Pozvánka na výstavu umění: Josef Honys – zapomenutý umělec. 4.5/5 (4)

Kultura Události Ústecký kraj

Milovníci umění a kultury se mohou těšit na zajímavý zážitek. Oblastní muzeum v Mostě uspořádalo výstavu díla dnes již zesnulého malíře a básníka Josefa Honyse.
Tento umělec se narodil 10. listopadu 1919 v Jičíně a tragicky zahynul 24. června 1969 v Ústí nad Labem
Josef Honys vyrůstal ve skromné jičínské domácnosti svých rodičů, avšak již v průběhu studia na jičínské reálce jej oslovil surrealismus, v jehož duchu se přibližně od roku 1937 pokoušel společně se svým přítelem Josefem Hiršalem o nové experimenty v poezii. Konkrétně šlo u uplatňování vícevýznamových výrazů, slovních novotvarů, znaků a kreseb.
Inspiraci získával na skalních útvarech Českého ráje které často zdolával, jelikož kromě jiného byl i horolezec. Umělecké nápady však rozvíjel vesměs až po přesídlení do Teplic po druhé světové válce, kde zakotvil po celý následující život a založil zde rodinu. Nedaleké Tiské stěny zachytil v mnohých studijních kresbách a v různých formách zakomponoval do některých výtvarných děl raného období.
Surrealistická orientace výtvarných pokusů se posléze prolnula s experimentální poezií psychologicky podbarvenou stavy podvědomí a snových prožitků. Umělecké tvorbě se intenzivněji věnoval od počátku šedesátých let, kdy po předchozím desetiletí naplněném řadou problémů v rodině i zaměstnání a dálkovém absolvování pedagogické fakulty (obor matematika – výtvarná výchova) získal přiměřené zaměstnání propagačního referenta ČSAD v Ústí nad Labem.
Josef Honys ve svém díle rozvíjel experimentálně nekonvenční formy – např. rozvoje procesů hypnagogických vizí inspirované snovými zážitky, které si již dříve systematicky zaznamenával a někdy i navozoval pokusy s užíváním halucinogenů, výtvarné básně využívající forem výtvarně se rozvíjejícího quazipísma, tzv. nekomutativní poezii ve formě znaků, řetězce slov s užitím znaků, jednoduchých kreseb a nejasných slovních útvarů, psychotexty vybuzující slovními deformacemi sémantický náboj, seriáže zapojující do práce s obrázky a kresbami matematické vzorce aj.
Vrcholná výtvarná díla pokročilých šedesátých let představují variace tahu čáry na různých výtvarných podkladech a její průniky, série různých koláží a tzv. hypnomů. V roce 1966 po první výstavě v Kolíně vystavil v pražské Viole cyklus „Hra na čáru“ – čára tu představovala zprostředkovatele individuálního psychologického projevu, někdy na pozadí starších děl a s ohledem na politické uvolnění začal rozvíjet své umělecké kontakty i do zahraničí (např. H. Heisenbüttel, J. Blain, J. F. Bory).
Od roku 1967 byl v kontaktu s tvůrčí skupinou Křižovatka (účast na výstavě Nová citlivost roku 1968) společně s Jiřím Kolářem a Josefem Hiršalem, některá díla byla publikována např. v časopisech Host do domu či severočeském regionálním kulturně politickém měsíčníku Dialog. Ojediněle experimentoval i se zapojením fonické složky díla. V uvolněné atmosféře okolo roku 1968 – 69 se účastnil několika výstav především experimentální poezie např. v Praze, v Terstu, Paříži, Antverpách, argentinském Buenos Aires a uruguayském Montevideu. Některé se uskutečnily až po jeho tragickém úmrtí v červnu roku 1969 pod couvajícím autobusem v Ústí nad Labem. Poté v souvislosti s politickou situací v Československu jeho tvorba postupně upadla téměř do zapomnění a objevována je až v posledních letech (monografické výstavy v Jičíně, Havlíčkově Brodě).
Vernisáž výstavy proběhne ve čtvrtek 12. prosince od 17. hodin v nové mostecké galerii, v jejíž prostorách se výstava uskuteční. Dílo tohoto umělce bude široké veřejnosti ke shlédnutí pak od 13. prosince do 12. dubna 2020.
(redakce)
foto: Josef Honys

Ohodnoťte, prosím, tento článek