Státní důchod je často přetřásané téma a hlavně téma neřešené. Vláda ODS se to snažila řešit spoluúčastí občanů, kdy si lidé měli na důchod spořit prostřednictvím finančních produktů komerčních bank a pojišťoven, ovšem toto nemělo díky nedomyšlenosti celé akce a hlavně díky nepoměru českých nízkých platů a k nim vysokých cen valného výsledku. Následná vláda ČSSD proto tento projekt zrušila.
Většina žadatelů o důchod by chtěla mít co nejvyšší státní starobní penzi, podívejme se však v na důvody, kdy a proč starobní důchod nedosahuje ani průměrného důchodu.
Ke konci března 2018 činil průměrný důchod dle sdělení České správy sociálního zabezpečení 12 347 Kč. Více než polovina lidí, pobírající starobní penzi však na tuto částku nedosahuje. Jaké jsou hlavní důvody si ukážeme v několika případech.
Dosažení důchodového věku pro přiznání státního starobního důchodu nestačí. Nárok na důchod totiž nevzniká všem žadatelům. Bez získání potřebné doby pojištění není starobní důchod vůbec přiznán. V roce 2018 musí žadatelé o starobní důchod získat dobu pojištění alespoň v rozsahu 34 let. Tímto padá i konspirační teorie, že osobám, které nikdy nepracovaly se důchod vypočítává z průměrné mzdy. Není to pravda. Lidé kteří se přihlásí na UP se do důchodového pojištění započítává 1 rok za dobu registrace.
Výši státního důchodu přiznaného v roce 2018 ovlivňují příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění, v letech 1986 až 2017. Při výpočtu starobního důchodu platí, že čím vyšší příjmy, tím vyšší státní důchod. Lidé s nízkými příjmy budou mít v penzi podprůměrný důchod.
Pokud náš průměrný příjem za odpracované roky činí 19 900 Kč a doba pojištění je v rozsahu 43 let, měsíční starobní důchod přiznaný v roce 2018 bude 12 334 Kč. Všichni žadatelé o starobní důchod s nižší průměrnou mzdou za odpracované roky a nižší dobou pojištění by měli státní důchod tedy menší.
Měsíční částka starobního důchodu tedy závisí nejenom na rozhodných příjmech, ale i na získané době pojištění. Získaná doba pojištění ovlivňuje měsíční částku starobního důchodu více, než si někteří žadatelé o starobní důchod myslí. Čím delší doba pojištění, tím vyšší státní důchod.
Při dlouhodobé nezaměstnanosti je státní důchod nízký, nebo není vůbec přiznán. V roce 2018 musí žadatelé o starobní důchod získat dobu pojištění alespoň v rozsahu 34 let. Jako náhradní doba pojištění se započítává evidence na úřadu práce vždy, když náleží podpora v nezaměstnanosti. Neplést tedy se sociální dávkou, kterou neuděluje samotný ÚP ale útvar sociální péče. Evidence na úřadu práce, kdy již podpora v nezaměstnanosti nenáleží, se jako náhradní doba pojištění započítává maximálně v rozsahu tří let, přičemž se tato doba zjišťuje zpětně a do 55 let se započítává maximálně v rozsahu jednoho roku.
Výši státního důchodu ovlivňují příjmy v rozhodném období, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění. Ostatní příjmy nikoliv. Což se týká přivýdělků na na dohodu o provedení práce s měsíční odměnou 10 000 Kč a méně.
Často žadatelé o starobní důchod mají zase podprůměrný důchod zbytečně, protože hodnocené období pro výpočet starobního důchodu neodpovídá skutečnosti a oni včas tyto nesrovnalosti neodstranili nebo je vůbec neřešili. Státní důchod se totiž vypočítá dle údajů, které má ČSSZ k dispozici. Při výpočtu starobního důchodu se přitom hodnotí velmi dlouhé období – již od školy, proto je možné, že údaje neodpovídají skutečnosti – např. některý z bývalých zaměstnavatelů nesplnil své zákonné povinnosti nebo není doložena některá z náhradních dob pojištění… Z důvodu proluk a mezer v pojištění se hodnotí nižší doba pojištění a dochází k rozmělnění osobního vyměřovacího základu. O důchodové záležitosti je nutné se starat v dostatečném předstihu, aby bylo dostatek času případné nesrovnalosti odstranit.
Zdroj: Finance.cz
foto: archiv
