byl rovněž jmenován královským hvězdářem, ačkoliv Herschel byl hudební skladatel.
V roce 1786 obdržel čestný doktorát LL.D udělený univerzitou v Oxfordu. V srpnu 1782 se Herschel přestěhoval z Bathu do Datchetu nedaleko Windsoru, kde téhož roku postavil 6 metrů dlouhý dalekohled. V březnu 1786 naposledy změnil bydliště, a to do Slough.
William Herschel, přestože byl německého původu, za své zásluhy na poli vědy byl králem Jiřím povýšen do šlechtického stavu. To mu umožnilo se 8. května roku 1780 oženit s paní Mary Pitt Baldwin (1750 – 1832).
Herschel stavěl stále větší dalekohledy, až 28. srpna 1789 dokončil dalekohled s průměrem 122 cm a ohniskovou vzdáleností asi 12 m. Stavbu zaplatil král Jiří III. S tímto přístrojem téhož dne objevil Saturnův měsíc Enceladus. a 17. září měsíc Mimas.
Dne 30. dubna 1793 se William Herschel stal anglickým občanem.
(redakce)
foto: Celestia
