Velikonoční zvyky za hranicemi a za mořem. V Polsku se polévají vodou a šlehají vrbovými větvičkami, na Filipínách přibíjejí na kříže 5/5 (2)

Velikonoční zvyky za hranicemi a za mořem. V Polsku se polévají vodou a šlehají vrbovými větvičkami, na Filipínách přibíjejí na kříže				    	    	    	    	    	    	    	    	    	    	5/5							(2)

Velikonoční svátky se slaví po celém světě a odráží místní kulturní zvyklosti, či sílu křesťanského cítění obyvatel. Pojděme se tedy podívat jak se kde slaví tyto svátky. Asi nejpodobnější oslavy jako u nás jsou v Polsku. Na Velikonoční pondělí chlapci mrskají děvčata vrbovou větvičkou a také je polévají vodou a voňavkou. Stejně jako u nás to odráží slovanský magický rituál na zvýšení plodnosti. Děvče, které prošlo tímto rituálem se má prý do roka vdát a…

Číst dál

Nastávají Velikonoce, jeden z nejdůležitějších duchovních svátků roku, svátky jara a znovuzrození 5/5 (1)

Nastávají Velikonoce, jeden z nejdůležitějších duchovních svátků roku, svátky jara a znovuzrození				    	    	    	    	    	    	    	    	    	    	5/5							(1)

  Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota… Prostě jsou tady Velikonoce, svátky jara, zmrtvýchvstání, znovuzrození. V křesťanské věrouce je to jeden z nejdůležitějších svátků v roce. Je to období, kdy došlo k vyvrcholení celého biblického příběhu Nového zákona. Velikonoce jsou původně židovské svátky Pesach, který je jedním z nejdůležitějších židovských svátků. Pesach je také nejstarší doložený svátek, jelikož příkaz k jeho dodržování byl dán jako jeden z mála ještě před darováním Tóry na Sinaji. Společně…

Číst dál

27. března před 662 lety byl otevřen královský hrad Karlštejn Dosud nehodnoceno.

27. března před 662 lety byl otevřen královský hrad Karlštejn			Dosud nehodnoceno.

Na dnešní den připadá jedno významné výročí. Roku 1357 byl otevřen za přítomnosti císaře Svaté říše římské národa německého a českého krále Karla IV. hrad Karlštejn. Tento klenot mezi památkami zemí Koruny České patří mezi nejnavštěvovanější místa. Karel jej založil okolo roku 1348 jako soukromé reprezentační sídlo. Teprve až postupem času, po Karlově císařské korunovaci v Římě roku 1355, císař účel hradu pozměnil – rozhodl se ho užívat jako klenotnici, prostor pro uschování říšských korunovačních…

Číst dál

Čerti zapalovali ohně na kopcích 5/5 (5)

Čerti zapalovali ohně na kopcích				    	    	    	    	    	    	    	    	    	    	5/5							(5)

  Předávání naléhavých zpráv dnes není žádný problém. Tedy, pokud funguje technika, což v případě válečného konfliktu nemusí být pravidlem. Samozřejmě, že doba, kdy se můžeme spojit s dalším člověkem na dálku není zas tak dlouhá. Je to vlastně až od vynálezu telegrafu. A tak dříve se používal jízdní posel, nebo poštovní holub. Obojí je poněkud nespolehlivé, jelikož posla mohl nepřítel zajmout, nebo mohl mít nehodu, holuba mohl dostat dravec. Zpráva se tedy na místo…

Číst dál

Dnes nastalo jaro 5/5 (2)

Dnes nastalo jaro				    	    	    	    	    	    	    	    	    	    	5/5							(2)

  Jarní rovnodennost je den, kdy Slunce na své cestě po ekliptice dosáhne jarního bodu. To je místo, kdy ekliptika křižuje rovník a Slunce se tak dává oběma polokoulím Země stejnou porci světla. Je to den, kdy Slunce vychází přesně na východě a zapadá přesně na západě. Den a noc jsou tak stejně dlouhé. Tento okamžik je začátkem astronomického jara. Asi netřeba dodat, že okamžik přechodu Slunce přes nebeský rovník není nikterak závislý na měsíční…

