Pozvánka na výlet – zámek Pardubice 4.5/5 (4)

Kultura Pardubický kraj Zajímavosti

Naše země oplývá spoustou památek. Některé jsou velmi poničené díky nezájmu státu i jejich majitelů, ale spousta z nich je ve výborném stavu a jsou udržované. Mezi našimi památkami je řada světových unikátů. Jedním z nich je nádherný renesanční zámek Pardubice.

Dnešní zámek stojí na místě původního vodního hradu, který zde stál od 13 století. Panství získali v roce 1491 Pernštejnové.

Vilém II. z Pernštejna, původní hrad přestavěl na výstavní renesanční sídlo s mohutným pozdně gotickým opevněním. Pernštejnové tak vybudovali cosi mezi hradem a zámkem, jehož fortifikační systém představuje vrchol tehdejšího způsobu opevňování.

Opevnění zámku tvořil hliněný val s nárožními rondely, na němž se dalo umístit těžké dělostřelectvo. Val přitom obepínala hradba se střílnami pro ruční palné zbraně, kterou chránil příkop a rozsáhlý zátopový pás. Směrem k městu byl postaven barbakán, který se zámkem spojoval dřevěný most.

Bohužel, s pány z Pernštejna význam zámku vrcholí. Poslední vlastník panství Jaroslav z Pernštejna měl pověst zhýralce a nezodpovědného člověka. Ovšem není tak jisté, že za to všechno mohl sám. Po smrti rodičů naň, jako na nejstaršího syna, padla povinnost spravovat rozsáhlý majetek tohoto význačného rodu. Ovšem Jaroslav neměl žádné zkušenosti s řízením hospodářství a financemi a v rodině se ani neměl s kým poradit.

Zkusil hledat pomoc v na královském dvoře, kde si myslel, že má přátele mezi habsburskou dvorskou šlechtou.. V osobě českého krále a později římského císaře Ferdinanda I. Habsburského spatřoval svého velkého příznivce a ochránce. Udržování vztahů k panovnickému dvoru však bylo velmi nákladné a také se pobytem ve Vídni a dlouhými cestami po Evropě odcizoval českému prostředí. I oba mladší bratři vedli velice nákladný život, a statky Pernštejnů tyto náklady již nedokázaly ufinancovat. Rozsáhlý majetek tak upadal do dluhů.

Bratři si později majetek rozdělili a Jaroslavovi připadly statky v Čechách, k nimž patřily právě Pardubice a Potštejn.

Díky svým povinnostem u královského dvora Jaroslav neměl čas na to, aby se věnoval správě majetku. Proto v roce 1550 pověřil správou panství Petra Hamzu ze Zábědovic.

Ten, ačkoliv to byl zkušený finančník a úředník, nedokázal stále rostoucí dluhy svého pána splácet a tak majetek musel být postupně rozprodáván. Jak je u exekucí zvykem, tak se to dělo často pod cenou, nebo majetek zabavovali věřitelé přímo. O šest let později Jaroslav byl nucen prodat Potštejn. Výnos pardubického panství byl celý rozdělován mezi věřitele, ale nestačil krýt ani úroky. Jaroslav nakonec před věřiteli uprchl do Itálie, kde roku 1559 zemřel. Prestiž rodu Pernštejnů nakonec zachránil král Ferdinand I. Habsburský, který panství převzal a zavázal se uhradit Jaroslavovy dluhy.

Král po převzetí Pardubického panství nechal na zámku vytvořit sgrafitovou výzdobu, což provedl letech 1574–1579 Ulrico Aostalli de Salaprovedl.

Za královské tedy státní správy ale význam zámku upadal. Stalo se z něj pouze hospodářské centrum, což vedlo k celkovému úpadku. Dokonce v prostorách zámku byl zřízen pivovar, čímž byl zámek de facto změněn na továrnu. Později zde byl vytvořen textilní sklad a byty pro vysloužilé vojenské důstojníky. Původní výzdoba interiérů zámku v podstatě zanikla.

Až v druhé polovině 19. století se zámek vrací do soukromých rukou, ale nikoliv do rukou nějakého šlechtického rodu. Majitelem se stal rakouský berní ústav.

Až roku 1920 se zámek vrací zpět do šlechtických rukou. Majitelem se stal Richard Drachce baron von Wartinberg. Ten nakonec zámek prodává místnímu muzejnímu spolku, který zahajuje jeho obnovu a přeměňuje zámek na muzeum. Bohužel se v zámku nedochoval žádný původní inventář.

Další úpadek zažil zámek od roku 1952, kdy byl spolek ze zámku vypuzen a socialistická republika převzala správu. To znamenalo, že veškeré obnovovací práce byly zastaveny a zámek začal opět chátrat a pustnout, jelikož ani s údržbou to nový majitel nepřeháněl. O rok později byly zestátněny i místní muzejní sbírky.

Devastace zámecké budovy vedla k tomu, že v roce 1977 se zřítily stropy ve druhém patře. Muzeum proto bylo přes 15 let veřejnosti uzavřeno. Celková rekonstrukce zámku tak započala až roku 1994.

V současnosti v zámku sídlí Východočeské muzeum v Pardubicích, Východočeská galerie v Pardubicích a Národní památkový ústav. Ačkoliv se na obnově zámku stále pracuje, stojí za návštěvu. Nacházejí se zde nádherné expozice archeologického výzkumu, sklářského umění, a historie Pardubicka. Rovněž procházka po fortifikaci odhaluje impozantnost opevnění a návštěvník si při pohledu na jeho monumentálnost uvědomí jeho velikou účinnost. Stačí trocha představivosti.

Nádheru a vznešenost samotné stavby snad ani nemusíme komentovat.

 

(redakce)

foto: Miroslav Neumaier – Pallas Press

Ohodnoťte, prosím, tento článek