Ke komu se lidé vlastně modlí? 5/5 (8)

Vraždy, otroctví, zrada, plošné vyhlazování celých národů. Zločiny, od kterých se každý slušný člověk distancuje a považuje je za zvěrstva. Opravdu? No, ono hodně záleží na tom, kdo je udělá. Ale začněme z úplně jiného soudku.

Bibli zná každý. Buď ji četl celou, nebo její části, či o ní alespoň slyšel. Tato kniha, která je „betonovým“ pilířem křesťanské víry je slepena ze dvou celků. Starého Zákona a Nového Zákona. Starý hovoří o skutcích Boha Hospodina, potažmo JHVH a Nový Zákon o lásce Ježíše Krista. I když i tam se najdou zajímavé a dosti znepokojující věci.

Drtivá většina křesťanů zcela ignoruje fakt, že jejich Bůh podle této knihy není žádný laskavý a milující Otec. Proti tomuto Bohu byl např. Adolf Hitler roztomilý hošík. Podle Písma je Hospodin totiž přímo zodpovědný za mnohé masové vraždy, znásilnění, drancování, plenění, otroctví, týrání a zabíjení, nemluvě o zabíjení dětí.

„Nezabiješ“ je jedno z Božích přikázání. Poté, co Mojžíš přinese desky s těmito pokyny z hory Sinaj, mu Bůh přikáže aby se dopustil masové vraždy.

1. Paralipomenon 21 popisuje jak Bůh zabije 70.000 nevinných lidí jen proto, že král David nařídil sčítání lidu. Bůh také nařizuje genocidu národů, zničení desítek měst z důvodu vyčištění životního prostoru pro svůj vyvolený národ. Nařídí zabíjení všech mužů, žen a dětí z každého města a rabování všeho cenného. To se lze dočíst v páté knize Mojžíšově Deuteronomium, kde je Bůh popisován jako prchlivý, zlostný a nenávistný k jiným kultům. Opět ta paralela k Adolfu Hitlerovi, který se choval naprosto stejně a sledoval velmi podobné cíle.

„Všechno, co bylo v městě, vyhubili ostřím meče jako klaté, muže i ženy, mladíky i starce, též skot a brav i osly,“ (Jozue 6).

V soudců 21, poroučí likvidaci všech lidí Jábeše v Gileádu, kromě panenských dívek, které byly ponechány pro znásilnění a násilně provdány. To zcela zjevně připomíná praktiky Islámského státu.

Zhruba na každé druhé stránce Bible Bůh někoho zavraždí, nebo jeho vraždu přikáže. Pokud si člověk projde příkazy Boha a či jeho skutky v oblasti zabíjení tak zabije 371.186 lidí přímo a nařídí dalších 1.862.265 vražd lidí. To jsou počty dle čísel v Bibli uvedených.

Bůh Bible také umožňuje otroctví, včetně prodeje vlastní dcery jako sexuální otrokyně (Exodus 21:1-11), zneužívání dětí (Soudců 11:29-40 a Izaiáš 13:16), a zabíjení miminek mlácením jimi o skály (Ozeáš 13:16 a Žalmy 137:9). A další a další zvěrstva.

Tyto skutky jsou jistě otřesné, a pokud by je spáchal nějaký diktátor, či k nim dal pokyn, všichni jej za to odsoudí a velmoci provedou okamžitý dovoz demokracie pomocí vojsk. Proč ale u Boha to tři miliardy křesťanů a muslimů považují za za skutky moudrosti a lásky? Křesťané se navíc často ohánějí tím, že Starý zákon není již v platnosti, ovšem chyba lávky. Ježíš říká zcela jasně: „Spíše pomine nebe a země, než aby padla jediná čárka Zákona.“ (Lukáš 16:17) Jaký Zákon měl na mysli? Zákoník Římanů? Nebo Tóru, podle které tehdy Židé žili, jako dnes muslimové podle Šarie? A z Tóry přeci vyvěrá Starý Zákon.

Ovšem existují stále skupiny, které říkají, že celá věc je úplně jinak.

Kdo se nad Biblí zamyslí musí mu prý dojít jedna věc a to, že se jedná o umělý slepenec dvou věcí. Starý zákon pojednává o Bohu, který ničí, vraždí, vládne tvrdou, nelítostnou rukou a pro vstup do Ráje nastavil nesplnitelná pravidla. Kdo se mu jakkoliv protiví, je zničen, zabit, vyhlazen. Sám sebe prohlašuje za jediného boha, ale zároveň je v Písmu přiznáno, že existují i další bohové. A těm se mají všichni vyhnout, jelikož jsou zlí.