Číst dál

Wyda – dědictví duchovní a tělesné rovnováhy po Keltech 5/5 (4)

Wyda – dědictví duchovní a tělesné rovnováhy po Keltech				    	    	    	    	    	    	    	    	    	    	5/5							(4)

  Keltové žili na našem území bez přerušení dva tisíce let. Dá si říci, že zde vlastně žijí dodnes, jelikož odsud nikdy neodešli. Splynuli s dalšími migračními vlnami Germánů a posléze Slovanů. Počátky jejich osídlení se dají vysledovat až od 15. století př. n.l. Keltové osídlili takřka celou Evropu, od Alp na sever, Moravou na východě, Irskem na západě. Bójové, Helvéti, Galové, Parisii, Belgové, Iceni, Treveri, Averni jsou ukázky jmen různých kmenů tohoto etnika. Jejich…

Číst dál

Kam se poděly hvězdy stříbrného plátna – Anna Letenská. Němci ji nechali dotočit film. Zabili ji až pak. 5/5 (1)

Kam se poděly hvězdy stříbrného plátna – Anna Letenská. Němci ji nechali dotočit film. Zabili ji až pak.				    	    	    	    	    	    	    	    	    	    	5/5							(1)

  Lidé, kteří mají rádi staré černobílé filmy si tuto ženu, jejíž hereckou kariéru ukončila německá justice asi moc nevybaví. Ostatní nebudou ani vědět, že existovala. Přesto stojí za zmínku. O kom mluvíme? O české herečce Anně Letenské. Anna Letenská se narodila 29. srpna 1904 v Nýřanech u Plzně jako Anna Svobodová. K herectví měla otevřenou cestu už od dětství, jelikož jejími rodiči byli herci Marie Svobodová a Oldřich Svoboda. Od roku 1919 působila u…

Číst dál

Pozvánka ke hře – Pět pantaklů 5/5 (4)

Pozvánka ke hře – Pět pantaklů				    	    	    	    	    	    	    	    	    	    	5/5							(4)

  Hry jsou odjakživa součástí lidské civilizace. Již staří Řekové, Římané hráli různé hry a to jak děti, tak dospělí. I my si dnes hrajeme. Jako děti jsme si hráli na různé hrdiny co jsme viděli v televizi, nebo o nich četli. A tak se prolejzačky za domem změnily v pirátskou loď na které plul Sandokan, nebo Černý korzár, či se pískoviště změnilo na nelítostné bojiště, kde se rozhodovala tanková bitva. I obyčejná velká kaluž…

Číst dál

Náš fotograf vystavuje své umění 5/5 (4)

Náš fotograf vystavuje své umění				    	    	    	    	    	    	    	    	    	    	5/5							(4)

  Galerie U Brány oslavuje tento rok 20 let své existence a tak tyto narozeniny začala slavit vernisáží výstavy fotografií našeho fotoreportéra Miroslava Siegfrieda Neumaiera pod názvem „Nostalgické lucerny“. Je to už jeho druhá výstava v této galerii, a ačkoliv jeho díla nepatří, mezi komerční tvorbu o to jsou možná zajímavější. Jako fotograf mám snahu zdokumentovat věci, které jsou svědkové mizejících časů. Svou tvorbu zaměřuji na dílo lidských rukou a ukázku jejich umu. Dříve nebo…

Číst dál

Koloběh roku – zimní Slunovrat. Co o něm vlastně víme? 5/5 (2)

Koloběh roku – zimní Slunovrat. Co o něm vlastně víme?				    	    	    	    	    	    	    	    	    	    	5/5							(2)

Na dnešní den připadá jeden z nejvýznamnějších svátků ročního koloběhu. Slunovrat. Ačkoliv nastává Zima, tak toto roční období svůj boj o vládu již prohrálo. Nástup Zimy nese v sobě již vlastní zmar, jelikož je to den, kdy Slunce došlo na obratník Kozoroha a vrací se zpět. Se Slunovratem je také spojena tradice zdobení stromu, což my dnes máme jako vánoční stromeček. Její původ sahá až do dávných dob starých Keltů a Germánů. Keltové ozdobeným stromem…

Číst dál
1 2 3 15