Krym, východní Ukrajina, Severní ledový oceán, Korea, Sýrie a nyní i Venezuela. To jsou ohniska napětí mezi USA a Ruskem. Ohniska, která která mohou v případě eskalace rozpoutat válku. A ta by byla zřejmě poslední v lidských dějinách, jelikož by byly použity jaderné zbraně.
Ministr zahraničí Spojených států Mike Pompeo v rozhovoru pro agenturu ABC uvedl, že je přesvědčen, že jakýkoliv krok jeho země ohledně Venezuely bude „zákonným“ a USA mají na stole celou řadu možností, včetně vojenské.
Krize v tomto jihoamerickém státě trvá již delší dobu a opět se do ní vložily světové mocnosti. USA, včetně řady středo a jihoamerických států podporuje samozvaného prezidenta Juana Guaida a Rusko, Čína, Kuba, Turecko a další zase Nikolase Madura, který je stávajícím prezidentem. USA hrozí vojenskou intervencí na podporu svého chráněnce, část světa která straní Madurovi USA od toho zrazuje.
Krize ve Venezuele vypukla v roce 2010, ovšem nedávno situace eskalovala, jelikož byly uměle sníženy ceny ropy, v rámci ekonomické války proti Rusku. Vzhledem k tomu, že Venezuela je jedním z největších vývozců této suroviny, jsou dopady na její ekonomiku zřejmé. Zároveň soukromé zpracovatelské a dovážející podniky zahájily koordinovanou kampaň sabotáží. To spolu s oslabením životně důležitého státního sektoru ekonomiky mělo za následek inflaci a nedostatek potravin. Uměle nízké ceny ropy zanechaly venezuelský stát bez peněz a způsobily krizi ve financování sociálních programů, které byly klíčové.
V současné době je prezident Maduro pod ochranou ruských vojáků, které do země dopravily dva vojenské dopravní letouny včetně další techniky a materiálu. Moskva se k vojenské přítomnosti v latinské Americe příliš nevyjadřují. Podle zpráv státní agentury Ria Novosti, která se odvolávala na ruského diplomata v Caracasu ruští vojáci na místo přicestovali coby poradní sbory v souvislosti se smlouvami o dodávkách zbraní.
Zatímco venezuelská vláda vnímá ruské vojáky jako prezidentovu ochranu a jejich přítomnost vidí jak legální, jelikož si je sama pozvala, pro Američany je to silná provokace, jelikož USA požadují dle Monroeovy doktríny Karibské moře za svůj rybníček, ve kterém jsou nežádoucí i Britové, Francouzi a Holanďané, kteří zde mají stále své državy.
Američané požadují změnu režimu ve Venezuele a odchod Madura z funkce, aby se úřadu mohl chopit samozvaný Guaida, který je ovšem prozápadně orientován, na rozdíl od Madura jenž sleduje politický směr, který nastolil jeho předchůdce Hugo Chavéz.
Ruská vojenská přítomnost však záměr americké vojenské intervence velice komplikuje, jelikož útok amerických vojsk na Venezuelu by představoval otevřený vojenský konflikt s Ruskem.
Co bude teď je na diplomacii USA. Američané samozřejmě požadují odchod ruských vojáků ze země, ale Moskvě je jasné, že by pak padl jediný štít jejich spojence na americkém kontinentě. Zbraně amerických „gringos“ by nastolily režim Juana Guaida a ukončily by tak uměle vyvolanou humanitární krizi. Současně by to ale znamenalo, že oslabení ekonomických zájmů Ruska v této zemi a to Moskva nemůže dopustit. A tak je venezuelský lid rukojmím ve hře velmocí na světové šachovnici.
O dalším vývoji v této zemi rozhodne jen to, zda jedna z velmocí ustoupí. Která to bude je otázka. Pokud neustoupí ani jedna, což je velice pravděpodobné, vypukne v zemi nejspíš občanská válka, což je zřejmě asi dlouho zamýšlený scénář. Nepokoje a Američany podporovaný pokus o sobotní státní převrat při kterém bylo díky střetům s bezpečnostními sbory zabito několik lidí na 300 lidí zraněno tomu nasvědčují.
Svět je opět o něco blíže světové válce.
(redakce)
foto: archiv