Odpůrci tohoto uspořádání říkají, že Bůh Starého Zákona je sebestředný psychopat. Naproti tomu Kristus mluví o Bohu, který je laskavý a milující. Vždyť přeci on sám přišel na Zemi v podobě člověka, aby dal nejvyšší oběť za všechny kdo chtějí. Kristus (Bůh) platí svou krví Hospodinu (Temnotě), který si uzurpuje právo soudu na člověkem. Vyvstává otázka, proč Kristův Bůh Hospodinu toto právo přiznává, ale na tu neznáme odpověď.

Mnoho indicií naznačuje, že Kristův Bůh je skutečně jiné božstvo, než starozákonní Hospodin. Neříká Kristus přeci, že je synem Boha, kterého nikdo nezná? Že by tehdy lidé neznali Hospodina? Nasvědčují tomu i slova další Ježíše Krista, když říká:

„Nečetli jste v knize Mojžíšově, ve vyprávění o hořícím keři, jak Bůh Mojžíšovi řekl: ‚Já jsem Bůh Abrahámův, Bůh Izákův, Bůh Jákobův?‘ On přece není Bohem mrtvých, nýbrž Bohem živých. Velmi se mýlíte!“ (Mk 12,26-27)

Ale to není vše. Podle Janova evangelia Ježíš povídá farizejům:

„Kdyby Bůh byl váš Otec, milovali byste mě, neboť jsem od Boha vyšel a od něho přicházím. Nepřišel jsem sám od sebe, ale on mě poslal. Proč mou řeč nechápete? Protože nemůžete snést mé slovo. Váš otec je ďábel a vy chcete dělat, co on žádá. On byl vrah od počátku a nestál v pravdě, poněvadž v něm pravda není. Když mluví, nemůže jinak než lhát, protože je lhář a otec lži. Já mluvím pravdu, a proto mi nevěříte. Kdo z vás mě usvědčí z hříchu? Mluvím-li pravdu, proč mi nevěříte? Kdo je z Boha, slyší Boží řeč. Vy proto neslyšíte, že z Boha nejste.“ (8,42-47) Jestli je tomu skutečně tak, proč tedy církevní učenci, když skládali Bibli, se nad tím nepozastavili a spojili Starý a Nový Zákon v jeden celek? Vedl je k tomu omyl, nebo záměr? To už asi nezjistíme.

Obrázek duality Hospodin – Bůh ale narušuje a to dost podstatně jedna biblická pasáž z Nového Zákona.

Kristus vyhání ze synagogy kramáře a směnárníky, s tím, že je to chrám Boží? Že by v tomto svatostánku jako zázrakem uctívali Boha a ne JHVH? Nesvědčí tato událost spíše o tom, že Kristus přišel od JHVH a církevní otcové mají pravdu?

Jistá je jedna věc. Křesťanství, jako každé Abrahámovské náboženství v sobě nese nenávistný náboj a velkou horu pokrytectví. Kdyby totiž měli pravdu ti, kteří říkají, že Otec Ježíše Krista není Bůh Starého zákona, byl by Hospodin vyřazen ze hry. Nebyly by tu žádné náboženské války, hon na čarodějnice, náboženská nenávist a podobné vymoženosti a výdobytky, ke kterým Starý Zákon nabádá. Proto se křesťanství stalo vlastně dosti schizofrenním náboženstvím. Na jedné straně nabádá k lásce a míru, ale vzápětí umožňuje vraždit. Na jedné straně Kristus a na druhé Hospodin. A podle Bible je to jeden Bůh. A kdo tvrdí opak, je kacíř a musí být v rámci lásky nemilosrdně zlikvidován. Pokud Bůh Israele a Krista je ten samý, tak komu Kristus svou oběť dával? Satanovi? Podle Písma je ale Satan synem Hospodinovým, takže je také člen klanu. Že by byl Ježíš jeho mladší bratr. Platil tedy Bůh prostřednictvím Krista sám sobě? To je celé nelogické. Pokud je Hospodin otcem Krista, celé ukřižování bylo jen nevkusné a teatrální divadlo. A Ježíš tedy nakonec přes předešlá slova o lásce a míru potvrdil předchozí pokyny k zabíjení. A krev teče ve jménu lásky dál.

(redakce)

foto: Corrado Giaquinto

Ohodnoťte, prosím, tento článek